Baskicko – 10. díl: Hledání bydlení

Hledání slušného bydlení, které by mne finančně nezruinovalo a zároveň nebylo v totálním zapadákově, se stalo telenovelou na spoustu pokračování. V Baskicku je draze a ceny tu letí téměř až na Německou úroveň.

Přitom mzdy zdaleka nejsou německé úrovni. O nezaměstnanosti ani nemluvě.

V Baskicku pobývám do září a v dohledné době se budu stěhovat potřetí. Proto bych vám rád na následujících řadcích, na základě svých zkušeností, popsal, jak se situace má. Aby můj popis měl vypovídací hodnotu, je třeba se odpíchnout od toho, jaké jsou příjmy průměrného Baska.

Jak jsou na tom Baskové finančně

Průměrná mzda v Baskicku je zhruba na úrovní 2000 euro měsíčně, minimální pak 700 euro. Vzhledem k nezaměstnanosti, která se pohybuje okolo 15 %, tu není zrovna “tlak zespodu na zvyšování mezd”. Navíc sociální nůžky jsou ve Španělsku rozevřeny více než u nás - průměrná mzda je zhruba na úrovni 130% mediánu  (v ČR je to 118% ve 2Q/2017). Přesnější data pro Baskicko jsem bohužel nedohledal, řekněme tedy, že běžný Bask si přijde na 1500 euro.

Baskicko hraje v rámci Španělska podobnou roli jako Praha hraje v rámci České republiky, tedy aspoň pokud jde o mzdy. Pražská průměrná mzda dosahuje 1450 euro, medián pak přibližně 1230 euro. Baskická průměrná mzda je tak přibližně o třetinu vyšší, budeme-li ale kalkulovat s mediánem, dostaneme se zhruba na rozdíl 20 až 25 procent.

Jak jsem si se situací poradil já

Vzhledem k mým finančním možnostem jsem se zaměřoval pouze na sdílené bydlení. Cena za bydlení ve sdíleném domě/bytě začíná ve Vitorii-Gasteiz na 300 euro za měsíc i s inkasem. Za tuto cenu seženete bydlení v pokoji o velikosti 10 až 15 metrů čtverečních, se sdílenou kuchyní a koupelnou, ve vzdálenosti “na dojití” do centra.

V Bilbu se ceny nijak výrazně neliší. Seženete tu sice bydlení i za 250 eur na měsíc, ale věřte mi, tam byste žít nechtěli. Slušné bydlení v lokalitě jako Uribarri nebo Zurbaranbarri (lokalitou srovnatelné třeba s pražskými Vršovicemi nebo Žižkovem) stojí okolo 350 eur. Podobná situace je i v Donostii.

S inkasem ale pozor. Často je odděleno od nájmu, není-li byt připojen na centrální vytápění, je tomu tak prakticky vždy. Španělé v tomto ohledu mají tendence šetřit, jak to jen jde. Byty a domy se běžně vytápí, resp. nevytápí na 16 stupňů. Důvod? Peníze!

Celkové náklady na bydlení

Energie jsou ve Španělsku výrazně dražší než u nás. 1 kWh stojí přibližně 25 centů. Pro lepší představu to budu ilustrovat na praktickém příkladu z mé zkušenosti:

Řekněme, že si koupíte přímotop s příkonem 2 kW. Protože máte v bytě solidní kletru, spolubydlící by si pro euro nechali koleno vrtat, pouštíte jej celou noc na plno. Přímotop samozřejmě nejede permanentně, takže má průměrný odběr okolo 1 kW (jde o ilustrativní příklad, tak mě prosím nechytejte za slovo). Noc má 8 hodin, celková spotřeba je tak 8 kWh za noc, resp. 240 kWh za měsíc. Z toho plyne, že za měsíc protopíte za 60 euro.

Majitelé bytů mají na výběr z vyúčtování za jednotnou cenu v rámci celého roka (a vyrovnání formou přeplatků nebo nedoplatků na začátku dalšího roku) nebo po každém měsíci jednotlivě. Obecně jsou tu tendence nadsadit nájemníkům inkaso a nechat si co zbyde. V mém případě bylo inkaso 40 euro měsíčně za byt 4+1, byť pořád relativně malý, kde jsme žili tři (tedy dohromady 120 euro). Každý jsme k tomu platili nájem 315 euro. To je poměrně hodně za byt ve vesnici o třech tisících obyvatel, 35 kilometrů od Bilba (dalo by se tedy říct, že pronajmete-li si celou 4+1, která má zhruba 80 metrů čtverečních, vyjde vás to na 1055 euro, viz níže).

Mimo velkoměsta totiž jdou ceny dolů. Nejdou dolů ale zdaleka tak výrazně, jak by se dalo čekat. Pokoj, za který zaplatíte v Donostii nebo Vitorii-Gasteiz 300 euro, za něj dáte na maloměstě zhruba 250 euro.

Pracujete-li přitom v některé z aglomerací, těžko se vám může vyplatit platit méně a dojíždět. Veřejná doprava není zrovna nejlevnější. Nejlevnější měsíční permanentka na vlak v provincii Bizkaia, a na veřejnou dopravu v Biblu, stojí 79 euro a máte v ní 50 jednorázových jízd. Neomezený tarif je pak za 93 euro. Obdobný tarif pro autobusy jsem bohužel nenašel. Narazil jsem jen na tarif pro studenty, který za 81 euro měsíčně nabízí vlaky, městskou hromadnou dopravu i autobus.

Přístup pronajimatelů

Poměrně rozšířeným fenoménem je pronajímání bez smlouvy. To znamená, že zaplatíte nájem na měsíc dopředu, k tomu kauci a dostanete do ruky klíče. Nemáte tak žádnou jistotu, že s vámi nájemce nevymete, slušně řečeno, kdykoli se mu zachce. Cíl je jasný, vyhnout se daním. Má zkušenost je zatím taková, že s tímto přístupem vyrukovalo 5 z 6 pronajímatelů, se kterými jsem se setkal. Všichni do jednoho také vyžadovali platbu hotově.

Porozhlížíte-li se po pronájmu celého bytu, vězte, že ceny ve velkoměstech začínají kolem 600 euro (byt na periferii městské aglometrace). Ve zmíněných čtvrtích Uribarri nebo Zurabaranbarri počítejte s cenami od 1000 euro. K tomu si samozřejmě připočtěte inkaso 100 až 200 euro.

Nutno dodat, že pronajimatelé rozhodně o zájemce nouzi nemají. Byl jsem na prohlídce v bytě v Santuxu, kde mi nabízeli pokoj s výměrem přibližně 12 metrů čtverečních za 350 euro. Přitom byt byl už obývaný pětičlennou rodinou z Jižní Ameriky, koupelnu i kuchyňský kout měl hodně kompaktní a dohromady toto 3+1 mohlo mít sotva 60 metrů čtverečních.

Na první pohled je jasné, že si může majitel bytu relativně snadno přijít ke slušným penězům, tím spíš když "odpáře" daň z příjmu. Daň z příjmu je ve Španělsku progresivní a to v rozmezí 19 až 40 %. Při příjmu nad 12 450 euro ročně už spadáte do druhé kategorie a příjem daníte 25 procenty. Nicméně systém je poměrně složitý, protože je zaplevelený spoustou výjimek. Ostatně, kde tomu tak není.

Bohužel mám zkušenost i s tím, že mi majitelka bytu chtěla zadržovat půlku kauce i po odstěhování s tím, že vyčká až dojde vyúčtování za energie. V případě, že pronajimatel nechce ustoupit, jediné řešení, které mě napadá, je vystavení směnky. Problémům se dá pochopitelně předejít nájemní smlovou.

Shrnutí

Budete-li si chtít najít pěkný podnájem za slušné peníze, musíte se obrnit trpělivostí a nebát se slevit ze svých požadavků. Jinak se vám taky může stát, že skončíte někde v penzionu nebo airbnb. To nakonec nemusí být až taková prohra. Víte na čem jste a nocleh vás takto může vyjít třeba na 17 euro, což není až tak moc v těcho reálíích.

U klasického podnájmu navíc mnohdy pronajmutí majitelé podmiňují minimální délkou pobytu (obvykle jde o 6 měsíců) a vynucují si právo být informování o vašem předčasném odchodu alespoň měsíc předem. To vše mnohdy bez smlouvy.

V neposlední řadě je potřeba si uvědomit, že s angličtinou to v Baskicku daleko nedotáhnete. Bez španělštiny, případně baskičtiny, pochodíte spíš výjimečně. Na duchu tak snad alespoň povzbudí to, že je to pořád lepší než shánět byt třeba v Barceloně nebo Madridu.