Mých TOP 10 restaurací
Vybrat jen deset podniků nebylo snadné, když z mnoha zemí jsem měl kandidátů hned několik. Například z mé oblíbené Albánie jsem měl hned tři kandidáty, a to ani nemluvě o České republice.
Výčet níže zahrnuje podniky, ke kterým mám osobní vztah. Nemusí to znamenat, že jsou nejlepší široko daleko, a rozhodně se ani neřadí k těm nejdražším. Co je ale důležité, že mají svůj x-factor, něco, co ve vás zůstane. A začnu právě ve zmíněné Albánii.
Home made food Lili - Berat, Albánie
Už když se podíváte na Tripadvisor, vyvalíte oči. K dnešnímu dni 1090 recenzí a 1030x nejvyšší hodnocení. Není to náhoda, protože u Liliho na dvorku si opravdu připadáte výjimečně.
Koncept je prostý. V jednom z rodinných domů si manželé otevřeli restauraci na dvorku. Lili obsluhuje, jeho žena vaří v kuchyni. Lili si se všemi popovídá, zeptá se vás na jméno a po zbytek návštěvy vás oslovuje jménem. A jeho žena vaří domácí albánské speciality. Menu je jednotné a stručné, že se vejde na starou vybledlou tabuli.
K tomu domácí víno a rakija. Když není frmol, Lili s vámi poklábosí klidně půl hodiny. Stačily dvě návštěvy, abychom se dozvěděli, že má dvě dcery a že ta starší studuje v Tiraně, že má otevřeno 355 dní v roce a jen 10 dní si bere volno, nebo že kdysi pracoval ve Švýcarsku, což je ještě dnes trochu slyšet v jeho angličtině. Když si pak potřebujete odskočit, jdete přímo do domu - doprava kuchyně, doleva koupelna. Je-li horko, může se stát, že ve vaně bude ležet jejich pes.
Bacha je třeba dát jen na dvě věci. Lili bere jen hotovost a pokud není mimo sezónu, je třeba se rezervovat telefonicky.
Taberna Roberto - Angra do Herosimo, Ilha da Terceira, Portugalsko
Podnik, který vede pan Roberto, v lecčem připomíná posezení na dvorku u Liliho, nicméně v tomto případě jde o plnohodnotnou restauraci. Na kopci nad městem Angra do Herosimo se Roberto specializuje na pomalu pečené BBQ. Griluje, co mu přijde pod ruku, a spíše se zaměřuje na větší skupiny.
V době naší návštěvy měl šestipoložkové menu, z něhož hned tři jídla byla pro více strávníků. A jako ve správné BBQ restauraci je vše masité. Podobně jako Lili i Roberto s vámi posedí, hodí řeč, doporučí víno nebo kam se na Terceiře vydat.
I tady se hodí mít rezervaci, protože by se mohlo snadno stát, že bude v taverně plno nebo rovnou uzavřená společnost. Druhý důvod, proč se může vyplatit mít rezervaci, je způsob přípravy jídla - pečení vyžaduje svůj čas a s Robertem se můžete rovnou domluvit, co vám na druhý den připraví.
Popular Cocina Boliviana - La Paz, Bolivie
Tady naopak s rezervací předem nepochodíte. Podnik v centru La Pazu má otevřeno jen přes poledne. Když nemáte štěstí můžete posečkat ve frontě nebo si na místě udělat rezervaci na pozdější hodinu v rámci téhož dne.
V menu máte na výběr ze dvou předkrmů, tří hlavních chodů a dvou dezertů s tím, že složit lze i vegetariánskou kombinaci. Nápadité menu se mění každý den, co se naopak nemění, je cena, která je 79 BOB, tedy zhruba 250 Kč, za menu bez nápoje.
To není na Bolívii málo, ale dostanete za to oběd v podstatě na michelinské úrovni, a to jak z kulinářského hlediska, tak i prezentací. My například dostali jeden dezert v plechovém rendlíku, zatímco druhý byl položený na cihle. Neméně nápaditý je výběr piv z řemeslných pivovarů.
Tieras Amazonicas - Leticia, Kolumbie
Leticia leží v centru Amazonie při hranici s Brazílii a Peru. Už jen to samo předznamenává, že tady okusíte něco trochu jiného, že pod pojmem místní kuchyně se budou skrývat pokrmy a nápoje, které jen tam někde nedostanete.
V Tierras Amazonicas jsou v hlavní roli ryby, ať už je to pirarucu nebo dorado. K nim se podávají nejčastěji placky s casavy. Pokud jde o nápoje, nabídce dominuje ohromný výběr džusů z ovoce, o kterém jste patrně nikdy neslyšeli, například capuacu nebo yuca.
To vše ve stylovém podniku s bohatou výzdobou po stěnách a rybářskou sítí pod stropem. Jazyková bariéra nebyla zrovna malá, ale tak už to chodí a když je přístup obsluhy vstřícný, vlastně na tom ani nesejde.
Andres Carne de Res - Bogota, Kolumbie
Původně jsem chtěl aby z každé země byl jen jeden podnik, ale nakonec dělám výjimku, protože Andres Carne de Res se nepodobá ničemu, co jsem na cestách potkal. Andres Carne de Res v širším centru Bogoty je podnik, který má 4 patra a přes 500 zaměstnanců.
Podnik je to doslova kolosální. Menu vypadá jako kniha, každé patro má svoji stylizaci, mezi tím vším chodí dokola kapela, a tak to chvílemi připomíná až kabaret. Jinými slovy takovou show jen tak někde nezažijete. A to hovězí, na něj do smrti nezapomenu.
Jistě, není tu úplně levno, je to trochu kýč a přes hluk sotva slyšíte vlastní slova, přesto i podniky tohoto typu mají své kouzlo. Pokud by vám tento styl nebyl po chuti, Bogota je prvotřídní kulinářskou destinací. K tomu se ještě vrátím v jednom z následujících blogů.
Ix Cat Ik - Valladolid, Mexico
Další z Tripadvisorových králů (2473 hodnocení, 2310x nejvyšší). A není to náhoda. Ix Cat Ik se specializuje na mayskou kuchyni. Co si pod tím představit?
Těžko se to popisuje. Na začátku je vesměs něco, co dobře známe, třeba kuřecí nebo vepřové. To je pak zpracování hodně neobvyklým způsobem. Konkrétně tady mají k dispozici pibil, což je pec na dřevo zahloubená do země. Už jen to dává výslednému pokrmu hodně neobvyklou chuť. A pak jsou tu neobvyklé ingredience jako jsou banány, pomeranče nebo oreláník barvířský.
Menu je anglické, díky bohu, protože, jak vidíte z popisků, názvy pokrmů jsou docela výzva. Anglicky mluví i obsluha, která ráda provede po zahradě, která je součástí restaurace, nebo ukáže tradiční způsoby přípravy koření. I proto sem stojí za to vyrazit, máte to i s etnografickou prohlídkou.
Wine republic - Jerevan, Arménie
Pod kaskádami v centru Jerevanu je těžko zařaditelná fusion restaurace Wine republic. Těžko říct, co budou zrovna podávat, když sem tam vypravíte. V době psaní tohoto blogu jsou zaměření na krevety a evropskou kuchyni, když jsme Wine republic navštívili my, zaměření bylo spíše na thajskou kuchyni a snad každý pokrm byl připravený na kokosovém mléku.
Bez ohledu na to, jestli budou krevety, sushi, burger nebo pekingská kachna, konstantou podniku je obrovský prosklený chlaďák, ve kterém je vinotéka zaměřená primárně na arménská vína. V něm vám obsluha ráda udělá prohlídku, která nezadržitelně míří k tomu, že si vybere to pravé víno k svému hlavnímu chodu.
Gakku - Almaty, Kazachstán
Tady jdu trochu na tenký led. Zatímco zbývající podniky jsem navštívil v nedávné době a dle internetu jsou všechny v provozu, v případě Gakku si nejsem jist, zdali pořád funguje. Proto spíše než bych glorifikoval tento podnik, zaměřím se na koncept jako takový, který je určitých v obměnách i jinde v Kazachstánu.
Kazachové jsou kočovný národ s poměrně svéráznými stravovacími návyky. Národním pokrmem je bešbarmak. V nejklasičtější podobě jde o obrovský kotel s vařeným koňským masem, nudlemi a zeleninou. Jsou to v zásadě dvě jídla v jednom - polévka a hlavních chod.
Druhou specialitou, kterou podává nejen, Gakku, je koňský steak. V tomto případě připravovaný přímo na stole na nahřáté desce. Ti největší fajnšmekři se můžou dát celou jehněčí hlavu. Dle kazašských tradic se jehněčí hlava dává tomu nejváženějšímu hostovi a je to ta největší pocta, které se vám může dostat.
Rifugio Friedrich August - Canazei, Itálie
Zpátky do Evropy. V souvislosti s lyžařskými svahy si většinou vybavíme spíše jednoduchá stravovací zařízení postavená na hotovkách. Nemusí tomu tak ale nutně být, zvláště v těch dražších resortech, pokud se nebojíte se trochu prásknout přes kapsu.
Rifugio Friedrich August trochu vybočuje z tohoto seznamu, protože jde o jediný podnik, který se dá bez okolků nazvat drahou restaurací. Poloha je exkluzivní v rezortu, který je exkluzivní. Ale stojí to za to. Tím spíš když vyjde počasí.
Troufám si říct, že je skoro jedno, co si dáte, jestli to bude domácí dezert, pizza pečená na dřevě nebo tatarák. Poslední jmenované jsme si dali my a byla to špica. A k tomu ty výhledy.. a prázdné svahy.. Dle mého soudu nejlepší doba na návštěvu je prosinec, protože jinak může být na Sella Rondě dost narváno.
Nett’s BBQ - Brno, Česká republika
Kde jinde skončit než na domácí půdě. Nett’s BBQ je v mnohem podobné podnikům, které jsem zmínil výše, nejvíce pak Taverně Roberto. Ve skromných prostorách v Brně na Kollárové podává pan domácí Honza, troufám si tvrdit, to nejlepší grilované maso v Brně.
Jídelníček je one page se stálou nabídkou a variabilní nabídkou. V praxi to znamená, že k hovězímu brisketu a trhanému vepřovému je k dispozici ještě třetí masitá volba. Někdy to může být wagyu, jindy křídla nebo bůček. Vedle toho pak stojí i vegetariánská alternativa.
Tím x-factorem, důvodem proč je tu Nett’s a ne jiný brněnský podnik, je osobitý přístup. K masům jsou k dispozici domácí omáčky, i samy přílohy jsou zážitkem, zvláště pinto fazole s hovězím. I pivo mají dobrý, z řemeslného pivovaru Kos. Korunu tomu dává pan domácí, který si na každého udělá čas.
Co víc si přát?
Slovo závěrem
Toto je má desítka vyvolených z první padesátky navštívených zemí. Co dál? Na světě je 193 suverénních států, které jsou členy spojených národů. Já se spíše držím neoficiální konvence, podle které se k suverénním státům řadí ještě 4 další, a to Vatikán, Palestina, Taiwan a Kosovo, de facto suverénními státy, jenž uznává nezanedbatelná část světa. Jinými slovy jsem sotva ve čtvrtině a dlužno dodat, že šlo o země spíše z kategorie dobře dostupných.
Proto těžko odhadnout, kdy přijde pokračování tohoto článku. Nicméně kandidáty už mám.
Jan Vaverka
Kolumbie - 5. díl: Zpátky do Bogoty
Noční let z Bolívie a pak tak trochu jako bezdomovci v Bogotě, než nás vezmou na milost v hostelu. Plán na první den nemáme, o to zajímavější zážitky nám spontánní přístup nabídne.
Jan Vaverka
Bolívie - 10. díl: La Paz jako kulinářská destinace
Bolivijské pivo, bolivijské víno. Lama na prudko i lama v tortile. Ryby i polévky. Jednohubky i dezerty. La Paz má všechno.
Jan Vaverka
Bolívie - 9. díl: Observatoř Chacaltaya
Kdysi nejvýše položené lyžařské středisko na světě a vedle něj atmosférická observatoř. Jak se sem dostat?
Jan Vaverka
Bolívie - 8. díl: Na skok na Titicaca
Titicaca je nejvýše položené jezero na světě, na němž se provozuje komerční lodní doprava. Se svými 200 kilometry na délku mezi zasněženými kopci je to prostě unikum, kterému není nic podobné.
Jan Vaverka
Bolívie - 7. díl: Na skok do Bolivijské Amazonie
Sto kilometrů vzdušnou čarou a jste z La Pazu v Amazonii. Ti odvážnější rovnou po silnici smrti. Je to kousek, ale zase takový fofr to není.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Opilý řidič kličkoval Brandýsem. Čtyři tisíce pro každého, uplácel pak policisty
V druhé polovině dubna zastavila policejní hlídka kličkující a pomalu jedoucí auto. Cizinec, který...
Došla na Majálesu voda? Odmítáme to, říká pořadatel. GIBS prověřuje zásah
Na sobotním festivalu Majáles v pražských Letňanech nebyl problém pouze s vracením peněz za zálohy...
Masivní sucho je zpět, hrozí požár jako v Českém Švýcarsku, říká klimatolog
Podcast V den pálení čarodějnic Český hydrometeorologický ústav varuje před vysokým rizikem šíření požárů,...
Česko nakoupí šest vrtulníků pro hašení požárů, pomohou i jinde v Unii
Česko chce do roku 2030 nakoupit šest vrtulníků pro hašení lesních požárů. Jejich cena by byla do...
Ärztin/Arzt für Innere Medizin
Allgemein öffentliches Krankenhaus Spittal/Drau
nabízený plat:
172 000 - 273 000 Kč
- Počet článků 137
- Celková karma 15,05
- Průměrná čtenost 648x
Vystudoval jsem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a později i Učitelství fyziky a matematiky pro střední školy. To se naopak projevuje v obsahové strnáce, zvláště tam kde jsem tématicky blízko astronomie.
Vždy jsem rád cestoval. Neprve prstem po mapě, později na vlastní pěst. První větší sólo cestou byl Kazachstán. A tam jsem začal psát cestovatelské blogy. Dnes píši hlavně o místech, o nichž není snadné získavat informace, nebo se tam najezdí v době, kdy cestuju já.
Dříve jsem byl více shromažďovatelem dat a mé blogy připomínaly turistické průvodce, dnes už píši spíše cestopisy.
Jsem subjektivní a mám své favority. Ale i o tom to je. Hlavní je nebýt předpojatý, protože svět je barevný a o překvapení není nouze.