Kolumbie - 2. díl: Napříč Kolumbií

Vydáváme se na třídenní cestu směrem do Cali, kolem nejvyšších vrcholů Kolumbie. Bude to rozmanité, protože se budeme pohybovat rozmezí 4000 výškových metrů.

Ubytování Apartamento Amoblado en Facatativá mělo až ohromující poměr cena/hodnota. Šlo de facto o zařízený byt, kde může spát až 5 lidí, přitom nocleh stál dohromady 111 mil COP, tedy zhruba 500 CZK. 

COP, tedy kolumbijské peso, je jedna z těch podivuhodných jihoamerických měn, která vám dává pocit, že jste se rychle stali milionářem. Koneckonců 1 milion COP, nebo jak by řekli místní 1000 mil COP, je zhruba 220 dolarů. Jen je trochu zavádějící, že mil tu označuje tisíce.

Dojem z Facatativy kazí 2 věci. Kdovíjak jsem se nevyspal, protože Facatativá má pozici přímo pod koridorem, kterým se nalétává na letiště v Bogotě. A pak je tu Piedras del Tunjo Archaeological Park, místní hlavní atrakce, kterou chceme navštívit, nicméně nám trochu zvednou mandle tím, že mají tři ceny vstupného - pro místní, pro Kolumbijce a pro cizince. Nadto se platí za vjezd autem. Ne že by 50 mil COP na osobu byl zase takový ranec, ale platit 5x více než Kolumbijci a 30x více než místní, to už je docela nářez. Demokraticky padne rozhodnutí, že tam ostentativně nepůjdeme. Dnes toho trochu lituju.

A tak vyrážíme do nitra Kolumbie. Facatativá je 2600 metrů nad mořem. Sama Bogota je třetím nejvýše položeným hlavním městem na světě, po La Paz a Quitu. Klima je tu stabilní, což znamená 15 °C plus minus 10 stupňů celoročně, jedno roční období, co chvíli prší. A tomu odpovídá i naše počasí. Stačí ale ujet pár desítek kilometrů a je to o něčem jiném. Od průsmyku nad Facatativou ve výšce 2700 metrů jedeme 80 kilometrů jenom z kopce, než dojedeme k řece Magdalena, nejdelší řece Kolumbie. Údolí kolem ní je hluboce zaříznuto mezi velehorami. Jsme 200 metrů nad mořem, je jasno, 30 °C a všude je spousta zeleně.

A prý i divé zvěře. Během pár kilometrů vidím asi pět různých značek se siluetou zvířete, na které v Evropě těžko vůbec narazíte s pokynem “nechte je přejít”.

O kousek dále už je to jiný příběh. Pozvolna se škrábeme do vesnice Murillo, kde máme nocovat. Murillo je bezmála 3000 metrů nad mořem a leží na úpatí vulkánu Nevado del Ruz, který má se svými 5321 metry i ledovec.

Pár týdnů před odjezdem jsem chtěl rezervovat chatku v přilehlém kempu za 200 mil COP, jenže domácí chtěl zálohu, byl problém se domluvit na formě transakce, aby to nestálo ani jednu stranu ranec, a nakonec i komunikace vázla. Proto nocujeme ve Stellarium Glamping, což je ubytování s rustikálním zázemím a s chatkami v podobě trochu kýčovitých prefabrikovaných konstrukcí tvaru polokoule, kterých uvidíme později po Jižní Americe spoustu. Taková romantika pro dva. My nehledáme romantiku, ani nejsme dva. Přesto je třeba říct, že jde o ohromující místo s nádherným výhledem, klidem a vířivkou.

Ohromující je i snídaně. Vajíčka, klobása, šunka, kukuřičná placka (arepa), papája a vodní meloun. K tomu čerstvý džus a na závěr se podává i káva.

Je čas vyrazit na přejezd hor. Pojedeme vysoko, až na 4000 metrů nad mořem. O tom příště.