Jaroslav Kvapil
https://kvaj.blogspot.com
- Počet článků 653
- Celková karma 13,26
- Průměrná čtenost 989x
Seznam rubrik
Jaroslav Kvapil
Mluvíme o ho...dně důležitých věcech
Proč se mluví sprostě? A mluví se dnes sprostě víc, než tomu bylo před několika desítkami let? Zhrubla zejména naše mládež, zatímco moje generace byla coby mladá jemnější? To nedokážu zodpovědět ani objektivně vyhodnotit. Kdo ano?
Jaroslav Kvapil
Jsme neveselí, rázovití pěstitelé slunečnic
Jací jsou Češi? A jaký je obraz Česka a Čechů v cizině? K těmto otázkám mě pohnuly jisté texty, na které jsem nedávno narazil na blogu iDnes. Ihned jsem si vzpomněl na jeden dávný průzkum, co mě tehdy pobavil, tak začnu s ním.
Jaroslav Kvapil
Siesta nebo protest?
Když si někdo lehne na zem na veřejném místě, kudy chodí sem a tam spousty lidí, může být opilý, zdrogovaný, mohlo se mu udělat špatně a třeba i omdlel. Pokud ale nevypadá na nic z toho, je při vědomí a jen civí... Co to je?
Jaroslav Kvapil
Delfín s kopyty aneb Jak vznikl život?
Jak vznikl vesmír? Jak vznikl náš svět? Jak vznikl život? To jsou úžasné otázky, které si občas klade každý, neboť hledat na ně odpovědi je vzrušující a člověk se přitom tak trochu dotýká věčnosti, absolutna a nekonečna.
Jaroslav Kvapil
Stáváme se stále závislejšími na lécích
Kdyby mi bylo před padesáti lety jako teď, asi bych jen ležel neschopen chodit, obléci se či najíst. Teď jsem v pohodě díky pokroku v medicíně a hlavně ve farmakologii. Z toho ale neplyne, že se lze spoléhat jen na medikamenty.
Jaroslav Kvapil
V budoucnu se rozdělíme na vládce a otroky
Vřele se hlásím k úvaze »Fanatici všech zemí, polibte si...!« Jaroslava Čejky. Je navíc dobře napsaná, což dodává jeho obavám ze zkázy lidstva působivosti. Co jsem napsal, s tím souvisí jen okrajově, ale jsou to úleky z téhož.
Jaroslav Kvapil
Jak se chránit před morovou či jinou nákazou
Svět už není, co kdysi, když byli homosexuálové a jiní »úchylní« lidé buď pod zámkem, aby nešířili svou »zvrhlost« mezi ostatní populaci, nebo se nuceně léčili, aby se jim vyhnaly z hlav jejich nenormální a nepřirozené spády.
Jaroslav Kvapil
»Zločinek« se žalostně nedostává
Zase jsem natrefil text, co se potýkal s otázkou feminismu. To téma mě láká už jen tím, jak absurdní mi připadá. A také tím, že se feminismem ohánějí i některé vynikající ženy, které nemají zapotřebí opevňovat se žádným hnutím.
Jaroslav Kvapil
Jak se stát známou osobností
Je blaho být obecně známým, osobností! O známého člověka se každý zajímá, a tak nemůže být nikdy osamělý. Ale je těžké se takovým stát a osobností je třeba jako NaCl, či spíš peněz, tak se osobnosti musejí vyrábět uměle. A to jde!
Jaroslav Kvapil
Tři mikropovídky a dvě bajky (povídky)
Mám rád anekdoty a vždy mě zajímalo, kdo je vymýšlí, jak vznikají? Nepřišel jsem na nic, ale napadlo mě, že se některé příhody mohou jako vtipy vyprávět, nebo do nich aspoň stáhnout. Případně se dají obohatit i trochou neskutečna.
Jaroslav Kvapil
Středoškolákovy zápisky (povídky)
Historky ze střední školy bývají oblíbené, ale uplatní se většinou jen mezi zasvěcenými bývalými spolužáky. Některé ale přerostou rámec interních humorných vzpomínek a stanou se z nich pak povídky. Jako třeba z následujících tří.
Jaroslav Kvapil
Jen s odvahou (povídka)
Když si chce někdo užít něčeho, na co nemá »morální nárok«, jako hrdina následujícího příběhu, potřebuje k tomu jistě odvahu. Někdy se ale stane, že ani odvaha nestačí a on na to doplatí. Dobře mu tak. Nikdo si nemá co zahrávat.
Jaroslav Kvapil
V hlavní roli otec (povídky)
Můj otec byl pozoruhodný člověk, měl rád i humor, ale nepatřil ke vtipálkům, kteří baví společnost a strhávají tím na sebe pozornost. Čtyři následující krátké povídky však dokazují, že se s ním dala zažít spousta legrace a zábavy.
Jaroslav Kvapil
Jeho pekelný dýchavičný smích (povídka)
Pokud je člověk starý nebo přímo prastarý, může vyhlížet, jak chce a každému je to fuk. Jestliže chce ale podnikat, musí už trochu vypadat a chovat se kultivovaně.
Jaroslav Kvapil
Haiku a jiné ulítlé básničky (básně)
Snad je přehnané nazývat tyhle říkanky haiku. Ale i v Japonsku se haiku vyvíjelo. Aspoň jsem se tedy snažil dodržet základní pravidlo pět - sedm - pět slabik. A přidal jsem i další básně, co už haiku nejsou vůbec. Snad to nevadí.
Jaroslav Kvapil
Bezmála se vyjádřit (tři básně stereotypu)
Stereotyp je to, co člověka ničí a ubíjí, bez čeho ale nedokáže existovat, protože stereotyp dodává jistotu jeho žití. Abych se však při psaní o stereotypu nemusel dopouštět hlubokomyslností, zvolil jsem metodu tak trochu dada.
Jaroslav Kvapil
Víno čiré radosti (pět básní)
Tyto básně jsem napsal nikoli proto, že mi třeba bylo smutno nebo snad veselo, ale z jakési potřeby, ačkoli je divné mít potřebu tvořit něco tak zhola nepotřebného, jako je poezie. Když už jsem je ale napsal...
Jaroslav Kvapil
Kdykoli to přečtu, kouzlo se vrátí
Dokud člověk žije, vidí sám sebe a své radosti, strasti, lásky, nenávisti a potřeby coby epicentrum vesmíru. Když umře, většinou po něm ani pes neštěkne. A celý život se zabývá tím, jak to změnit a nezmizet z historie.
Jaroslav Kvapil
Karel Kryl bojoval, na rozdíl od..., radši toho nechám
Setkat se osobně s Karlem Krylem byl můj sen od roku 1968, kdy jsem poprvé slyšel jeho »Bratříčka«. Když se střetnutí stalo konečně realitou, myslel jsem, že nebude poslední. Bylo. Zbývalo mu totiž jenom 240 dní života.
Jaroslav Kvapil
Jen trochu slov, sazí a peří...
Něco tvořit, něco prožít, někoho milovat a ve výkon proměnit utrpení... Zní to jako svého druhu návod na život a lze to separovat z fenomenologického pojetí morálky. Jenže na život žádný návod není a nebude.
Jaroslav Kvapil
Jesenická třiapadesátka (povídka)
Dokazovat své chlapáctví patří prý k mužské přirozenosti. Chvástat se před výkonem bylo ještě snadné. Akce sama působila ale tak uboze, že hrdinu příběhu potěšila i lhostejnost okolí, co nechala trapnost výsledku vlídně vyšumět.
Jaroslav Kvapil
Oheň a voda (povídka)
Jak vybřednout z nudy, zbavit se pocitu zcizení a dospět k akci, je to, co neřeší hrdina následujícího příběhu. Je totiž bezbarvý jako voda a neví, kterak na to. Přesto se mu to ale podaří, neboť má ženu jako oheň.
Jaroslav Kvapil
Delfín v poledne (povídka)
Moře znamená pro většinu vnitrozemců exotiku, volnost, pohodu, probouzí v nich libé pocity a mořští tvorové jsou pro ně tajemní. A tak to má zůstat. Když se to někdo pokusí změnit a vniknout moři pod kůži, nemusí to skončit dobře.
Jaroslav Kvapil
Velký letní úklid (povídka)
Zálety jsou vždycky ošidné a pozvat si milenku domů, když je manželka pryč, tím spíš. Pokud ale není vyhnutí, mělo by v bytě fungovat vše, jak má. Jinak může očekávaný zážitek bouchnout jak saze v komíně.
Jaroslav Kvapil
Dárek k narozeninám (povídka)
Možnost obdivovat krásu hor bývá vykoupena fádními štrapácemi po pěšinách plných kamení. Pokaždé nejsou ale přemísťovací tůry jen nudné. Někdy na cestě čeká překvapení.
| předchozí | ... 21 22 23 24 25 26 27 | další |
