Hradiště Tetín a první Přemyslovci: Bořivoj I - Spytihněv I. a Vratislav I

Vyšehrad, Kazín, Tetín, Libušín - podle kronikáře Kosmy tato hradiště ve vnitřních Čechách byla postavena už někdy na počátku slovanského osídlení Čech pro příbuzné vládnoucího knížete.

předcházející období Slované v Čechách a na Moravě

Čechové, Knížectví Čechů

Přemysl, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan, Hostivít - česká knížata z rodu Přemyslovců doložena pouze v pověstech. Za knížete Neklana měla na Turském poli kdesi na Žatecku proběhnout Lucká válka o čemž by měl pojednávat první příspěvek z dějin Slovanů v české kotlině ...Čechy a Morava od pádu Římské říše po Karla velikého - historický rozcestník - Blog iDNES.cz Čechové, Lemuzové, Lučané, Sedlčané a Lucká válka 

méně známá kmenová knížectví Charváti, Charvátci a Moravské knížectví O Čáslavi-hrádku a dalších hradištích přemyslovského státu a územní správa Českých zemí - Blog iDNES.cz

kmenová knížectví na severu Čech - Záhvozd a Děčané Vývoj Česko – Lužické hranice, Čechy a Morava XII - XIV století - Blog iDNES.cz

a Doudlebové, Tuhošť v jižních a jihozápadních Čechách Cesta alejí a literární večer na téma zabíjačka - rozcestník Jižní Čechy - Blog iDNES.cz

bájná pražská hradiště Vyšehrad a Děvín https://www.tumblr.com/archivace/730326612658225152/b%C3%A1jn%C3%A1-pra%C5%BEsk%C3%A1-hradbi%C5%A1t%C4%9B-vy%C5%A1ehrad-a-d%C4%9Bv%C3%ADn?source=share (Obrázky z českých dějin a pověstí, příspěvek na Tumblr)

Úsvit Lužice - Jindřich Ptáčník a kníže Václav - Blog iDNES.cz

Doba románská v Čechách a na Moravě - knížata Břetislav a Spytihněv II - Blog iDNES.cz

vlastní příspěvek

Hradiště Tetín a první Přemyslovci: Bořivoj I -   Spytihněv I. a Vratislav I

Podle dostupných pramenů zakladatelem  středočeských hradišť - v tehdejším jazyce "gradů" měl být  kníže Spytihněv, jistou vojenskou roli však tyto "grady" sehrály již v dobách kdy Čechům měl vládnout jeho předchůdce a otec - kníže Bořivoj - podle pramenů první doložený Přemyslovec - velmi pravděpodobně tato hradiště stála již před Spytihněvem - a pak  Spytihněv první - podle některých pramenů první zcela nezpochybnitelný Český kníže - tato hradiště vlastně jen dobudovával.  

Právě díky kronikáři Kosmovi měl kmen Čechů, a zejména vládnoucí rod Přemyslovců v Čechách (nebo možná spíše latinsky Bohemii poněkud výsadní postavení) - byla zaznamenána jména - a některé příběhy - byť s nemalým zkreslením. Možná právě systém gradů - hradišť ve středních Čechách předznamenal sjednocování celých Čech - Bohemie s Prahou jako hlavním městem v desátém století - i když pojem sjednocování je problematický - neboť při četných vojenských vpádech České kmeny - či národy vystupovaly sjednoceně již dříve - a lze předpokládat, že řeč kterou se tehdy dorozumívalo v Čechách byl jeden jazyk.

Pokud by se středočeská hradiště měla nějak srovnávat s údaje zaznamenávaných v pověstech od Kosmových časů - tak určitě by neuspělo srovnání prvního doloženého českého knížete Bořivoje a knížete Přemysla Oráče. Podle antropologických výzkumů Bořivoj nese značné podobnosti s knížecím rodem Mojmírovců z Moravy - což by naznačovalo - že Bořivoj byl do Čech dosazen až za knížete Svatopluka - někdy po roce 872 - kdy si zřejmě Moravané poprvé Čechy přímo podmanily - a moravský kníže Svatopluk se měl stát přímo i knížetem (nebo spíš regentem) Čechů v době nezletilosti Bořivojových synů. Pokud byl Bořivoj do Čech dosazen z Moravy, nemuselo se udát za Svatopluka  - ale už o něco dříve za moravského knížete Rostislava.

Historická realita se asi nepodaří ozřejmit - následně alespoň výpis fakt z různých pramenů - a sledovány jsou hlavně dvě linie - jednak linie nesčetných bitev - a dále liniche .christianizace, neboť vývoj se v Čechách a na Moravě ubíral poněkud odlišně.

Co se týče prvních doložených knížat Bořivoje, Spytihněva a Vratislava - patrně je na místě připomenout různé dějinné milníky - tedy zejména mílníky bitev - nebo milníky zakladatelské

následně tedy souhrnné časosběrné výpisky z různých - především internetových zdrojů

Čechy 805 – bitva u Canburgu

V roce 788 franský král Karel Veliký v severním Bavorsku nechal ustanovitl Českou marku, tedy vojenskou hraniční oblast. Po patrně definitivním vyvrácení Avarského kagnátu  na dnešní Moravě, Slovensku a Maďarsku  (byť Avaři ve střední Evropě měly svůj zenit za sebou - avarské vsi koexistovaly ze slovanskými) mezi lety 791 až 803 - se expanze posléze nedávno korunovaného císaře Karla prvního - znovu zaměřila na střední Evropu - tentokrát na Slovany a zejména na Čechy.  Roku 805 do Čech přitáhla francká vojska  ze třech směrů - o celkovém počtu nejméně 30 000 mužů, Frankové tehdy zvítězily na Slovany v bitvě u Canburgu. Cílem mělo být vydobytí dluhu na tributárních poplatcích, pravděpodobně i pokus podmanit si i přímo územ Slovanů v Čechách.  V případě přímého přisvojení území na místě zůstávala vojenská posádka – což pravděpodobně nebylo v Čechách a na Moravě příliš obvyklé, ale nelze vyloučit že nějakou dobu po bitvě u Canburgu v českých zemích franská vojska setrvala..

Morava – christianizace roku 829

Pro šíření křesťanství na Moravě je spojeno s  vnukem Karla Velikého - Ludvíkem II Němcem - což byl bavorský vévoda (ve smyslu vojenský místodržitel)  a později první král Východofrancké říše - předobrazu pozdějšího Německa. Za Ludvíka Němce začala Morava ke křesťanskému západu náležet alespoň církevně - .v roce 829 země Moravanů začala spadat  jurisdikci pasovského biskupství. Kníže Mojmír podporoval křesťanské misionáře a přispíval k šíření křesťanství. V roce 831 biskup Reginar z Pasova pokřtil Mojmíra I. a "všechny Moravany".

Čechy - křest čtrnácti českých knížat roku 845

To by tedy znamenalo, že v Čechách tenkrát vládlo 15 knížat a křest tak přijala drtivá většina.knížat Českých kmenů, kterými měly být - Hbané (Chebané), Sedličané na Loketsku,  Lučané na Žatecku, Děčané, Litoměřici, Lemúzi, Pšované na Mělnicku,  Charvátci, Charváti na Hradecku,  Zličané na Kouřimsku,  Čechové ze střediskem v Levém Hradci,  Doudlebi - poměrně neznámý kmen v málo osídlené oblastech na jihu a dvě kmenová knížectví - Tuhošť a Záhvozd ...Teorii o účasti knížat jako zástupců jednotlivých kmenů odmítla polská historička Joanna Aleksandra Sobiesiak, jelikož podle ní v Čechách tehdy existovala nejméně tři mocenská centra kolem hradišť Levý Hradec, Drahúš a Kouřim a ta spolu nemohla politicky spolupracovat.

Podle určitých názorů se křtu v Řezně účastnili především zástupci kmene Čechů třeba otcové knížat Svatoslava, Herimana a možná i Spytimíra, pozdějších bojovníků v bitvě u Vltavy V Řezně se snad vyskytl i otec či děd (někdy nazývaný bájným Hostivítem) prvního historicky doloženého Přemyslovce Bořivoje vzhledem k tomu, že dorazili téměř všichni předáci kmene Čechů, soudí Michal Lutovský.

A do třetice archeolog  Pavel Šebesta zdůrazňuje že se nechal pokřtít kníže Hbanů – či Chebanů sídlící v Chebu. Po návratu z Řezna měl vládce zahájit stavbu kostela na chebském hradišti.

Čechy -  849 Bitva u záseků

Potyčky mezi Franky a Čechy pokračovaly dále, v srpnu roku 848 Čechové vpadli na franské území, ale posléze byli nuceni vyjednávat. Celý konflikt prozatímně vyvrcholil až Bitvou u záseků roku 849, kdy došlo k drtivé porážce franského vojska na česko-franské hranici.

Morava Rostislavova

Christianizace Moravy tedy započala již za Rostislava ze západu, a působení latinských misionářů pokračovalo i za Rostislava. Kníže Rostislav roku 1850  kvůli roztržce vypudil Rostislav ze své země latinské kněze, Rostislav v šíření křesťanství a stavbě kostelů hodlal pokračovat ještě s nemenší vervou - hodlal se ovšem obrátit na jiné instituce. 

V roce 855 se východofrancký král - kterým byl stále Ludvík Němec pokusil napravit  Rostislavu vzdorovitost  a zorganizoval výpravu proti Moravě. Jeho armáda dosáhla až k hlavní pevnosti Rościsłav (alespoň takto se měla nazývat podle polských pramenů) . Proti výpravě Franků však moravská armáda provedla vítězný protiútok. Poté Rostislav pronásledoval východofranská vojska až k hraniční řece Dunaji a drancoval východofranské země i na druhém břehu.

Čechy 857

Franské ofenzívy proti Čechům touto bitvou však zcela neskončily bitvou u Záseků - ale pokračovaly nadále, Zmíněna může být například  roku 857, kdy franská výprava proti neznámému kmeni v Čechách, která měla  vypudit z z blíže neurčeného „Vistrachova města“ knížete Slavitaha, který se bránil placení tributu. Tento výpad měl tak završit obnovení poplatnosti Čechů. Vistrachova město je pravděpodobně sídlo některého jiného kmene z Čech – ale konkrétní místo, ani konkrétní český kmen nejsou známy.

Morava – zlaté období Rostislavovo

Kníže Rostislav se po roztržce s východními Franky se pokusil získat podporu pro započatou christianizaci své země nejprve přímo u papeže, jeho poslové ovšem v Římě nepochodili. , V roce 861 (nebo 862) poslal Rostislav vyslal poselstvo byzantskému císaři Michaelu III. Požadoval od byzantského panovníka vyslání kněží a nového biskupa, který by založil základy církevního uspořádání  na Velké Moravě. Michael III. žádosti vyhověl a v roce 863 poslal Konstantina (sv. Cyrila) a Michaela (sv. Metoděje) na Velkou Moravu. Jejich poslání mělo zásadní vliv na kulturní vývoj nejen moravského státu, ale i celé východní Evropy. Metoděj především sloužil státu tím, že vzdělával studenty a vysvětil slovanské kněze, kteří zahájili svou pastorační činnost na Moravě a  sloužili mše ve staroslovanském jazyce, což je učinilo srozumitelnými pro lid. Poslání věrozvěstů přispělo k vytvoření slovanské abecedy zvané hlaholice.

860 až 864 - stříbrné období Rostislavovo

V srpnu roku 864 již několikrát zmíněný  Ludvík Němec překročil Dunaj a napadl Moravu. . Obklíčil Rostislava na hradišti Dowina (pravděpodobně Devín)]. Rostislav byl přinucen uznat své vazalství vůči východofranské říši a umožnit návrat latinským kněžím. Cyrilometodějská misie však pokračovala souběžně s franckou.

ale co se zatím dělo v Čechách? do Čech z Moravy v časech těžko prostupných pomezních hvozdů zdaleka nebylo nijak blízko  

Čechy – Bořivojova christianizace

Bořivoj I. (mezi 852/853? – 888/890? )

Jsou celkem známa Bořivojova data – ale není známo, kdy Bořivoj v Čechách vládl ani kdy se dal pokřtít – čímž započala i pravá christianizace v Čechách – odhadem o půl století než na Moravě. Nakonec je poměrně pravděpodobné – že Bořivoj nepocházel z Čech – ale z Moravy – a v Čechách mohl působit dejme tomu jako Svatoplukův místodržící.

Důležitými milníky jsou Bitva u Vltavy – která se udála po vzbouření Moravy proti franckému područí roku 872 kdy se na Moravě dostal k moci Svatopluk – a dalším přelomem  Bořivojovy doby je Strojmírova vzpora – kdy měl Bořivoje sesadit jiný Přemyslovec – a teprve po dvou letech měl Bořivoj znovu dosednout na stolec – a započít tak zlaté období Bořivojovy – kdy v Čechách byly zakládané první kostely – v Levém Hradci a Panny Marie na pozdějším Pražském hradě. Nicméně je skutečností – že tyto první moravské kostely se stavebně podobaly moravským rotundám – což vlastně dokládá i tehdejší příslušnost Čech ke Moravě za Svatopluka. Na druhou stranu rotundy byly stavby velmi jednoduché, a na Moravě tehdy stály podstatně větší kostely - takže tyto hmotné památky nemůžou být považovány za důkaz spojení Čech a Moravy za důkaz zcela jednoznačný. 

Nicméně nelze vyloučit – že Bořivoj byl knížetem v Čechách ještě před Bitvou u Vltavy – kdy na Moravě panoval Rostislav – a Bořivoj byl také pokřtěn - nikoliv za Svatopluka - jak tradují pověsti - ale už za Rostislava. .

884 Bořivojův křest podrobněji

Co se týče roku, kdy ke křtu došlo, historikové se kloní k několika variantám. Podle Rudolfa Turka přijal Bořivoj křest na přelomu let 869 a 870, jelikož si měl Kosmas splést jméno velkomoravského knížete a Svatopluka zaměnil za Rostislava.(jak zde ovšem naznačeno výše)

František Palacký soudil, že přijal křest v roce 874, tedy brzy po Metodějově propuštění z franckého vězení, tento názor zastával i Josef Pekař.Podle archeologa Ivana Borkovského ke křtu došlo před rokem 880, kdy na Svatoplukově dvoře začala získávat převahu latinská liturgie.

Václav Novotný soudil, že Bořivoj přijal křest mezi lety 882 až 885, neboť právě od roku 882 měl Svatopluk tolik moci, aby mohl Bořivoje pokřtít a tím získat úplnou kontrolu  nad Čechy. Henryk Łowmiański se na základě legendy Fuit in provincia Boemorum domníval, že byl Bořivoj společně se synem Spytihněvem pokřtěn mezi lety 882 a 884.Podle Dušana Třeštíka byl Bořivoj pokřtěn na jaře roku 883, vycházel z toho, že Bořivojův křest by byl záminkou pro vojenskou akci v pořadí již dalšího východofranckého krále, ale po určitou dobu i západofranckého krále, ale i římského císaře -   Karla III Tlustého. Bořivojově křtu podle Třeštíka přecházela intervence do Čech, uskutečněná na jaře 883, brzy poté byl pokřtěn Bořivoj. Jinak na vlastní Moravě mezi Svatoplukem a Karlem od roku 874 do roku 882 trval mír. 

Bitva u Vltavy v roce 872

Bitva u Vltavy téměř vynahradila porážku franckých vojsk při povstání na Moravě – všem ustupující bojovníků z Čech – mimochodem – při bitevní vřavě jich nemálo utonulo ve vodách Vltavy – jiné pobili a jiné zranili, Ti však, kdož mohli uniknout, uchýlili se do gradů.

Tedy před úplnou porážkou Čechy tedy spasila bájná hradiště Kazín, Tetín, Libušín a jiná ve středních Čechách – třebaže že vybudování, nebo alespoň dobudování těchto středočeských hradišť je připisováno Spytihněvovi – Bořivojovu nástupci. 

Při zprávách o bitvě u Vltavy je zmíněno i pět knížat těchto jmen: Svatoslav, Vitislav, Heriman, Spytimír, Mojslav, (Goriwei), V jednom z nejstarších rukopisůje zmíněný i Goriwei, podle Františka Palackého, Dušana Třeštíka a dalších historiků se jedná o prvního historicky doloženého Přemyslovce, knížete Bořivoje I. Důvod, proč je jméno Bořivoje v některých rukopisech vynecháno, je dodnes neznámý. Možná malá polemická poznámka k titulu kníže pro příliš vysoký počet titulu kníže pro bojovníky v Bitvě u Vltavy - nemuselo jít o knížata - ale o vladyky.

Strojmír kníže český v letech 883 až 885.

Kolem roku 883 došlo v Čechách ke vzpouře proti Bořivojii a povstalci vyhlásili knížetem Stromira. Tato vzpoura byla namířena nejen proti nové víře, ale také proti závislosti na moravském knížeti Svatoplukovi, do kterou zosobňoval právě kníže  Bořivoj.  Předpokládá se, že Strojmirovo povstání mohlo být inspirováno bavorskými církevně-politickými kruhy, které považovaly Čechy za svou sféru vlivu

Bořivojovi  se podařilo povstání potlačit, pravděpodobně s pomocí Svatopluka v roce 885.Nicméně, po znovunabytí knížecího stolce začalo

zlaté období Bořivojovo

... kdy Bořivoj jak kníže prokazatelně založil dva kostely - v Levém Hradci a kostel Panny Marie v Praze, jak zmíněno výše, či jinde. 

Morava -  zlaté období Svatoplukovo

V roce 874 byl uzavřen tzv. Forchheimský mír.mezi  Svatoplukem a Ludvíkem Němcem. Na základě tohoto míru se Svatopluk zavázal vzdát hold východofranskému králi a formálně uznal franckou privilegovanost. , Nadále pokračovala christianizace Moravy – samozřejmě s přihlédnutím k Svatoplukově charakteru, arcibiskupem na Moravě se opět stal Metoděj – Morava dosáhla maximálního územního rozsahu – s nějakou formou závislosti byly kromě Nitranska a Panonie přičleněny Vislansko, Slezsko, Čechy, Lužice, Potisí.

Svatopluk dosáhl dosažení udělení Moravy jako léna přímo od papeže, v pramenech je dokonce u Svatopluka uváděn titul rex – král, defacto byla takto Morava uznána jako zcela nezávislý stát – stejný statut jaký měla Východofrancká říše.

Nicméně klid zbraní nenastal – pokračovaly potyčky s Franky, schylovalo se k maďarskému vpádu de Evropy. .

Období po Bořivojově skonu je uváděno jako přímá vláda moravského knížete Svatopluka v Čechách. Nicméně asi není pravděpodobné, že by zde sídlil. Dva z Bořivojových synů se staly českými knížaty.

Čechy – Spytihněv I a Vratislav I

Starší syn Bořivoje. Vlády se ujal poté, co se Čechy po smrti Svatopluka I. vymanily z vlivu Velké Moravy a přiklonily se k Bavorsku.

Spytihněv pokračoval v zakladatelské činnosti Bořivoje. Kostel na Panny Marie – pravděpodobně první kostel v Praze nechal opevnit – a vybudoval své sídlo. Nicméně nastala jistá zásadní změna – skončila závislost Čech na Moravě – a nastala orientace na Německo – tehdy Východofranckou říši – či králoství. Taka skončila doba slovanské liturgie a z budovaných kostelů se začala ozývat latina.

Spytihněvův nástupce Vratislav první je znám především jako otec Václava a Boleslava – ale také manžel Drahomíry – kněžny původem od polabských Stodoranů, jejíž averze ke tchýni – kněžně Ludmile, Bořivojově choti, která po Bořivojově skonu pobývala  na gradě Tetíně, tedy tato averze ke tchýni vedla k zosnování úkladné vraždy.

Nicméně kníže Vratislav I pokračoval v zakladatelské činnost a zvelebování gradu v Praze – a je také zakladatelem baziliky Svatého Jiří, pravděpodobně největšího chrámu v Čehách – ovšem v původní – otonské podobě – nicméně románská přestavba Svatého Jiří – o něco po stu létech z původní podoby chrámu pravděpodobně do značné míry vycházela. 

Po Vratislavově skonu se stal knížetem starší syn Václav. A hned první rok vlády jej čekalo nemilé překvapení. Do Čech vtrhli Bavoři - původně spojenci jeho strýce - knížete Spytihněva I. 

Vpád Bavorů do Čech roku 922

Zcela mění pohled na Přemyslovce a genetický původ Čechů
Vědci původně věřili, že v hrobech K1 a K2, nacházejících se pod někdejší rotundou sv. Víta na Pražském hradě, je pohřbený kníže Bořivoj a jeho vnuk Boleslav I. Tedy dvě významné postavy rané české historie. 

Tento předpoklad, jak se nyní ukázalo, byl ale mylný. Zpochybnilo ho hned několik klíčových důkazů. Archeologové nejprve upozornili na to, že skelety hrobů neodpovídají původnímu "předpokládanému" materiálu, který se v době prvních Přemyslovců na konci 10. století používal. 

Toto vedlo vědce k dalšímu nebývalému zjištění a spekulacím, že postavy v hrobech nemusí být Bořivoj spolu se svým vnukem. 

Nejdůležitějším okamžikem byl pak genetický výzkum kosterních pozůstatků, který měl poskytnout detailní informace o uloženém obsahu. Zjistilo se, že kosti z hrobu K2 patří ženě. Prokázala to přítomnost dvou chromozomů X. Mezi vědci to způsobilo nemalý rozruch. 
Velké překvapení
Zjištění dále s jistotou vyloučilo i to, že by kníže Bořivoj mohl být pohřbený vedle své manželky. Jeho žena, svatá Ludmila, má místo posledního odpočinku v bazilice sv. Jiří.

Vědci byli zmatení. Museli opětovně otevřít otázky totožnosti obou osob, které jsou v hrobech pohřbené. Historici a archeologové se nyní společně pokoušejí získat všechny potřebné odpovědi.

Po zjištění se objevila celá řada hypotéz. Jednou z nich je i možnost, že nalezená holenní kost z hrobu K2 patří západofranské kněžně Emmě a v hrobě K1 by mohl spočívat její manžel, Boleslav II. 

Předpokládá se, že kníže Boleslav II. měl více manželek, přičemž Emma byla tou poslední. Aby se však podobný závěr potvrdil, je třeba dalších výzkumů. Jediné, co dosud potvrdily genetické sondy, bylo pohlaví pohřbených.

Dalším významným zjištěním byla přítomnost genů keltsko-germánského původu. Prokázala to DNA analýza kostí na druhém nádvoří Pražského hradu. Všichni Přemyslovci v sobě nesli haploskupinu R1B, typickou pro Germány a Kelty. 

Haploskupina R1B má největší koncentraci v západní Evropě a na britských ostrovech. Znamená to, že přibližně 26 procent současného českého obyvatelstva si nese stejný genetický původ. 

Tento významný objev přináší nový pohled na kořeny českého národa a jeho spojení s keltskými a germánskými kmeny. Přemyslovci, kteří stáli u zrodu našeho státu, přinesli významný genetický odkaz, ukazující na bohatou a složitou historii našeho národa.

následující období Slované v Čechách a na Moravě 

10. stol. (doba Oronská)

České knížectví v 10. století - Čechové a Zličané  Úsvit Lužice - Jindřich Ptáčník a kníže Václav - Blog iDNES.cz

Přemyslovci a Slavníkovci, Knížectví Charvátů ve východních Čechách, Slezané a Krakovsko za Boleslava I. a II . a Moravské knížectví O Čáslavi-hrádku a dalších hradištích přemyslovského státu a územní správa Českých zemí - Blog iDNES.cz

kmenová knížectví na severu Čech - Záhvozd a Děčané, Litoměřici Vývoj Česko – Lužické hranice, Čechy a Morava XII - XIV století - Blog iDNES.cz

10 /11. stol.

České země v období knížat Oldřicha a Jaromíra a Boleslav Chrabrý - polská epizoda v Lužici, na Moravě a v Čechách - Blog iDNES.cz

11. stol.

znovubudování Českého státu (doba Otonská 11. století) 

České a Moravské knížectví za Břetislava Doba románská v Čechách a na Moravě - knížata Břetislav a Spytihněv II - Blog iDNES.cz

Spytihněv II a Vratislav II (I) Donínsko - někdejší český poloostrov v Německu - Blog iDNES.cz

12. stol.

doba románská, namísto správních hradišť je vytvářena krajská soustava O Čáslavi-hrádku a dalších hradištích přemyslovského státu a územní správa Českých zemí - Blog iDNES.cz

13 stol. 

Přemysl II Otakar Jeden den jízdy koňmo k moři / Baltští Prusové / výroba Bronzu - Blog iDNES.cz

poslední Přemyslovci Václav III - poslední Přemyslovec a středověká čeština - Blog iDNES.cz

14. stol. 

Lucemburkové 

Pražské hrady a doba Václava IV. - Blog iDNES.cz