Zprostředkovatelé si na "charitě" mastí kapsy

- většinou. Před lety byl medializován případ "paní z Plzně", která přes nic netušící a poctivé dobrovolníky prodávala velmi drahé pohlednice. Z každé prodané pak šel na charitu asi tak 1 halíř a ze "zbylého" zisku si nakoupila nemovitosti, luxusní terénní auta, atd.

Obava? Jistota!

Re: Obava? Jistota!

Uprimne, za hloupost se plati, kdyz rozdavate penize na potkani a vubec nad tim nepremyslite

Bylo by ale docela dobré

kdyby jste si tu plnou moc tenkrát nechala ukázat, třeba by jste nakonec zjistila, že slečna opravdu vybírala na charitu. To že lidé raději přispějí, když dostanou nějakou blbinku, mohla jenom daná charita využít a vymysleli, že budou nakupovat berušky v nedalekém květinářství, to že má u sebe psa může znamenat, že ho jen nemá kdo venčit apod. Nepřímé důkazy většinou nikoho neusvědčí ...

Re: Bylo by ale docela dobré

v tomto případě bych se přiklonila k autorce. Na děti z dětských domovů se takovýmto způsobem peníze nevybírají.

oo

v deset večer ještě vybírat na charitu  - na to by nepřišel ani myslitel Goebbels

Nový prostor

Osobně pravidelně kupuji časopis Nový prostor - tam vím přesně, kolik peněz jde danému bezdomovci. A pokud ho vidívám na jeho místě pravidelně den co den, většinou mu nedám jenom 40 Kč za časopis, ale i něco navíc, protože vím, že to jako prodejci nemají zadarmo, že to jsou těžce vydřené peníze.

Pak si ještě kupuji "kytičky" proti rakovině a občas magnetky "život dětem". Ty kytičky už trošku z tradice, magnetky protože se mi líbí (když mají nějaký hezký).

A podobné články jako tento mě jen utvrzuje v tom, že lépe dávat adresně (např. těm prodejcům Nového prostoru) než do každé sbírky na ulici.

Re: Nový prostor

Nový prostor je často fakt zajímavé čtení...

Kde je rozdil

Stejne vetsina techto poulicnich "prodavacu" sezere 80% na rezii a pouze 20% se nekam dostane. A to este nikdo nerika, ze se pouziji ucelne. Oni pouze prodavaji "dobry pocit" a "ciste svedomi", ze clovek skutecne pomaha.

Pokud chcete realne pomoct, je lepsi do nejakeho detskeho domova zajit osobne, detem dat par hracek a vedeni par korun. Pak teprve mate jistotu, ze se penize dostaou tam, kde je to potreba a zaroven udelate tem detem radost, ze si na ne nekdo vzpomnel.

Re: Kde je rozdil

Zkuste do toho dětského domova zajít a přinést hračky nebo peníze a uvidíte, jak pojedete. Neznačkové hračky vám děcka hodí na hlavu, peníze nebude nikdo z personálu ochoten (čti: schopen) přijmout, protože to neumí.

A zkuste si při některé bombastické předvánoční akci s psaníčky na stromku jedno z těch psaníček vzít a říct, že nedáte peníze ale přímo požadovanou věc... Vsaďte se, že se naučíte i nová sprostá slova.

Obojí jsem před lety vyzkoušel s výše popsaným výsledkem.

Já už jsem si charitu vybrala

Na internetu jsem si zjistila všechny informace a pak se rozhodla, že budu každý měsíc ze svého účtu posílat peníze na konto nadace Člověk v tísni. Trvá to už déle než dva roky. Částku jsem za tu dobu navýšila. Člověk v tísni mi posílá pravidelné reporty o tom, kde působí a jakou formou pomáhá potřebným lidem. Jsem velmi spokojená a s klidným svědomím mohu na ulici odmítnout "pokladničkáře" co po mě požadují třicet korun. I když, naposledy jsem si koupila přívěšek nadace Světluška - to byla ale akce ohlášená a důvěryhodná. Ovšem jsem to já, kdo si vybírá, kam komu a kolik přispěje. Jitka.

Re: Já už jsem si charitu vybrala

http://zvedavec.org/pohledy/2009/03/3072-clovek-v-tisni.htm

Ne a ne...

Ani já nepřispívám. Důvody: Nerad se s někým bavím na ulici, nevím, kolik z oné částky se skutečně k potřebným dostane, přispívám na předem vyhlédnuté akce přímo, nesnáším komentáře výběrčích, když zrovna nemám.

Na podobné sitauce zásadně nereaguji

od té doby, co jsem se stal dárcem krve. Daruji krev, tedy mnohem cenější tekutinu než peníze. Pokud by se mi někdy povedlo, že bych si vydělal více a měl nazbyt, mnohem raději bych peníze daroval oficiální cestou spíš na výzkum rakoviny, nebo do vědeckých institucí. Moje nechuť darovat peníze na ulici pramení zejména proto, že se mi několikrát, když sem ještě sem tam pětikorunu dal, stalo, že když jsem neměl nic než velké a řekl že nemám, tak se mi dopřálo odseknutí a velmi příkrého káravého tónu ze strany žadatele. Mám dojem, že se jedná o dobrovolné příspěvky, tudíž když nepřispěju, tak si podobný tón fakt vyprošuji.

Re: Na podobné sitauce zásadně nereaguji

to REDD-Grrr: Sihlasim. Me kdyz naky vlezoun oslovi na ulici, opacim: No, to byste mel dat spis me, ne? Jsem totiz invalidni:)

Nepřispívám...

Platím poctivě daně a proto mě nechávají chladným všechny sbírky.Od toho je tu stát.Ano jsou akce kde se alespoň malinko zamyslím ale nakonec ten slabý okamžik rozdýchám.Jsou ale situace kdy přispěji.Třeba útulkům pro opuštěná zvířata,bezdomovci když si upřímně řekne o drobásky na pivo .Nesnaším přtvářku když žebrák hraje na city a podobně.Kdybych přispěl na všechny sbírky v mém okolí jen malou částí platu sám se stanu potřebným.A jak mám tedy diferencovat?Proto raději nikomu nic a vyhnu se tak podvodníkům.