Jarmila Horáková
mám ráda květiny, čerstvé i uschlé, stolistou růži, ladoňky, třezalku, mateřídoušku, louku plnou bodláků a rdesna,
všechny čtyři období, proměny,
mám ráda les a potoky v něm...
Ale také jsem vystudovala teologii, baví mě kromě výtvarničení, fotografování a zahradničení, filosofie, psychologie, religionistika...
https://www.sdb.cz/podporte-nas/#financne
- Počet článků 1119
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 414x
Seznam rubrik
Jarmila Horáková
Jabloňová dlaň
Lidé milí, mám ráda stromy. Mám ráda jabloně. Kvetoucí nevěsty, panenská jablíčka, pokroucená těla kmenů. Jabloně jsou jak věrné a oddané ženy.
Jarmila Horáková
Přání mezi nebem a zemí
"Maminko... " Vešla jsem k dětem do pokojíku. Ležely v postelích. "Dnes ráno je krásné světlo... ", říkám jim. Sklonila jsem se jako jabloň s jablkem a políbila je. "Krásné červánkové ráno... "
Jarmila Horáková
Táta bez dětí
Jak se asi cítí muž, který miluje své děti, leč nemůže s nimi žít v jedné domácnosti, protože manželka se i nimi odstěhovala? Jako rozbitá skála. To proto, že je to rána nejhlubší a nejničivější...
Jarmila Horáková
Láska svatojánská
Tento poetický článek vznikl mimo jiné jako potřeba odreagovat se, zasnít, načerpat sílu, zvířit hvězdný prach a tak dál... A proč na svatého Jana? Jeden Jan byl miláček Páně. A v noci na svátek Jana Křtitele se zapalovaly vatry a trhaly bylinky, aby přičarovaly lásku.. Možná i Malý princ se jmenoval Jan... :-)
Jarmila Horáková
Slavnost v prázdném domě
Usedám už po několikáté k psaní, abych si v sobě udělala pořádek a propojila události a myšlenky souvislostmi, které hledám.
Jarmila Horáková
Před domem
Tak jsem seběhla dolů po schodech ven, čekala jsem pošťáka, přitom něco fotila... hned u dveří nám rostou takové ty parkové růže, moc je nemusím, ale zaujaly mne, tak jsem cvakala spouští a mezi tím došel ke mně synátor, našpulil rty: "Pusinka by nebyla?" Rošťák, musela jsem se usmát. Jinak je vše stejné...
Jarmila Horáková
V nouzi poznávám přátele
Lidé milí, dám vám hádanku. Víte, co to je: Šutr na elektrickém drátě? Kamenáčová si sedí na vedení.
Jarmila Horáková
Prolínání
Zaujal mě text skladby Růžová mlha od DG 307. Už jsem se toho dotkla ve "Zvláštní náladě", ale jsem stále na povrchu. Takže se pokouším o hlubší vrt... no, uvidím. Tento blog jsou plus minus spojené dva blogy. Berte to prostě jen jako mé hledání, tedy i návraty k pochopení.
Jarmila Horáková
Otázky Malého prince
Vzbudil mě lev. Tahal mou peřinu, až ji ze mě stáhnul. Chtěla jsem spát dál, ale jeho majestátní a autoritativní, i když tichá přítomnost mi to nedovolila.
Jarmila Horáková
Beze slov
Etuda, která vznikla z více podnětů. Chci pozorovat a popisovat různé momenty lidské duše. Tato etuda je o studu, který je sdělen beze slov...
Jarmila Horáková
Vůně pryskyřice
Život mu nedopřál otce, ani bratra, jen syna. Když ho přivezl i s manželkou z porodnice, byl bezradný. O děti se postarat uměl, vždyt už mu dvě dcerky říkaly: "Tati", ale nemohl si pořád zvyknout na to, že bude chovat v náručí synka a že i jemu by měl dát něhu. Připadalo mu, jako by choval sebe. Jako by si sám sobě daroval city... On, mužský... chlap...
Jarmila Horáková
Zářijová cesta
---------------------------------Fotopoezie mobilní a automobilní o včerejší večerní cestě. ------------------------------------------------------
Jarmila Horáková
Jak se lidé setkají
Život je scénárista. Píše laskavé, někdy drsné a jindy dojemné příběhy o setkávání lidí. Podle čeho?
Jarmila Horáková
Stařenčino pozdní odpoledne
Je tisíce září. Jedna z nich je bílá. Bílé světlo stařenky či stařečka. Jejich vlasy proti slunci bíle a měkce září jako pápěří... Když se v ten okamžik na nás podívají trochu udiveně, bezelstně a nevinně, třeba protože neslyší, o čem se bavíme, v tu chvíli se stanou takovými bezbrannými...
Jarmila Horáková
Etuda o mém muži
Je nezachytitelný. Stále v akci a pak zmožen sám sebou usíná, v ruce ovladač přiložený ke spánku. Vím, že toho má hodně. Stará se o dvě dospívající děti, o dva dospělé částečně nepohyblivé lidi a o svoji mámu, kdykoli mu zavolá.
Jarmila Horáková
Zachraňovací typ
Asi existuje takový neoficiální Ženský zachraňovací spolek pro záchranu ubohých trosečníků životem. Možná, co žena zachránkyně, to takový spolek. To jsem i já, IÁ, ó hrůzo! Došlo mi to až nedávno... , kdy zachraňovaný mou péčí málem utonul.
Jarmila Horáková
Někdy je těžké zůstat
Toto je blog o víře. Inspirovaly mě stránky Ona i-dnes. Ženám jsou tu vyhrazeny kategorie Krása-Vztahy-Zdraví- apod. To vše se žen týká, ale mě by tato témata buď brzy omrzela nebo frustrovala :-) Chybí mi tu něco, co je jakoby podlahou, na které stojíme. Ženské přemyšlení. Na stranu druhou je zde úžasná možnost kreativity přepisovat v blogovém editoru svoji duši do čitelné formy. Tak píšu. O své podlaze.
Jarmila Horáková
Nechat jít
Noc je změna. Stejně tak noc života. Kamarád, který byl otevřený a příjemný, se po nějaké době, kdy jsme se moc nestýkali, stal uzavřeným a odměřeným. Tuším a vnímám změny jeho mimiky a intonace.
Jarmila Horáková
Outfit nebo tvář?
Lidé milí, jedna kamarádka mi řekla, že mě Pánbůh tou nemocí musel zastavit, pozastavit, přibrzdit. Často si na její slova vzpomenu, mám dostatek prostoru na to, abych si vzpomněla. Jsem často out, často nejsem fit. I když outfit je ucházející:-) To si dělám trochu legraci ze slov, které nemám ráda, jsou o ničem a mávají světem. Ale ta Jana, ta moje kamarádka, tak ta měla pravdu...
Jarmila Horáková
Jak se maluje slunce
Maluji pastely slunce. Ohmatávám si ho představivostí. Protože slunce se nedá prohlížet, nedají se mu odměřovat vzdálenosti. Nemá snad ani stín.
Jarmila Horáková
Čím starší, tím krásnější. Čím hůř, tím líp.
Moje filosofování. :-)Je noc, můj čas opravdovosti a nejbližší blízkosti, jakoby tajných tunelů, které zkracují vzdálenosti k mým milým. Je noc, která je světlem, svítáním, a já myslím na některé lidi, přesněji na tři muže :-).
Jarmila Horáková
Okno bílého pokoje
Myšlenky mi tiše bouří v hlavě. Dopad mých slov nakonec sama neunesu. Ublížila jsem, nebo ne člověku tichému, který spíše naslouchá než mluví... ? Nevím, snažím se slyšet odpověď v tichu. Tak proto píšu tento článek. Mám k tomu ideální podmínky.V našem bytě je ticho...
Jarmila Horáková
Víla
Na motivy fotoblogu P. V. ... Hledá se vila? Ne? Aha, víla. Teď tu byla a je zase. Asi ji hledá každé žíznivé mužské srdce. Také znám takové muže. Jsou nějak krásní. Ne, že by byli bez vad a chyb, ale dívají se jinak, víla je část jejich srdce a způsob dívání se. Dobře, že jsou. Díky nim existují i víly.
Jarmila Horáková
Slunce v domě
Milí lidé, i když jsem spíše doma než venku, nejsem v izolaci od ostatních lidí, i když pocitem samoty jsem dříve dost trpěla. Ale vše zlé, je k něčemu dobré a nemá cenu se litovat a ohlížet zpět. Každý díky tomu, co zažil, prožil atd., může být lidem blíže. Každá blízkost v sobě nese riziko zklamání a nepříjemných chvil a trpkosti. Ale i příslib něčeho přínosného. Jako i každý den v sobě toto vše skrývá.
Jarmila Horáková
Nemoc - láska k životu
Lidé milí, milující a milovaní, každou chvíli, kdy mi není dobře, a to je denně i několik hodin, si sednu k počítači a projíždím klávesou složky fotografií. Ponechám-li na klávese prst, obrázky se rychlostí změní v čmouhy. Někdy ten prst totiž nemohu zvednout.
| předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
