Jak jsme honili komáry aneb Bojovka na hotelu
Náš pokoj na dovolené nebyla žádná Hilton světnice, prostě obyčejný, slušně zařízený s klimatizací, jejíž hukot se rovnal přistávání Boeingu 737. Ale lépe si zacpat uši než umřít vedrem.
Při příletu mělo naše letadlo velké zpoždění. Do hotelu jsme se dostali kolem dvou hodin v noci. Na recepci nás přivítal jeden z majitelů, který na pultík položil klíče od pokoje a dodal, že šéfová spí. Máme se ubytovat, ráno nás zapíšou. Vytáhli jsme kufry do druhého patra a vešli dovnitř.
„Uf,“ vylétlo z mé ženy, posadila se na postel, rozhlédla se a dodala: „…no, hezký. Otevřeme dveře na terasu, hodíme tam závěs a ráno doobjednáš klimatizaci pro zbytek pobytu!“
Co bych pro ni neudělal?
Po vybalení věcí a nezbytné hygieně jsme ulehli ke spánku. Naše dcera byla po cestě letadlem a následné jízdě autobusem natolik unavená, že usnula v manželské posteli. A nehnula se z místa. Tak jsem se přesunul na její přistýlku, která měla pod prostěradlem igelit. Ten už nepotřebuji. Doba, kdy ho budu zase potřebovat, ještě nenastala. Proto letěl do kouta. Malá postel? To zvládnu.
Co bych pro ni neudělal?
„Se nedivím, že ty Italky jsou takový placatý!“ řekla kdysi Helenka Růžičková. Tato hláška mi prolétla hlavou, když jsem zjistil, že máme na přikrytí prostěradla.
Na dovolené vás může napadnout cokoliv, třeba myšlenka nebo kolonizující ručníkoví kolegové z Česka na pláži. Nás, sotva jsme zhasnuli světla v pokoji, napadli malí, drzí, odolní a všudypřítomní řečtí komáři. Jako kdyby čekali na to, až si lehneme. Poté vylezli ze svých skrýší a rozezněl se doslova koncertní bzukot následovaný frontálním útokem a pískotem při náletu.
„Tu máš, zmetku!“ zakřičela do tmy manželka. Orosil jsem se jako čerstvě natočený půllitr v domnění, že to bylo na mě. Nikoliv. Rozplácla prvního komára, který jí ocucával koleno.
„Maminko, mě něco štíplo!“ zašeptala tiše dcerka.
„Už jsem ho zlikvidovala,“ uklidnila ji žena. Mařenka se ponořila znovu do hlubokého spánku. My dva jsme místo odpočinku poskakovali po pokoji jako řečtí tanečníci. V rukou jsme ovšem neměli ouzo, ale ručníky, jimiž jsme trefovali tu krvelačnou havěť. Po několika úderech se dcerka probudila, chvíli nás pozorovala a dodala: „…já chci taky trefovat!“
Co bych pro ni neudělal?
Z honu na bzučivce se stala noční hotelová bojovka. Rozdělili jsme si s Mařenkou role. Já byl naháněč, ona zase úderník. Když jsme měli pocit, že jsme zneškodnili posledního prevíta, zhasli jsme světlo a dali se ke spánku. Ten nám vydržel zhruba hodinu. Ti malí šmejdi znovu vylezli a hladově obsypali mé spící tělo.
„Maminko, proč biješ tatínka?“ bránila mě Mařenka zhruba v pět hodin ráno, když jsem dostal smotaným ručníkem ránu přes levé lýtko.
„Táta měl na noze komára!“ odvětila manželka a já doufal, že je tomu skutečně tak. Nutno dodat, že v místnosti bylo přibližně pětatřicet stupňů.
„Já už to nezvládnu,“ ozvala se během několika minut žena, „na stěně nad postelí sedí další dva! Teď jsi na řadě ty!“
Co bych pro ni neudělal?
Takto jsme se střídali až do doby, než se horké řecké slunce probudilo opět k životu. V ten okamžik jsme všichni tři tvrdě usnuli. Komár sem, komár tam…, spánek byl silnější. Probudili jsme se kolem deváté.
V okamžiku, kdy jsme odcházeli do přízemí hotelu na snídani, byl na nás žalostný pohled. Vypadali jsme jako rodina po neštovicích. Mařenka to schytala v obličeji, žena na rukou a já skóroval. Na nohou jsem si napočítal pětačtyřicet bodnutí. Padla na to mastička z aloe. Komplet.
„Do jídelny takto nemůžeme,“ procedil jsem mezi zuby, „…si budou myslet, že máme lepru či co?“
Hlad byl mocnější. Sedli jsme si ke stolu a nahodili výrazy týraných domácích zvířat. Všichni kolem nás ale vypadali úplně stejně.
Po snídani jsem se vydal do blízkého supermarketu a koupil takový ten prevít do zásuvky, který měl noční návštěvníky přesvědčit, že u nás jim pšenka nepokvete. Když jsme po celodenním rožnění na pláži přišli večer na pokoj, zjistili jsme, že řecký komár je odolný a horší než saranče. Přežije prostě všechno. Zabednili jsme se, zapnuli klimatizaci a pustili se do dalšího souboje. Mařenka manželku dokonce jmenovala kapitánem demoliční čety. Je pravdou, že poté, co jsme pořídili klimatizaci a měli zavřeny dveře, tak se už neukázali. Oddechli jsme si.
„Holky,“ řekl jsem po vyhrané bitvě, „půjdeme si dát večerní džus! Co vy na to?“
„Jupí!“ vykřikla dcera a upustila na zem ručníkovou plácačku. Podezírám ty obtěžující pacholky, že na terase vyčkávali, až se objevíme venku. Chtěli pomstít své mrtvé kolegy. Sotva jsme dosedli k barovému stolíku u hotelového bazénu, vyrazili dokonat své dílo. Během několika minut se jich několik promenádovalo po mém ksichtu, ženě po nohou a Mařenka dva utopila ve svém pomerančovém drinku.
Řešení? Zakoupený repelent, ale hlavně slunce a mořská voda. Proto se v Řecku, dá-li Bůh a zdraví, objevíme znovu. Ta země se vám totiž do srdce dostane velmi rychle, zabydlí se tam a nechce se jí ven. A komáři? Doma budeme trénovat! To je detail, na který se připravíme!
Váš Honza
Jan Vavřík
Jak jsem byl ve volební komisi aneb Hrnce fakt neprodávám
Já se vždycky někam přihlásím a oni mě pak všude zvolí. Ale že i u tohoto mizerně placeného krasosmutnění zažiji kopu legrace, to jsem fakt nepřepokládal.
Jan Vavřík
Jak jsem mocinky zešedivěl z jednoho rozhovůrku
Pokud používají zdrobněliny lidé mladšího vydání, dokážu to s přimhouřením všech tělesných otvorů (nejen oka) pochopit. Ale lidé starší?
Jan Vavřík
Jak jsem boural plot aneb Tohle doma nezkoušejte!
Pro svou ženu udělám cokoliv..., teda skoro cokoliv. A tak jsem po jednom z víkendových hrdinských počinů skončil poprvé v životě na neschopence. A manželka? Zatím mě nezavrhla.
Jan Vavřík
Jak jsem stavěl zahradní chatku aneb Pusť mě k tomu!
Moje žena je skvělá. S ní se člověk opravdu nenudí. A ctí ji, že mě i po dvaceti letech, přes má veškerá technická klopýtnutí, vidí jako domácího kutila. Tentokrát mi dala za úkol smontovat zahradní domek. A to byla výzva!
Jan Vavřík
Jak díky náhodě přijít o dobrou pověst aneb Paní, ten váš chlap je divnej!
Možná jste to někdy zažili. Jdete k lékaři se zraněním, které působí celkem divně. Napoprvé to jde ještě vysvětlit. Podruhé se na vás dívají hloupě, argumenty docházejí. Ale potřetí? To už je na přinejmenším na OSPOD!
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel
Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
Převrat v britské politice? Nacionalisté v průzkumech poráží vládní stranu
Premium Do britských parlamentních voleb zbývají ani ne tři týdny a vypadá to na velký propadák vládních...
Past na mobil v ruce. Chorvatské radary řidiče vyfotí a rovnou mu pošlou pokutu
Premium Řidiči cestující v létě na dovolenou do Chorvatska mohou být nemile překvapeni, když jim do Česka...
Čokoládová holčička osladila život v SSSR. Boj o svou tvář ale prohrála
Seriál Kdo by neznal Aljonku. Nejslavnější ruská čokoláda je na trhu už téměř šedesát let a její věhlas...
Do konce měsíce výrazně zúžíme tým, slíbil Bartoš po volebním debaklu Pirátů
Reformy vnitřního fungování a kampaní Pirátské strany je třeba provést do konce příštího měsíce....
Pronájem bytu 3+KK se dvorkem v Hruškách u Brna.
Hrušky, okres Vyškov
12 000 Kč/měsíc
- Počet článků 106
- Celková karma 29,78
- Průměrná čtenost 2504x
Knihy: Kolotoč strachu (2015), Návrat z pekla (2016), Případ Kláry P. (2019), Pošahaný svět (2023), audioknížka Návrat z pekla, čte Jaromír Meduna (2023).
E-kniha Kolotoč strachu (2024), reedice Návrat z pekla (2024).
Připravovaná knížka: Ve stínu levandule (2025).