Z Bragy do Guimaraese

Braga byla od počátků dnů Portugalska jejím duchovním centrem. Proti tomu Guimaraes byl spíše správním centrem. Obě města dělí zhruba 20 kilometrů vzdušnou čarou. To si skoro říká o pěší výlet, ne?

Braga a Guimaraes jsou považovány za to nejautentičtější Portugalsko. Zde se království ve 12. století zrodilo a místní jsou na to patřičně hrdi. Proto je poněkud paradoxní, že Braga nemá až tak moc co nabídnout. I když toto tvrzení je trochu zavádějící.

Do Bragy se dostanete za necelá 4 eura příměstským vlakem z Porta asi tak za 50 minut. Poměrně záhy se dostanete do centra, které má jen jednu velkou dominantu.

Tou je románská katedrála. Ta je sice nyní v částečné rekonstrukci, ale i tak určitě stojí za návštěvu. S duchovním životem je totiž Braga spojena takřka odjakživa. Arcibiskupství tu založili už Vizigóti v 6. století a po období nadvlády Maurů, bylo obnoveno v roce 1070 a udrželo se až do 18. století, kdy byla založena diecéze v Lisabonu.

Ta hlavní atrakce Bragy se ale nachází až za hranicemi města. Pojem atrakce tu je docela na místě. Bom Jesus do Monte je totiž kýč jak bič, který vás ohromí spíše technicky než jakkoli jinak.

Monumentální barokní schodiště vedoucí k poutnímu kostelu na vrcholu je jedním z nejznámějších obrazů Portugalska vůbec. Osm odpočívadel je věnováno třem lidským cnostem a pěti smyslům. Spíš než pokoru ale tato monumentální stavba vzbudí obdiv.

Bom Jesus

Turismus se tu totiž točí na plné obrátky. Pod schody je zaparkována spousta autobusů a podél schodů vede lanovka. Samotný kostel pak moc neohromí.

To když se posunete dále po hřebeni, dorazíte k Sameiru. Klášter, který je ještě o nějakých 50 metrů výše než Bom Jesus, působí na pohled sice podobně, ale široké prostranství kolem něj a liduprázdnost celého prostoru (alespoň v relativním srovnání s Bom Jesus, v absolutním měřítku se to může měnit dle sezóny) působí uklidňujícím dojmem. Tedy alespoň do chvíle, než se rozezní kýčovitá zvonkohra.

Sameiro

Ze Sameira do Guimaraese je to už jen nějakých 15 kilometrů cesty a to povětšinou z kopce. Dobrá příležitost zahrát si na poutníka? Ano i ne.

Rovinaté silnice, které ale nejsou bůhví jak široké, vybízí řidiče k rychlé jízdě a rychle se přestanete cítit bezpečně. Veřejná doprava tu moc nefunguje, a tak se nabízí dvě možnosti – risknout to a jít dál při levé krajnicí, riskovat ještě víc a při pravé krajnici stopovat.

Asi tak patnácté auto mi zastavilo a děda v Peugeotu 306 mě svezl 6 km do nejbližšího maloměsta. Portugalsky se mi snažil vysvětlit, že je z Francouzského Katalánska. Víc jsem nepochytil. Dovezl mě do Calde das Taipas a vysvětlil kudy dál.

A tak jsem se rázem ocitl na silnici, na které auta popojížděla krok sun krok. A já stal opět před stejnou otázkou – jestli jít dál nalevo nebo stopovat napravo. Nakonec jsem vyměkl, když jsem uviděl, že tu staví linkový autobus, co má jet za 3 minuty.

Přijel za 8 minut a řidič na mě, že to bude za 2,15 euro. Co si budeme povídat, to není málo za 6 km autobusem v Portugalsku. Ale přijal jsem a dostal jsem se do Guimaraese.

O Guimaraesi všichni říkali: je to pěkný, hrozně pěkný, ale tak na dvouhodinovou procházku. Guimaraes je srdcem Portugalska. Tady se Alfonso Henriques narodil a odtud zahájil svůj boj proti Maurům.

Guimaraes je úchvatně zachovalý a nepřipomíná tak nic, co jsem jinde v Portugalsku viděl. Na hlavním náměstí máte pocit, jako byste se propadli o několik století nazpět. Dominuje mu poměrně skromná, avšak kouzelná katedrála, a Vítězný kříž připomínající vítěznou bitvu u Saldado v roce 1340, kdy Portugalci porazili Maury.

Poté se můžete vydat na vrchol k pevnostem. Ty jsou dvě, jedna moderní s muzeem, druhá, Castello do Guimaraes, je starým sídlem krále Alfonsa. Ani jedna bohužel nebyla v době mé návštěvy přístupná.

Castello de Guimaraes je pro Portugalce naprosto stěžejní. Je to symbol Portugalska, doslova – jeho siluetu najdete i na portugalské vlajce. Právě zde se Alfonso Henriques narodil a kousek odsud v kapli Sao Miguel byl pokřtěn.

Vrátíte-li se zpět dolů do centra, zhruba po 500 metrech se dostanete k nádraží. Odtud opět zhruba za 4 eura a jednu hodinu cesty stanete na Sao Bento v Portu. Náročný výlet tak může skončit. S 25 kilometry v nohách.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jan Vaverka | pátek 15.6.2018 8:20 | karma článku: 13,44 | přečteno: 256x