Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Polední klid na Marsu i na Zemi

Obloze vládnou Jupiter se Saturnem a Merkur s Venuší s námi hrají tradiční únikové hry. Mars se schovává za Sluncem, což má překvapivě zajímavé důsledky. Tak vypadá Topocentrický pohled na vesmír v říjnu 2021.

Měsíc s planetami

Nejméně v říjnu překvapí Měsíc, a proto jím začneme. Prvních pár říjnových dní je k zahlédnutí jako tenký srpek ráno nad východním obzorem. Dne 6. října ve 13:05 SELČ se ocitá v novu a na obloze se znovu objeví večer nad západním obzorem asi tak o dva dny později. První čtvrti se dočkáme 13. října v 5:24 SELČ a do úplňku Měsíc doroste 20. října v 16:56 SELČ. Mezi tím se setká se Saturnem a Jupiterem, což se letos stalo takovou naší tradicí. V říjnu bude Měsíc na obloze mezi plynnými obry právě v polovině kalendářního měsíce.

14. 10. 2021 - Měsíc v blízkosti Saturnu a Jupiteru.
15. 10. 2021 - Měsíc v blízkosti Saturnu a Jupiteru.

Poté se Měsíc začne přesouvat na ranní oblohu. Poslední čtvrt nastane 28. října ve 22:05 SELČ. Ve druhé polovině října se na ranní obloze bude nacházet také planeta Merkur, která se 25. října okolo osmé hodiny nachází v největší úhlové vzdálenosti (18°) západně od Slunce. Právě tehdy začíná období nejlepší viditelnosti Merkuru na ranní obloze v letošním roce. V sedm hodin letního času bude Merkur ve výšce 10° nad východním obzorem. Pak se rychle rozední, takže planeta zanikne na světlé obloze.

25. 10. 2021 - Merkur v největší západní elongaci (největší úhlové vzdálenosti od Slunce, 18°). Planeta bude pozorovatelná ráno nad východním obzorem na konci října a na začátku listopadu.

V následujících dnech Merkur klesá k obzoru, ale zjasňuje, protože v prostoru se blíží Zemi a zvětšuje se jeho fáze – slunečním světlem ozářená část, která je vidět ze Země. Merkur díky tomu budeme moci sledovat ještě na začátku listopadu, než nám definitivně unikne a ztratí se z dohledu.

Dění na obloze a ve vesmíru v říjnu 2021

Podobně jsme na tom s Venuší. Ta dosahuje 29. října největší východní elongace – je tedy také v největší úhlové vzdálenosti od Slunce, ale na opačné straně. Na obloze je vidět večer. Nad obzorem je ještě níže než Merkur, ale je jasnější. Pozoruhodné věci předvede Venuše v následujících měsících. Na následující sérii simulací z programu Stellarium si můžeme všimnout, že Venuše vůči obzoru zůstane stát na místě, zatímco hvězdy na pozadí se stále hrnou k západu.

29. 10. 2021 - Venuše v největší východní elongaci (47° od Slunce). Nachází se večer nízko nad jihozápadním obzorem.
15. 11. 2021 - v polovině listopadu zůstává Venuše prakticky na stejném místě nad obzorem, jako v říjnu.
1. 12. 2021 - Venuše se i počátkem prosince nachází vůči obzoru na stejném místě, v pozadí za ní se posouvají souhvězdí a tmavne obloha. Proto se viditelnost Venuše stále zlepšuje.
15. 12. 2021 - v polovině prosince už se Venuše rychle pohybuje směrem k západu a ještě před koncem roku se z oblohy vytratí - bude procházet mezi Zemí a Sluncem.

Okolo 10. prosince pak Venuše prudce nabere kurz na západ a rychle zmizí u Slunce. Projde tzv. dolní konjunkcí a na konci února příštího roku se objeví na obloze ráno – stane se Jitřenkou. To už je ale výlet do daleké budoucnosti, a tak se vraťme do října.

Polední klid

Z planet, které jsou v dosahu našich očí bez pomoci dalekohledu, už chybí jenom Mars. Opravdu chybí. Na obloze jej v říjnu neuvidíme, protože se při pohledu ze Země nachází za Sluncem. 8. října v 6:01 SELČ nastává tzv. konjunkce Marsu a Slunce. Planeta je teď na naší obloze ve dne, nejvýše na obloze v poledne spolu se Sluncem. Následující simulace ze Stellaria zobrazuje Slunce a Mars v pravé poledne, konkrétně v místní pravé poledne na 15. poledníku. Ukazuje, že Mars je za Sluncem schovaný opravdu dobře. Průměr slunečního kotouče na obloze je 0,5° – konjunkce je tedy opravdu těsná.

6. 10. 2021 – Mars v konjunkci se Sluncem. Pozoruhodná je přítomnost Merkuru. Zatímco Mars se nachází daleko za Sluncem (od Země jej dělí vzdálenost 393 milionů kilometrů), Merkur naopak rychle prolétá mezi Zemí a Sluncem.

Mimochodem, kdybychom stáli na Marsu, platilo by totéž pro Zemi – je při pohledu z Marsu schovaná za Sluncem a vrcholí spolu s ním v marťanské poledne. To má pro nás jeden zajímavý důsledek. Na povrchu planety pracuje řada kosmických sond. Jejich rádiový signál je nyní rušen šumem přicházejícím ze Slunce, a tak mají sondy na Marsu i navigační a komunikační týmy jakýsi polední klid. Na Marsu i na Zemi. Polední klid je vyhlášen na 14 dní – od 2. do 16. října.

NASA k tomu vydala zprávu s výčtem (ne)činnosti svých sond:

  • Perseverance bude vytrvale zaznamenávat počasí svou meteorologickou stanicí MEDA, kamery budou znehybněny, přesto budou zaznamenávat obraz, aby v roli fotopastí zachytily případné rarášky – prašné víry, jež prohání po marsovských pouštích vítr. Poběží také RIMFAX – zobrazovací radar naslouchající dějům pod povrchem. A mikrofon na palubě sondy bude nadále zaznamenávat zvuky z okolí.
  • Helikoptéra Ingenuity zůstane zaparkovaná na svém stanovišti 175 metrů od Persverance a jednou týdně jí pošle vzkaz o své kondici.
  • Také Curiosity se omezí na měření počasí (její stanice se jmenuje REMS) a lov rarášků do fotopastí. V provozu zůstanou také přístroje RAD a DAN měřící radiaci a neutrony.
  • Jen stacionární sonda InSight, jejíž pokusy o navrtání se pod povrch planety už skončily, bude vlastně dělat to co pořád. Její seismometr bude trpělivě čekat na záchvěvy planety – marsutřesení.

Všechna vědecká data se budou zaznamenávat do pamětí palubních počítačů, aby byla odvysílána k Zemi později. V činnosti zůstanou také sondy na oběžné dráze okolo Marsu. NASA tam má hned tři – MAVEN, Mars Reconnaissance Orbiter a zasloužilou Mars Odyssey, která pracuje u Marsu už 20 let. Orbitery se budou nadále věnovat své plánované práci a předávat na Zemi omezená (především technická) data z landerů (povrchových sond). Dokážou to díky větším anténám a výkonnějším vysílačům.

Jak je vidět, polední klid může být někdy docela rušným obdobím. Ještě rušnější ovšem bude rok 2022. Na jeho konci se Mars ocitne v opozici se Sluncem a zároveň nejblíže Zemi. Snad se k němu vypraví i dloooouho připravovaná evropská sonda Rosalind Franklin.

Autor: Jan Veselý | středa 6.10.2021 14:30 | karma článku: 13,52 | přečteno: 228x
  • Další články autora

Jan Veselý

Její zářivá jasnost Jitřenka

Planety viditelné očima opustily večerní oblohu a postupně se stěhují na tu ranní, kde se seskupují okolo Venuše, aby na jaře zahrály několik představení pro ranní ptáčata. To je topocentrický pohled na vesmír v březnu 2022.

9.3.2022 v 9:30 | Karma: 11,05 | Přečteno: 342x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Nejmenší z trpaslíků mezi Kuřátky a první Američan

Saturn je nepozorovatelný, ale ostatní planety jsou vidět ráno a Venuše dosáhne nejvyšší jasnosti. Amerika bude slavit 60. výročí svého prvního astronauta na oběžné dráze. To je Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2022.

9.2.2022 v 19:00 | Karma: 10,82 | Přečteno: 217x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Krátká epizoda s Merkurem a nekončící Vánoce s Webbem

Webbův teleskop je konečně vesmírný a oblohou se mihnou všechny planety pozorovatelné očima. Vidět jsou Jupiter a Mars, objeví se Venuše, zmizí Saturn, Merkur se objeví i zmizí. To je topocentrický pohled na vesmír v lednu 2022.

7.1.2022 v 19:00 | Karma: 12,57 | Přečteno: 256x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Největší astronomické Vánoce

Planety hřadují na večerní obloze, Webbův teleskop je natankován palivem, vánoční kometární chiméra je na scéně a vrací se letní souhvězdí. To je topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2021.

9.12.2021 v 22:22 | Karma: 15,95 | Přečteno: 315x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Trpaslík číslo 1

Na listopadové obloze uvidíme Měsíc na tradiční cestě mez planetami a od fáze k fázi. V souhvězdí Býka můžeme zkusit najít Ceres – první „bývalou planetu“ Sluneční soustavy. To je Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2021.

31.10.2021 v 18:00 | Karma: 10,63 | Přečteno: 241x | Diskuse| Věda
  • Nejčtenější

Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů

21. června 2024  9:39,  aktualizováno  22:58

Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....

Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát

21. června 2024  8:52,  aktualizováno  18:16

Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...

Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka

19. června 2024  7:32,  aktualizováno  20.6 6:37

Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...

Útoky v Dagestánu mají 17 obětí, otce podezřelých vyhodili z Putinovy strany

24. června 2024  8:56,  aktualizováno  9:39

V Dagestánu začal v pondělí třídenní smutek v souvislosti s nedělními útoky na dva kostely a dvě...

Ruský útok na Ukrajinu vyprovokovalo rozšiřování EU a NATO, míní Farage

24. června 2024  9:38

K ruské invazi na Ukrajinu vyprovokovalo ruského prezidenta Vladimira Putina rozšiřování Evropské...

Ministr Hladík představí změny v podpoře výměny nevyhovujících uhelných kotlů

24. června 2024  9:35

Přímý přenos Ministr životního prostředí Petr Hladík představí na tiskové konferenci změny v podpoře výměny...

Prezident jmenuje místopředsedkyní Ústavního soudu Křesťanovou, nahradí Šimíčka

24. června 2024  9:17

Místopředsedkyní Ústavního soudu se po Vojtěchu Šimíčkovi stane Veronika Křesťanová (55). Prezident...

Nejlepší tip na letní grilovačku: Bez něj se neobejdete
Nejlepší tip na letní grilovačku: Bez něj se neobejdete

Ajvar skvěle dochutí všechny grilované pokrmy. V redakci jsme vyzkoušely jemný i pálivý Ajvar, který se hodí k masu i zelenině. Jaké recepty se...

  • Počet článků 71
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 598x
Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.