Nevyzpytatelná vánoční mrcha?

aneb Topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2018. Blíží se vánoční kometa! A planety, jako by se nechtěly nechat zahanbit – poté, co se z oblohy téměř všechny vytratily, začínají se předhánět, která přitáhne víc pozornosti.

Pokud jde o lesk a jas, nemá konkurenci Venuše. Tři čtvrtiny roku 2018 byla Večernicí, pak rychle proletěla mezi Zemí a Sluncem a teď, ve druhé polovině podzimu, exceluje na ranním nebi v roli nepřehlédnutelné Jitřenky. Hned 3. prosince se k ní přidá srpek couvajícího Měsíce. Spolu s hvězdou Spikou ze souhvězdí Panny vytvoří tato tělesa za omrzlého kuropění pěknou trojici nad jihovýchodním obzorem.

Zmíněný Mars už na obloze zdaleka není tak nápadný, jako v létě, kdy byl nejblíž Zemi. Sláva rudé planety teď spočívá spíš v tom, co není na obloze vidět – pracuje na ní sonda InSight, která úspěšně přistála 26. listopadu. Je, možná trochu překvapivě, teprve osmou americkou sondou, které se oněch „sedm minut hrůzy“, jak Američané trefně proces přistávání na Marsu nazývají, podařilo ve zdraví přežít. Ruským sondám se to podařilo jen jednou – přistávací modul Mars 3 v květnu roku 1971 úspěšně dosedl, ovšem se zdravím tak podlomeným, že dokázal vysílat jen 14,5 sekundy. Sovětský svaz si tak připsal další prvenství v tehdy ještě doznívajících kosmických závodech. Zopakovat přistání se však Rusům už nepovedlo. A vůbec nikdy se to nezdařilo evropským sondám. Optimisticky napíšu: zatím.

Mars chystá ještě jedno divadelní představení. Nebude snadné jej zhlédnout, neboť se sice odehraje na pozemské obloze, ale vyvrcholení nastane nad naším obzorem ve dne. A vedlejší roli hraje Neptun, což je planeta tak vzdálená a na obloze tak slabá, že na její spatření potřebujeme přece jen větší přístroj než divadelní kukátko. Ale už v nevelkém astronomickém dalekohledu uvidíme 7. prosince 2018 planety Mars a Neptun v extrémně těsném přiblížení. To nejtěsnější, na pouhé čtyři úhlové minuty, nastává okolo 15. hodiny; my planety uvidíme po setmění nad jihozápadním obzorem. V dalekohledu, který zvětšuje přibližně 100x by to při zorném poli 0,8° mělo podle simulátoru Stellarium vypadat takto:

Pomalu se blížíme ke slíbené vánoční kometě. Okolo 14. prosince tradičně vrcholí aktivita meteorického roje Geminid. Ty bývají stejně vydatné, jako srpnové Perseidy, na rozdíl od nich a od dalších meteorických rojů však jejich mateřským tělesem není kometa, ale asteroid Phaeton objevený v roce 1983. Jeho dráha je ovšem tak protáhlá, že vědci dnes už nepochybují, že tento asteroid je vlastně jádrem komety, které postupně vyčerpalo těkavé látky a v současnosti už není aktivní.

Hranice mezi asteroidy a kometami je opravdu tenká – již více než rok se mluví o mezihvězdném tělese ´Oumuamua. V době objevu bylo klasifikováno jako asteroid, ukázalo se však, že vykazuje známky kometární aktivity – uvolňuje se z něj materiál, který působí slabým raketovým efektem.

Měsíc je během letošního maxima Geminid v první čtvrti (15. prosince 2018 ve 12:49 SEČ), které předcházel nov (7. prosince v 8:20), a po níž následuje úplněk (22. prosince v 18:48). V poslední čtvrti se Měsíc ocitne krátce před koncem roku (29. prosince v 10:34).

Vesmírné dění v prosinci 2018

Zimní slunovrat

Několik zajímavých událostí se nahromadí v den, na který připadá letošní začátek astronomické zimy. Nejprve budeme moci sledovat, jak se v ranních hodinách přibližuje jasný kotouč Měsíce k Aldebaranu, nejjasnější hvězdě souhvězdí Býka. Na nejmenší úhlovou vzdálenost (0,8°) se dostane až okolo 9. hodiny ranní, a to už budeme mít den a Měsíc s Aldebaranem budou pod naším obzorem. V nejmenší úhlové vzdálenosti je uvidíme 21. prosince okolo 4. hodiny nad západním obzorem. Pokud je Měsíc, který bude těsně před úplňkem, zcela nepřesvítí, budou okolo něj vidět také hvězdokupy Plejády a Hyády.

Jen o několik hodin později se na protější straně, nad jihovýchodním obzorem, vynoří Jupiter a Merkur. Také tyto dvě planety budou v těsném přiblížení, i když zdaleka ne tak těsném, jako o dva týdny dříve Mars s Neptunem. Samotná konjunkce nastává až večer, my můžeme dvojici spatřit 21. prosince ráno velmi nízko na jihovýchodě. Jas Merkuru i Jupiteru bude ovšem blednout v konkurenci s nedalekou Venuší.

V následujících dnes se bude viditelnost Jupiteru, nakrátko i Merkuru, zlepšovat, ale brzy se planety rozejdou. Poslední astronomickou událostí týkající se 21. prosince bude zimní slunovrat. Nastává ve 23:23 SEČ.

Vlasatice bez vlasů

Konečně je tu ta vánoční kometa. 46P/Wirtanen se jmenuje po svém objeviteli, který ji našel na fotografických deskách, jež pořídil dalekohledem Lickovy observatoře 17. ledna 1948. Tehdy činila její oběžná doba okolo Slunce 6,7 roku. Je to však typická kometa tzv. Jupiterovy rodiny. To znamená, že její pohyb ovládá svou gravitací Jupiter. Když se k němu kometa neopatrně přiblíží, Jupiter její dráhu a oběžnou periodu změní.

Například v roce 1972, kdy 46P/Wirtanen proletěla kolem Jupiteru ve vzdálenosti 40 milionů kilometrů, se její perioda zkrátila na 5,9 roku. Současná perioda je 5,4 roku. Přísluním tato kometa projde 12. prosince 2018. Při tom se kometa nejvíce zahřeje, takže krátce na to bývá nejjasnější. Navíc k Zemi se 46P/Wirtanen 15. prosince přiblíží na pouhých 11,5 milionů kilometrů, což bude jeden z nejtěsnějších průletů komety, alespoň mezi těmi, o kterých víme. V období Vánoc by tedy mohla být nejnápadnější.

Mapu její divoké jízdy z pohledu pozemského pozorovatele vytvořil a umístil na Wikipedii Tom Ruen. Zohlednil v ní i očekávanou jasnost komety. Tu reprezentuje velikost koleček vyznačujících polohy komety na mapě.

Astronomové odhadují, že dosáhne 5. až 3. magnitudy (čím menší číslo, tím jasnější objekt). Což ovšem není nic mimořádného. Protože jde o mlhavý objekt, při jasnosti 5 mag to bude sotva viditelný obláček. Dopracuje-li se až k jasnosti 3 mag, očima vidět bude. Jen nečekejme ohon. Alespoň ne viditelný očima. Díky tomu, že proletí blízko Země, mohla by být vidět jako mlhavý duch více méně kruhového tvaru. Tato vlasatice tedy bude bez vlasů. Zajímavější bude na fotografiích. Více o tom se dočtete v článku na serveru astro.cz

Komety jsou ovšem nevyzpytatelné mrchy. Někdy překvapí náhlým zjasněním, když se na jejich jádru otevře nový průduch či prasklina a vytryskne nový materiál. Většinou však naopak zklamou, zvlášť takové, které, podobně jako 46P/Wirtanen nejsou služebně nejmladší a mají za sebou celou řadu průletů okolo Slunce. Nechme se tedy překvapit,  zda uvidíme vánoční kometu nebo…