Českou politiku odblešit, odčervit a vykastrovat

Jsi politik? To bys mě mohl pustit do svého kožichu. Bolet to nebude, občas tě sice kousnu a cucnu si, ale zadarmo to nebude, neboj. A až nás blech bude víc, vytvoříme s tebou výhodné partnerství.

Ty dáš občas kapku krve a já ti zas pomůžu sehnat další blechy, které ti budou krýt záda. Krve ti upijeme jen trošku a na oplátku se postaráme o to, abys měl neomezený přístup k těm nejlepším transfuzím. 

A tak se kožich české politiky posledních pár let hezky hemží nenasytnými blechami, které pilně odsávají krev daňových poplatníků. Blechy se kožichu politiků drží stejně jako pověstné lejno košile a dokonale prosperují a množí se, přičemž se může zdát, že chudokrevnosti země česká úspěšně odolává.

Občas politický chřtán vyvrhne i nějakého hlísta, škrkavku či červa, který se pásl uvnitř. Dělal já nic, já muzikant, ale přitom baštil jako nezavřený a kynul. Jenže čeho je moc, toho je příliš, a čím víc hlav je na jeden krajíc chleba, tím menší sousto si každá může ukousnout.

A tak se tu a tam nějaký hlíst objeví na světle božím. Chytrý hlíst vyhnanec však ví, že upustí-li ještě za dob, kdy je u zdroje, pár svých článků, může jeho parazitování dál vesele pokračovat.

A pak tu máme ještě jednu lahůdku. Politické hormony, v jejichž zajetí se politici nekontrolovaně párují, potají kopulují a plodí degenerované kousky. Každý genetik vám řekne, že když to dá dohromady brácha se ségrou, nevzejde z toho nic moc dobrého. Testosteron je však mocný pán, a tak stačí chvilka nesmělého laškování a první pusa je na světě.

"To nebylo špatný," řeknou si ti dva příbuzní a ještě ten den si smluví další rande. Jenže co čert nechtěl, bráchovi začnou všichni předhazovat, že ségra je docela pěkný rošťák a že nemá úplně neposkvrněnou minulost. To on sice už nějaký ten pátek ví, ale dosud to nechtěl vidět.

Nyní je to ale venku a je nezbytné se z toho někudy dostat elegantně ven. "Sorry, nezlobte se, víckrát už se to nestane," kaje se ségra. Je prominuto a hormony se řítí dál krevním řečištěm až k mozku, kde dají jasný pokyn: My dva to prostě dáme dohromady.