Síla jednoho hlasu

Podčárník aneb zamyšlení nad zvláštnostmi některých skutečností dějících se v období mezi 1. a 2. kolem prezidentské volby v Mostě.

   Je těžké pro svědomí odpovědného voliče dát o stávajících prezidentských volbách svůj hlas správnému kandidátovi. Hlavně, pokud je odkázaný jen na tradiční média, tzn. především televizi, a zčásti i ČRo a bulvár. Mluvím tedy o rozhodování většiny voličů - masy, která je ovládána vědomě i nevědomě zájmy oněch médií.

   Přiznávám se, že v prvním kole jsem volil Miloše Zemana. Jsem tedy primitiv, hulvát, mám nízké IQ, rasista, blb, ožrala, smrdím, a milovník Ruska a Putina. Což by řekla naše milá, lidsky krásná, usměvavá, chytrá, spravedlivá a vždymajícípravdu sluníčka spolu s pražskou kavárnou. A komunista nebo okamurovec. Ale o to nejde.

   Poté, co byly zveřejněny výsledky, jsem nějak nemohl uvěřit úspěchu pana Drahoše. Ve svém okolí totiž nevím o nikom, kdo ho volil. Měl totiž tak nenápaditou a chabou volební kampaň, že už snad i Topolánkovi jsem předvídal lepší výsledek. Navíc je dosud neznámým člověkem bez vlastních názorů. Vše, co mělo v průběhu klání trochu smyslu, přebral od Horáčka. K tomu všemu jsem nalezl na webu ČRo na volebním speciálu informaci, že v Mostě (kde bydlím) Drahoš v prvním kole zvítězil. Nechtělo se mi tomu věřit, a už jsem byl svolný k podlehnutí nějaké konspirační teorii. Víte, co myslím, že? Zednáři, mimozemšťané, chemtrails, placatá Země atd. Nemohl jsem sám sebe nechat ve štychu a snažil jsem se věci přijít na kloub. Řekl jsem si, že musím najít alespoň jediného voliče, který mu dal hlas, aby mne přestaly hlodat pochyby o regulérnosti tohoto divadélka. Odhodil jsem korektnost a dobré vychování, vyrazil do města a, když to jen trochu bylo možné a vhodné, ptal se náhodně potkaných lidí, zda znají někoho, kdo volil onoho Drahoše. Paní prodavačky v mlékárně, pána na zastávce autobusu, sousedů jdoucích po chodníku... nikdo někoho takového neznal. Sami většinou volili Zemana, někdo i Horáčka, ba i Hilšera, případně nešli nikam, ale akademika nikdo. Ani o nikom nevěděli. Až!!! Paní v sázkové kanceláři se hrdě přiznala, že prý ona ho volila. Ulehčeně jsem si oddychl, že pravděpodobně nejsem paranoik, a zatvářil se potěšeně. Což si paní pravděpodobně vyložila tak, že jásám radostí z nálezu někoho, kdo zaplnil urnu stejně. Co jsem zač v tomto ohledu jsem ji neprozradil, ale vsadil si na výhru Drahoše. Vyhraje-li Zeman, těch pár korun oželím rád. Pokud Drahoš, bude mi alespoň k něčemu užitečný.

   Ale jak to tedy je s tím budoucím prezidentem a se mnou? Vyhraje-li Zeman, je vše v pořádku, nebojím se o demokracii v tomto státě, a i když se šrouby utahují, věřím, že všechno dobře dopadne. Nicméně v případě vítězství Drahoše přesně naopak. Ale asi tomu není tak, že by byl nějaký vyšší zájem na tom, aby zvítězil, a tím pádem, že by výsledky byly předem dané. Tomu se zdráhám uvěřit. Spíše hlas oné paní ze sázkové kanceláře bude mít nepředstavitelnou váhu. Tak velkou, že převáží ty tisíce hlasů vhozených do urny pro Zemana.

   Že je to nesmysl, blbost a kravina? No... také se mi zdá.