Na závěr našeho pobytu v Chile je potřeba otestovat, co s námi udělá nadmořská výška. A tak vyrážíme k Argentinským hranicím. Tentokrát už budou jezírka a vulkány.
První pokus s návštěvou jezírek na koupání nedopadá zrovna převratně. Lagunas Cejar y Piedra, ani ne 20 kilometrů jižné od San Pedra, měla trochu chaotické otevírací hodiny, a tak mužík na bráně povídá, že máme přijet druhý den ráno. Přesto výlet za to stál, protože se odtud otevírá výhled, na němž se dá mnohé ukázat.
Na následující fotce je pohled východním směrem. Panoramatu dominuje Volcan Licancabur, stratovulkán s výškou téměř 6000 metrů, s krásným kuželovitým tvarem. Jižně od něj je sedlo, kterým se vine cesta k Argentinským hranicím, která stoupá až nad 4800 metrů. Dále jižně je Cerro Chajnantor, pod nímž se rozkládá Alma - radioteleskopová observatoř ve výšce 5060 metrů. Sama fotka je pořízena ve výšce 2400 metrů.
O observatoři ALMA by se dalo vyprávět podobně obsáhle jako o Paranalu. Podstatný rozdíl je ovšem v tom, že není nyní veřejně přístupná. Přístupové cesty jsou pro auta tři: oficiální, servisní (s výhružnou cedulí) a přes zamčenou bránu. V kontextu vysoké nadmořské výšky a chabého výkonu našeho vehiklu jsme si netroufli pravidla porušovat.
I tak ta výška totiž napoprvé s náma dělá docela divy. Honza to nevnímá, ten byl 2 měsíce v Ekvádoru, já su jak kdyby mi někdo pustil rajský plyn a Ondra má bolehlav. Cesta to není extrémně strmá, ale přesto je potřeba auto držet pod krkem a téměř pořád jedeme na dvojku ve vysokých otáčkách. A krajina se postupně mění. Chvíli je víc vegetace, chvíli žádná.
Přestože jde o hlavní tah, nepotkáme tu skoro nikoho. Můžeme si zastavit, kdy chceme a kde chceme. Pokud bychom někomu měli překážet, beztak by to byly vesměs kamiony, které v této výšce jezdí hlemýždím tempem a jsou vidět na kilometry daleko.
Za nejvyšším bodem už sjíždíme k hranici s Argentinou. Objevují se osamocená skaliska a vyschlá solná jezera.
Před Argentinskou hranicí je pak velké Salar de Loyoque, jediná větší vodní plocha. To už jsme ve výšce “jen” 4300 metrů.
Celkem celý výlet ze San Pedra k hranicím a zpět vezme alespoň 6 hodin, protože má dobrých 300 kilometrů, s návštěvou observatoře ALMA by byl na celý den.
Pro nás je důležité, že po prvotním šoku z nadmořské výšky jsme se docela zotavili a kolem skal i pěkně prošli. Den končí v San Pedru, které není úplně kulinářským vrcholem naší cesty po Jižní Americe. Neohromil Café Rural, Adobe ani třetí podnik, kde měli pizzu Jimmy Hendrix s krevetami. I s ubytováním je to nakonec veselé, protože opět s námi zatočí overbooking a opět to řeší pan domácí tím, že nás upíchne někde jinde.
Chilská část výpravy se chýlí ke konci, přesto to bude ještě trochu dobrodružství.
