Letní Makedonie a Bulharsko - 4. díl: Baba Vanga a spousta vína

Znáte Petrich? Je to město věštkyně Baby Vangy. A taky dojde na víno. Z Kavadarci. To nejlepší v Makedonii.

Je ráno, 7. července, a my přemýšlíme, kam pokračovat. Listuju trip advisor a tam vidím Baba Vanga muzeum ve městě Petrich, při hranicích s Makedonii. Padá rozhodnutí, že právě tam vyrazíme.

Baba Vanga byla nevidomá bulharská věštkyně. Pocházela ze Strumice, která dnes leží v Makedonii, nicméně většinu života prožila ve městě Petrich. O zrak přišla v dětství během bouře, což už samo o sobě zní tajuplně, a snad po úraze získala věštecké schopnosti. Předpovídala katastrofy, nehody, rozpad sovětského svazu i výsledky šachových turnajů.

Její muzeum je v domě, kde prožila většinu svého života a působí skoro až cimrmanovsky, jen tu není nedokouřený doutník, jako u Járy Cimrmana.

Co dělá naši návštěvu nezapomenutelnou, je ale něco jiného. Už při příchodu nám říkají, že musíme počkat, že tu točí srbská televize. Později se setkáváme se štábem. Srbská reportérka mě oslovuje, pěknou, byť trochu lámanou češtinou, a žádá, jestli bychom mohli promluvit do její reportáže. 

Následuje lehce výstřední rozhovor do srbské televize. V češtině, že prý nás otitulkují. Rázem jsme pasování do role odborníků na Babu Vangu. Reportérka se ptá, jak by to vypadalo dnes, kdyby tu Baba Vanga byla, co by říkala. Odpovídám něco v tom duchu, že nevím, co by říkala, ale byla by z ní celebrita, něco jako influencerka. Vzpomněl jsem si v tu chvíli totiž na Jolandu a její “velký špatný”.

Prohodíme potom pár slov. Reportérka říká, že často navštěvuje svoji sestru, která žije v Praze, proto se česky trochu dorozumí. Byť jsme na sebe zanechali kontakt, reportáž jsme bohužel nikdy neviděli a tak je naší památkou “jen” společná fotka se štábem.

Po návštěvě Baby Vangy se vydáváme zpátky do Makedonie. Teplota už atakuje 40 stupňů, proto je příhodnou zastávkou Kolašinský vodopád v hustých lesích při hranici s Řeckem. Nejedná se o žádný div světa, nicméně je tu klid a chládek, což v těchto teplých dnech potěší.

Trochu z jiné kategorie jsou vykopávky Bansko. Ve stejnojmenné vesnici jsou poměrně volně přístupné restaurované pozůstatky lázní z doby římské říše, přestavěné později osmanskými Turky.

V těsném sousedství je Hotel Car Samuil, který nevypadá, že by byl v provozu. Naopak, tváří se, že je v pokročilém stádiu rozpadu.

Osel líně popocházející mezi vykopávkami a sešlým hotelem jen dokresluje typicky balkánskou scenérii.

K večeru míříme do Kavadarci. Jde o centrum vinařského regionu, největšího na Balkáně. Nocleh máme ve Wine cellar Popovi Apartments. Malý penzion je postavený přímo na sklípku. Pan domácí, Goce Popov, tu dělá pro hosty ochutnávky, u čehož mu sekunduje jeho 18ti letá dcera, která překládá do angličtiny. Ve vychlazeném obýváku je to přesně to pravé zakončení horkého dne.

Přátelský Goce nám říká, že jsme jeho první hosté z Česka. Stráví s námi celý večer, na jehož konci nás žádá, ať šíříme jeho dobré jméno. Touto cestou mu jeho přání plním.

Příště o centrální Makedonii, národním parku Mavrovo a jeho okolí.