Baskicko – 14. díl: Baskická pohoří
Baskicko je téměř po celé své ploše hornatinou. Členitost terénu je enormní - přestože se celé Baskicko nachází v poměrně nízké nadmořské výšce, vertikální členitost odpovídá téměř až velehorám. “Kopcovitost” Baskicka tak snese srovnání například s západním pobřežím Ligurského moře nebo s Dalmacií.
Vysoké kopce vybíhají přímo z pobřeží. Nejvíce to vynikne v Bilbu, které se samo o sobě rozkládá ve velice kopcovitém terénu. Vyjedete-li z centra lanovou dráhou na vrchol Artxanda (vysoký 240 metrů, přitom vzdušnou čarou je to do centra, jež je na úrovni moře, zhruba kilometr), rozprostře se před vámi výborný výhled na město a kopce v jeho okolí. Ty nejvyšší z nich sahají až ke 1500 metrům a jsou v zimě posypané sněhem.
Při pobřeží je přitom krajina členitá nejméně. Je to spíše taková vrchovina se zarostlými kopci, kde se příležitostně střídají holé kopce s větrnými elektrárnami. Výjimku z tohoto pravidla tvoří jen údolí řeky Deba, které je hlubokým kaňonem, jimž se protahuje i hlavní dopravní tepna z Bilba přes Eibar do Donostie. Ta jako by symbolizovala určitý předěl, protože na jih od ní dostává krajina úplně jiný ráz.
Za bránu do hor lze považovat smrduté město Durango. Centrum města má sice svůj půvab a potěší i elegantní řešení dopravní infrastruktury, kdy železnice vede přímo pod městem a hlavní nádraží je vedle centrálního náměstí. To, co vám ale utkví asi nejvíce, je aroma místní papírny Smurfit Kappa na západním okraji města.
Durango, ležící v širokém údolí ve výšce 119 metrů nad mořem, je obklopeno vysokými kopci jak ze severu tak z jihu. Na severní straně je to holý masiv Monte Oiz s nejvyšším bodem 1026 metrů nad mořem. Hřeben je poset větrnými elektrárnami, což na jednu stranu nepůsobí zrovna vábně, na druhou stranu s sebou nese to, že pro tyto účely byla vybudována slušná infrastruktura. Autem se dostanete až na vrchol, odkud se vám naskytne úžasný výhled - severním a západním směrem až k moři, jižním směrem na masiv Urkiola.
Jižně od Duranga se rozkládá Přírodní park Urkiola, sestávající se z vysokých skalnatých masivů, z nichž nejvyšší je Monte Amboto s výškou 1337 metrů. Skrz na skrz parkem vede silnice z Duranga do Vitorie-Gasteiz, jež svými třinácti serpentinami obšťastní kdejakého petroheada.
Průsmyk Puerto de Urkiola se nachází ve výšce 700 metrů a je vybaven zázemím pro návštěvníky přijíždějící za turistikou - naleznete tu parkoviště, hospodu, za návětšvu stojí i malý klášter. Od parkovšitě se můžete vydat například na několikaminutovou procházku k Mirador de las Tres Cruces nebo na vrchol Monte Saibi ve výšce 954 metrů, na který se dostanete zbruba za půlhodinu. Cesta je nenáročná a lze ji zdolat i na horském kole. Na vrcholu na vás čeká nádherný 360 stupňový výhled až k pobřeží Biskajského zálivu.
Urkiola je krajinným i klimatický předělem. Jižně od Urkioly se terén postupně svažuje směrem k Vitorii-Gasteiz. Terén už není tak dramatický, byť absolutní výška kopců okolo znatelně převyšuje 1000 metrů, klima je výrazně susší a v krajině převažují listnaté lesy. Tento ráz se ovšem záhy zásadně změní.
Jihu Baskicka totiž dominují skalní masivy v podobě stolových hor, které se táhnou především podél spojnice Iruna - Vitoria-Gasteiz. Nejfotogeničtějšími z nich jsou Sierra de Aralar a Sierra de Urbasa y Andia zhruba 50 kilometrů východně od Vitorie-Gasteiz.
Trochu bokem je pak Sierra de Salvada s nejvyšším vodopádem Španělska, kterým je Salto del Nervión vysoký 222 metrů. Vodopád se nachází nad vesnicí Urduna u hranic s Kastilií. Samotný vodopád leží přímo na hranici autonomních oblastí a je přístupný od parkoviště u staré silnice z Bilba do Burgosu.
K vodopádu se dostanete po pětikilometrové stezce od parkoviště. Příležitostně se dá dostat autem po prašné cestě blíže k vodopádu na menší záchytné parkoviště, při mé návštěvě ale byla brána zavřená a absolvovat bylo potřeba celou cestu. Fotku vám bohužel neukáži - řeka teče přibližně severojižním směrem a vodopád tak na podzim a v zimě není moc fotogenický.
Krajina na východě Baskicka se v mnohém podobá té přímořské. Přestože se podél celé hranice s Francií rozprostírají Pyreneje, paradoxně se terén začíná zvedat od moře velice pozvolna. Prvním výraznějším vrcholem je až Monte Larrun s výškou 905 metrů, který je přístupný železnicí z francouzské strany, nacházející se vzdušnou čarou zhruba 10 kilometrů od pobřeží.
Za vrcholy převyšující 2000 metrů musíte až na samou hranici velkého Baskicka k vesnici Larraine ve Francouzském Baskicku. To už je zase trochu jiný svět. Svět holých travnatých kopců a velkých stád ovcí. Ale o tom zase někdy jindy.
V příštích dílech se přesunu na pobřeží. Začneme v Donostii.
Jan Vaverka
Kolumbie - 10. díl: Amazonskou džunglí
Jdeme do finále. Při sobotním ránu je v Leticii třicet stupňů a my vyrážíme na dvoudenní výpravu do amazonské džungle. Ale zase takový fofr to nebude, protože se do rána zřítil most do přístavu.
Jan Vaverka
Kolumbie - 9. díl: Na cestě do Amazonie
Pár týdnů před odletem do Kolumbie psala Lufthansa, že nám ruší let zpátky do Evropy a že můžeme letět o několik dní dříve nebo naopak později. Když to dříve nejde, co s časem navíc?
Jan Vaverka
Kolumbie - 8. díl: Do Bogoty za jídlem
Kulinářská Bogota má vše. Komorní podniky, i obrovskou čtyřpatrovou restauraci, zapadlé bistro s exotickým masem i místo, kam zajít na fermentovanou kukuřici.
Jan Vaverka
Kolumbie - 7. díl: Bogota v jedné fotce
Předešlý blog ukázal Bogotu z různých stran. Co si z toho vzít? Jak jí porozumět? Zkusím na to jít i trochu jinak.
Jan Vaverka
Kolumbie - 6. díl: Poznáváme Bogotu
To takhle jednou v Bogotě.. Tak může začínat spousta našich historek. Ale vážně. Bogota je plná silných příběhů. Jak těch z historie, tak těch co tu napíšete. Začneme od zlata.
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel
Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
Prezident Pellegrini nastupuje do úřadu. Složí slib, mezi hosty bude i Zeman
Vítěz dubnových prezidentských voleb na Slovensku Peter Pellegrini v sobotu složí slib a ujme se...
USA tvrdí, že zničily sedm radarů Húsíů umožňujících zaměřovat lodě
Americká armáda za posledních 24 hodin zničila v Jemenu sedm radarů Húsíů. Radary jim umožňovaly...
Ramaphosa byl opět zvolen prezidentem JAR, země se potýká s velkými nerovnostmi
Cyril Ramaphosa byl v pátek zvolen prezidentem Jihoafrické republiky na druhé funkční období. Při...
Nej skluzavka, echt Divoký západ, exkurze do Bayernu... Krok za krokem zemí EURA
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Německu EURO je Německo. EURO si dělá z Německa, kde fotbal je národní sport, něco jako svoji výkladní...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 142
- Celková karma 14,22
- Průměrná čtenost 656x
Vystudoval jsem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a později i Učitelství fyziky a matematiky pro střední školy. To se naopak projevuje v obsahové strnáce, zvláště tam kde jsem tématicky blízko astronomie.
Vždy jsem rád cestoval. Neprve prstem po mapě, později na vlastní pěst. První větší sólo cestou byl Kazachstán. A tam jsem začal psát cestovatelské blogy. Dnes píši hlavně o místech, o nichž není snadné získavat informace, nebo se tam najezdí v době, kdy cestuju já.
Dříve jsem byl více shromažďovatelem dat a mé blogy připomínaly turistické průvodce, dnes už píši spíše cestopisy.
Jsem subjektivní a mám své favority. Ale i o tom to je. Hlavní je nebýt předpojatý, protože svět je barevný a o překvapení není nouze.