Hybnost, moment hybnosti, změna hybnosti a letouny Iljušin a Antonov v Brně Slatině

Historie letiště Brno a zejména výzkum veličiny hybnost - moment hybnosti - změna hybnosti jsou vlastně dvoj veličiny (dvojitá síla), u celého letounu působí proti sobě - u letecké vrtule v ose a po obvodu.

já s modýlkem Sud Aviation Caravelle

OBSAH příspěvku 1

Letiště Brno

rozcestník letiště, letecký průmysl, matematika a kosmonautika

úvod 1 -  kde se lze setkat u letadel s hybností a momentem hybnosti

úvod 2 - hybnost a moment hybnosti letecké vrtule

úvod 3 – jak vzniká vztlak a proč vlastně letadlo letí? let Praha – Berlín Interflug 1989

1- letadla Il v Brně

2- hybnost a moment hybnosti

3 - impuls síly a změna hybnosti

4 - moment síly a moment rychlosti - a rotační (obvodová) rychlost

T - turbovrtulový pohon v letectví (podrobněji v části 10)

FP – frekvence a perioda leteckých motorů

TK – proudový pohon v letectví (podrobněji v části 10)

TD – dvouproudový pohon v letectví (podrobněji v části 10)

5 -  porovnání různých metodik výpočtů výkonu, rychlosti a dalších veličin - síla - energie (práce) - hybnost

6 - Antonov An 12, paragliding a letiště Milovice

7- Iljušin Il 28p (poštovní SSSR)

8- Iljušin Il 76 (nákladní, transportní, SSSR, Rusko)

9 - Antonov An 124 Ruslan, turbodmychadlový (dvouproudový) motor

10 – druhy pohonu v letectví

Iljušin Il 14

Letiště Brno (tzv. staré letiště)

Pro letiště v Brně se používal název Slatina, i když ani staré, ani nové letiště neleželo na katastru Slatina - to první v Černovicích a to druhé na katastru Tuřany. 

V podstatě nenápadná – možno říci funkcionalistická budova, nepřevyšující dvě běžná podlaží. Účel objektu mohla napovědět typická letištní věž – zde rovněž nepříliš vysoká.

Populárním a poněkud kapacitnějším letounem 20tých let se stal letoun Farman F.60 Goliath (Goliáš). Komerční letectví se začalo rozvíjet a potřebovalo účelová letadla. Uspořádáním kabiny pro cestující mohl Goliáš přepravovat až 12 nebo 14 cestujících. Provozován rovněž národními aerolinkami ČSA.

Do tohoto prostoru přilétaly první dopravní dvouplošníky, vedle rozvoje civilního letectví se postupně projevovala změna priorit v ohrožené republice, až letiště v době okupace převzala německá vojenská správa.

A po válce se pak hlavně hledalo místo pro nové letiště, tentokrát již s pevnou dráhou, jehož lokalizace byla opět nepřímo spojena se čtvrtí Slatina – ovšem s okrajem vzdálenějším od města – na katastru Tuřan.

letiště Brno Tuřany v 80 tých letech

Původní letiště složilo ještě po desetiletí sportovnímu létání - přičemž dráhu souběžně využíval i vojenský areál v sousedví - až v devadesátých letech padlo na úředních místech rozhodnutí využít pláň Ćernovické terasy jako průmyslovou zónu a původní letiště vzalo za své...

Letiště Brno-Tuřany (nové letiště)

první generace (cca 1946 – 1970)

druhá generace (cca 1971 – 1995) – na obrázku výše

třetí generace (cca po r. 1996)

rozcestník Letiště Brno

Letiště Brno v dobách první republiky a protektorátu Letiště Brno a polská LOT a Fokker F-VII/1m, Junkers 52 a letecká rádiostanice LR 10 - Blog iDNES.cz

odkaz na pokračování předchozího odkazu (části Junkers 52)  - s názvem  Cesty elektrické energie 10 (se zaměřením příkon - výkon) a dodatek k vysílači pro Junkers - Blog iDNES.cz

Vojenské letiště Brno Letiště Brno, Mig 21 a elektrotechnické a radiotechnické vybavení letadel - Blog iDNES.cz

Letiště Brno v 70tých a 80tých letech 20. stol Mechanika DHM - hybnost, moment hybnosti, změna hybnosti a letouny Iljušin v Brně Slatině - Blog iDNES.cz (tento příspěvek)

Letiště Brno-Tuřany 3.generace

Letouny Boeing 737 v Brně a letecký navigační systém - Blog iDNES.cz

letiště Žatec

hlavní rozcestník letectví a vojenství Jak měří letecký tachometr rychlost letounu 2, letiště Žatec a Mig 29, mechanika DPMW - Blog iDNES.cz

dále z letiště Žatec  Letiště Žatec a Mig 23 - rozcestník letectví - Blog iDNES.cz

letouny Zlín a letiště Holešov Mechanika DAV(PM): Holešov - vzlet a zrychlení letounu Zlín XIII a Z 142 - Blog iDNES.cz

letiště Wien - Schwechat V rakouské pustě, Letiště Vídeň - Schwechat a letoun Boeing 707 - Blog iDNES.cz

Montgolfiéra let 1973 v parku zámku La Muette poblíž Buloňského lesíka https://www.facebook.com/photo/?fbid=1407423237442739&set=a.1407421014109628

nákup letenek a poštovnictví

letecká pošta a současně hlavní příspěvek pro poštovnictví Jak se připojit k internetu 3.1 - pošta čí internet ? (síť a podsíť, PSČ), letecká pošta - Blog iDNES.cz

Všeobecné obchodní podmínky | Letuška.cz (letuska.cz)

letecký průmysl

Kompozity - konstrukční materiál pro letecký průmysl, Aero Vodochody a Airbus EU - Blog iDNES.cz)

Letoun Avia Av-57, jak se počítá na tachometru rychlost letounu 4, letiště Čakovice - Blog iDNES.cz

kosmonautika

matematika kosmických letů Hallův efekt, matematika kosmických letů ; autoelektrika a elektromobil - Blog iDNES.cz

matematika kosmických letů (logaritmická rovnice) A11V Eulerova konstanta, integrály, derivace, logaritmy (Co se děje kolem matematiky 11) - Blog iDNES.cz

Jak měří letecký tachometr rychlost letounu – část K – kosmická loď Apollo – výpočet přetížení – Blog iDNES.cz

úvod 1 - moment hybnosti a hybnost letadla, motoru a letecké vrtule

- moment hybnosti a hybnost celého letounu (pohyb letounu překonává odpor vzduchu)
- moment hybnosti a hybnost motoru - zejména turbovrtulového (část energie vychází z vrtule - a část s trisky)
- moment hybnosti a hybnost vrtule (asi nejnázornější a nejvlastnější případ veličin) - jedna síla působí po obvodu vrtule a druhá v ose vrtule - čímž vzniká vír umožňující pohyb letounu

Letiště Brno na přelomu 70tých a 80 let

Jakovlev Jak 40

vyobrazeny letouny Jakovlev Jak 40 a "Let Kunovice" L 410 Turbolet

l Pokud let probíhá podle letového kursu - má signál spíše informativní charakter - jiná věc je - pokod senzory zaznamenají výchylku.

letiště Brno a Boeing 737

letiště Brno 3. generace již s novou halou přistavěnou po roce 1990

Letouny Boeing 737 v Brně a letecký navigační systém - Blog iDNES.cz

OBSAH příspěvku 2

Letiště Brno

rozcestník letiště, letecký průmysl, matematika a kosmonautika

úvod 1 - kde se lze setkat u letadel s hybností a momentem hybnosti

úvod 2 - hybnost a moment hybnosti letecké vrtule

úvod 3 – jak vzniká vztlak a proč vlastně letadlo letí? let Praha – Berlín Interflug 1989

1- letadla Il v Brně

2- hybnost a moment hybnosti

3 - impuls síly a změna hybnosti

4 - moment síly a moment rychlosti - a rotační (obvodová) rychlost

T - turbovrtulový pohon v letectví (podrobněji v části 10)

FP – frekvence a perioda leteckých motorů

TK – proudový pohon v letectví (podrobněji v části 10)

TD – dvouproudový pohon v letectví (podrobněji v části 10)

5 - porovnání různých metodik výpočtů výkonu, rychlosti a dalších veličin - síla - energie (práce) - hybnost

6 - Antonov An 12, paragliding a letiště Milovice

7- Iljušin Il 28p (poštovní SSSR)

8- Iljušin Il 76 (nákladní, transportní, SSSR, Rusko)

9 - Antonov An 124 Ruslan, turbodmychadlový (dvouproudový) motor

10 – druhy pohonu v letectví

úvod 2 - moment hybnosti letecké vrtule

základním rozdílem mezi momentem síly (otáčení) a momentem hybnosti je,

že moment síly je jednosložkový - síla krát páka, ale moment hybnosti dvousložkový - kdy se například současně tlačí klíčem po obvodu i dovnitř 

nebo také moment hybnosti  je něco jako proměnlivý moment síly - síla krát polohový vektor nebo hybnost krát páka 

moment hybnosti  stejně jako moment síly(neboli otáčení) má působí na ose - neboli na hřídeli (například letecké vrtule) 

moment hybnosti by měl mít vlastně tři různé formy
moment hybnosti (v jednom rozměru) - něco jako zrychlená síla
moment hybnosti (ve dvou rozměrech) - u nakladačů a bagrů
moment hybnosti (ve třech rozměrech) - u letecké vrtule - kdy obvodová složka hybnosti čuli obvodová rychlost působí na obvodu a dostředivá složka hybnosti - dostředivá síla kolmo na rovinu vrtule 

Moment hybnosti bývá také označován jako kinetický moment, impulsmoment nebo točivost nebo vír.

naopak zdroj pohybu na obvodu, stejně jako síla,  má jako zdroj pohybu působiště i hybnost (je něco jako vícesložková síla - či zrychlení síly) - hybnost popisuje silové působení nejen jedním směrem - případně proměnnou rychlostí - například když se na montážní klíč působí nejen do kola, ale na klíč se tlačí i jedním směrem napříč (tohoto jevu se využívá u letecké vrtule) - případně se vyvine určitý pohybový impuls se zrychlením se může vyvinout třeba u nakladačů nebo bagrů 

za něco jako "makrohybnost" by bylo možno označit už samotný let letadla - kdy jedna složka síly působí směrem vpřed a druhá naopak (vlastně na podobném principu fungují letecké motory)

jak tedy působí hybnost ...

- za hybnost "v prostoru" by bylo možno označit hybnost u letecké vrtule - kde je výstupní veličinou takzvaná prostorová rychlost - kdy jedna složka rychlosti působí na obvodu - a druhá složka vytváří kolmici k ose vrtule a právě tyto dvě složky rychlosti vytváří něco jako vír - kterým je zdrojem pohybu pro letadlo

- jako hybnost v ploše by bylo možno označit zdroj pohybu u nakladačů a bagrů - kdy obě složky rychlosti mezi sebou tvoří 

shrnuto: na obvodu vrtule by bylo možno zaznamenat tzv. prostorovou rychlost - kdy jedna složka je standartní rotační či obvodová rychlost a druhá složka je dostředivá rychlost  podle tvaru vrtule. 

úvod 3 – jak vzniká vztlak v letadle – proč vlastně letadlo letí, let Praha – Berlín Interflug 1989

Proč letadlo vlastně letí? Jak vzniká vztlak?

Křídlo letadla má vypouklý tvar - horní plocha křídla je větší, spodní menší. Horní proudnice vzduchu nad křídlem je rychlejší (vzduch je zde řidší, nad křídlem téměř vzniká něco vzduchová kapsa) - naopak při spodní, menší hraně křídla je proudnice vzduchu pomalejší - čímž se pod křídlo dostane více vzduchu - který se také více napěchuje, či napumpuje -je hustší a má takto napěchovaný vzduch také větší hmotnost a tlak.

Nižší tlak, či podtlak nad křídlem, či vzduchová kapsa zde má tendenci se srovnat s vyšší hustotou či tlakem, nebo pod tlakem pod křídlem - a hustší vzduch pod křídlem vlastně nasává vzhůru - čímž táhne vzhůru vlastně i celé letadlo.

Podtlak nad křídlem tedy nasává přetlak pod křídlem. Tak vzniká vztlak.

Ptáci a létající tvorové vlastně mávají křídly aby zahustili vzduch pod sebou - čímž vlastně také vytváří něco jako vztlak.

Stejně tak ptáci - případně plachtaři na větroních vyhledávají teplé proudy s hustším vzduchem, který je unáší vzhůru.

S jistou nadsázkou lze konstatovat – že stlačený vzduch pod křídlem, podtlak nad křídlem vytváří něco jako vzdušnou dráhu – po které letadlo klouže.

jak vzniká vztlak? vzduch pod kříflem je hustší – má vštší tlak (spodní hrana křídla má menší plochu) – rychlost proudnice je pomalejší – vzduch se víc napěchuje – nad horní hranou křídla je poproudnice vzduchu rychlejší – vzduch je řidší, má nižší tlak, podtlak – nasává hustší vzduch zpod křídla

Stabilita této fiktivní dráhy je názorná zejména při rozjezdu letadla před letem a dále při vlastním letu – méně již při vzletu a přistání.

Iljušin Il – 18 Interflug – let Praha-Berlín asi rok 1989, rodinné foto s vozem Tatra 603

OBSAH příspěvku 3

Letiště Brno

rozcestník letiště, letecký průmysl, matematika a kosmonautika

úvod 1 - kde se lze setkat u letadel s hybností a momentem hybnosti

úvod 2 - hybnost a moment hybnosti letecké vrtule

úvod 3 – jak vzniká vztlak a proč vlastně letadlo letí? let Praha – Berlín Interflug 1989

1- letadla Il v Brně

2- hybnost a moment hybnosti

3 - impuls síly a změna hybnosti

4 - moment síly a moment rychlosti - a rotační (obvodová) rychlost

T - turbovrtulový pohon v letectví (podrobněji v části 10)

FP – frekvence a perioda leteckých motorů

TK – proudový pohon v letectví (podrobněji v části 10)

TD – dvouproudový pohon v letectví (podrobněji v části 10)

5 - porovnání různých metodik výpočtů výkonu, rychlosti a dalších veličin - síla - energie (práce) - hybnost

6 - Antonov An 12, paragliding a letiště Milovice

7- Iljušin Il 28p (poštovní SSSR)

8- Iljušin Il 76 (nákladní, transportní, SSSR, Rusko)

9 - Antonov An 124 Ruslan, turbodmychadlový (dvouproudový) motor

10 – druhy pohonu v letectví

1

Iljušin Il 14 a Il 18 v Brně

Pro vnitrostátní leteckou dopravu sedmdesátých (a podle všeho také předcházející dekády šedesátých let) byla typická pístová vrtulová letadla Il 14. a brněnské letiště Tuřany, stejně jako původní letiště často nazývané i Slatina, pravidlo jenom potvrzovaly.

Iljušin Il 14

O dost rozměrnější turbovrtulový letoun Il 18, zejména pokud byl ve stejné kamufláži svého bratříka s číslicí 14 poměrně hodně připomínal - i když mezi oběma letouny byla řada odlišností - nejpovědomějšími je patrně změna pohonu z pístového na turbovrtulový, a také počet motorů se zvýšil ze dvou na čtyři. 

V Brně Slatině se měl letoun Iljušin 18 (podle dostupných pramenů) objevit zcela vyjímečně, a to ve vypjaté atmosféře léta roku 68, a to v barvách Aeroflotu - což nebyla pro tehdejší ČSSR typická kamufláž tohoto letounu.

Iljušin Il 18 v imatrikulaci Aeroflot

2

Hybnost a moment hybnosti celého letounu a vrtule

Hybnost celého letounu a letecké vrtule jsou dvě různé věci - možná názornější hybnost v užším smyslu - tedy u letecké vrtule.

Pro funkci leteckých motorů jsou příznačné fyzikální veličiny hybnost, a moment hybnosti - což v zásadě není nic jiného než dvojitá síla například na obvodu vrtule - případně moment hybnosti jako dvojitý činitel síla na ose vrtule.

Hybnost,  zachování hybnosti a vrtulový letecký motor

Na principu zachování hybnosti je založena činnost lodního šroubu a vrtule motoru letadla. 

hybnost je hmotnost krát rychlost

<<< hybnost (i rychlost) letounu směřuje dopředu

hybnost vzduchu vytlačeného vrtulí (třeba i běžného ventilátoru) směřuje dozadu >>>

Hybnost a proudový letecký motor nebo raketový motor

Plyny při vysoké rychlosti, a tedy s vysokou hybností, unikají tryskou v zadní části motoru nebo rakety, které současně získávají dodatečnou hybnost rovnající se hybnosti vyvržených plynů, ale směřující dopředu.

>>> směr hybnosti (média pohonu)

<<< dodatečná hybnost (vlastní letoun) 

U turbovrtulového motoru u letouni Il 18

90 % hybnosti vychází z vrtulového pohonu a 10 % z trysky, jde tedy o první a druhou výchozí hybnost.

>>>>>>>>> 1. hybnost > 2. hybnost

totéž platí i pro pohyb samotného letounu

<<<<<<<<< 1. dodatečná hybnost < 2. dodatečná hybnost

V systému SI nemá jednotka hybnosti samostatný název, ale je určena jinými jednotkami, např. kilogram·metr/sekunda [kg·m/s] nebo newton·sekunda [N·s]. 

Moment hybnosti je zase  vektorová fyzikální veličina, která popisuje dynamicky rotační pohyb tělesa, přesněji výhradně rotační pohyb, Názornou ukázkou hybnosti je tedy letecká vrtule.

Moment hybnosti je roven hybnost krát rameno (tedy poloměr) - u vrtule tedy hybnost krát poloměr vrtule, hybnost je něco jako dvousložková síla

 

moment hybnosti  stejně jako moment síly (neboli otáčení) má působí na ose - neboli na hřídeli (například letecké vrtule) 

naopak zdroj pohybu na obvodu, stejně jako síla,  má jako zdroj pohybu působiště i hybnost (je něco jako vícesložková síla - či zrychlení síly) - hybnost popisuje silové působení nejen jedním směrem - případně proměnnou rychlostí - například když se na montážní klíč působí nejen do kola, ale na klíč se tlačí i jedním směrem napříč (tohoto jevu se využívá u letecké vrtule) - případně se vyvine určitý pohybový impuls se zrychlením se může vyvinout třeba u nakladačů nebo bagrů 

za něco jako "makrohybnost" by bylo možno označit už samotný let letadla - kdy jedna složka síly působí směrem vpřed a druhá naopak (vlastně na podobném principu fungují letecké motory)

jak tedy působí hybnost ...

- za hybnost "v prostoru" by bylo možno označit hybnost u letecké vrtule - kde je výstupní veličinou takzvaná prostorová rychlost - kdy jedna složka rychlosti působí na obvodu - a druhá složka vytváří kolmici k ose vrtule a právě tyto dvě složky rychlosti vytváří něco jako vír - kterým je zdrojem pohybu pro letadlo

- jako hybnost v ploše by bylo možno označit zdroj pohybu u nakladačů a bagrů - kdy obě složky rychlosti mezi sebou tvoří 

Iljušin Il 14 a hybnost a impus síly

3

Hybnost a impuls síly

z hlediska času lze vlastně veličiny v mechanice rozdělit do tří stupňů - výchozí veličiny jakoby byly zcela bez času - a pak veličiny jednou dělené časem kam patří rychlost na obvodu, síla na držadle páky, hybnost na obvodu - případně veličiny na ose - hřideli jako je moment otáčení, moment hybnosti nebo takzvaná úhlová rychlost neboli rotace "omega" na obvodu - a pak veličiny dvakrát dělené časem - což jsou veličiny se strmějším průběhem k ose y - kam patří zrychlení - ale zejména výkon 

zdroj pohybu je veličina příbuzná hmotnosti - síla leteckého motoru vychází z hmotnosti letounu - motor tedy musí vyvinout takový impuls síly který odpovídá hmotnosti letounu

impuls síly je tedy veličina v jakémsi bezčasí - při ose  x (ovšem na rozdíl od pouhé hmotnosti je funkcí) 

Newton·sekunda [N·s]. je rovněž jednotkou jiné mechanické veličiny - kterou je impuls síly.

De facto se impuls síly rovná změně hybnosti, kterou by by bylo možno možná názorněji označit jako "sílu s vyděleným časem"- čímž vzniká veličina podobající se hmotnosti (jakožto výchozí položka pro pohyb, na rozdíl od hmotnost je impuls síly matematickou funkcí...

Také se používá impuls síly - změna hybnosti , ale změnou hybnosti se vlastně klasifikuje a kvantifikuje výchozí zátěž kterou bude potřeba překonat. 

Z hlediska zařazení do širší skupiny fyzikálních veličin patří impuls síly k  rozběhovým momomentům 0téeho řádu.

Ale zpět k veličině  impuls síly ...

impuls síly - změna hybnosti - houpačka by bylo možno charakterizovat jako veličinu příbuznou momentu síly složenou ze dvou energií. 

Hlavní energie -kinetická energie

Přidaná energie -jiná energie

Podrobněji...

Hlavní energie - kinetická energie

Letadlo v letu 

Tok řeky

Rozhoupaná (ideální) houpačka

                                                  >>> zdrojem tohoto pohybu je hmotnost a rychlost

Přidaná energie - jiná energie

Letadlo v letu - let letounu se nějakým  nezávislým způsobem urychlí (namátkou přídavný raketový pohon)

Tok řeky do řeky se třeba v době jarního tání střílí, kinetická energie toku je změněna

Rozhoupaná  houpačka - kyvadlo houpačky se urychlí třeba odrazy od země

 

shrnuto

impuls síly - změna hybnosti 

= VÝCHOZÍ STABILNÍ KINETICKÁ ENERGIE NARUŠENÁ NĚJAKOU JINOU FORMOU ENERGIE

a jako  DODADATEK - obvyklý školní příklad - kdy se potká vlak s letadlem, je ovšem poněkud jiná záležitost - nejedná se o moment hybnosti - ale o něco jako souběh dvou momentů síly, které jsou zdrojem dvou různých pohybů

 

více o rychlosti 

Mechanika A/ DAV (PM) - matematika slovesně, rychlost, zrychlení neboli vzlet 1, katalog letišť - Blog iDNES.cz

rychlost z frekvence a periody - celý průběh utváření rychlosti Mechanika KFD / DAV - frekvence, rychlost, zrychlení / proč rychlé vozy mají velká kola - Blog iDNES.cz

4

Mechanika DHM2 - moment síly, moment hybnosti a rotační (obvodová) rychlost  (společně i  Mechanika stavebních strojů - dálniční most přes Křešické údolí 3)

Momenty zde označené jako dvojité - což jsou momenty hybnosti, ovšem jiného charakteru - kde síly nepůsobí proti sobě jako u letadel - ale skládají se, například jedna síla je otáčející se, a druhá síla je otáčející se, a navíc mění svou polohu se vyskytují například i stavebních strojů - proto je zde v příspěvku zmínka i o strojích a mechanismech tohoto typu.

výstupními veličinami v mechanice pohybu - tedy kinematice a dynamice jsou

moment síly M a moment hybnosti L a rotační rychlost 
--------------------------------------------------------

v zásadě lze shrnout, že oba momenty jsou ta samá veličina, jako obvodová (rotační rychlost),  a dokonce oba momenty po krácení v čitateli a jmenovateli jsou ta samá veličina - jenom u momentu síly je podstatnou síla -a u momentu hybnosti zase zrychlení  - 
tedy oba tyto momenty - činitelé síly a hybnosti jsou variací rychlosti

zásadní rozdíl je, že 
rotační rychlost má maximum na obvodu
-neboť páka (poloměr) jako by se měřila od osy k obvodu

moment síly "M" i moment hybnosti "L" mají na obvodu minimum - a maximum při ose - poloměr tedy jakoby se měřil od obvodu ke středu

(rychlé vozy velká kola - tahače malá kola - pakliže některé pracovní vozidla mají velká kola - pravděpodobně to není kvůli síle /přesněji momentu síly/ - ale kvůli obratnosti v terénu) 

rozdíl mezi momentem síly "M" a momentem hybnost "L"
-----------------------------------------------------------------

moment síly "M" = síla F krát poloměr-páka (ke středu od obvodu)
nebo 
moment síly "M" = úhlová rychlost OMEGA (de facto veličina síla) krát poloměr-páka (od osy k obvodu)

moment síly "M" = konstanta  F x konstanta "r"

moment síly "L" = proměnná hybnost "p" x krát "proměnný poloměr" - tedy polohový vektor "r"

hybnost "P" a úhlová rychlost OMEGA 
------------------------------------------

pro výstupní veličiny v posloupnosti o krok zpět - tedy  na  druhém kole převodu 

v zásadě platí totéž co pro výstupní veličiny na kole vozu (tedy třetím kole v posloupnosti)

úhlová rychlost OMEGA je defakto síla F 
- jenom má působiště (a maximum) na ose kola -a poloměr se rovněž měří ke středu od obvodu
(síla F má působiště a maximum na obvodu a poloměr se měří od osy k obvodu)

hybnost "h" je  vpodstatě zrychlení "a" - ovšem s působištěm na ose - a poloměr má také orientaci ke středu od obvodu

shrnutí
--------

pokud se vykrátí veličiny v čitateli a jmenovateli lze shrnout, že

moment síly "M"
moment hybnosti "L"
a rotační rychlost "v"rot
jsou ta samá veličina

rozdílem je jen maximum
- u momentů na ose kola
- u obvodové rychlosti na obvodu kola

pakliže by vzaly pro označení konstrukčního typu vozidla jako směrodatné výstupní veličiny na kole vozidla

pak by mohlo platit

konstrukce do rychlosti
ale místo konstrukce do síly by bylo přesnější označení konstrukce pro moment síly
místo konstrukce pro zrychlení konstrukce s vysokým momentem hybnosti

OBSAH příspěvku 4

Letiště Brno

rozcestník letiště, letecký průmysl, matematika a kosmonautika

úvod 1 - kde se lze setkat u letadel s hybností a momentem hybnosti

úvod 2 - hybnost a moment hybnosti letecké vrtule

úvod 3 – jak vzniká vztlak a proč vlastně letadlo letí? let Praha – Berlín Interflug 1989

1- letadla Il v Brně

2- hybnost a moment hybnosti

3 - impuls síly a změna hybnosti

4 - moment síly a moment rychlosti - a rotační (obvodová) rychlost

T - turbovrtulový pohon v letectví (podrobněji v části 10)

FP – frekvence a perioda leteckých motorů

TK – proudový pohon v letectví (podrobněji v části 10)

TD – dvouproudový pohon v letectví (podrobněji v části 10)

5 - porovnání různých metodik výpočtů výkonu, rychlosti a dalších veličin - síla - energie (práce) - hybnost

6 - Antonov An 12, paragliding a letiště Milovice

7- Iljušin Il 28p (poštovní SSSR)

8- Iljušin Il 76 (nákladní, transportní, SSSR, Rusko)

9 - Antonov An 124 Ruslan, turbodmychadlový (dvouproudový) motor

10 – druhy pohonu v letectví

T

Turbovrtulový pohon leteckých motorů (podrobněji v části 10)

Turbovrtulový motor např. pro IL 18

90 % hybnosti vychází z vrtulového pohonu a 10 % z trysky

Turbovrtulový motor L 410 Turbolet

Turbíny turbovrtulových motorů pracují na zcela jiném principu než proudové motory. Turbíny turbovrtulového pohonu mají za úkol co nejvíc kinetické energie plynů, které proudí přes jejich lopatky, přeměnit na otáčivý pohyb hřídele a ten přenést na vrtuli. Rychlost plynů vystupujících z turbíny je velmi nízká. Tak nízká, že některá letadla (např. L 410) mají obrácený (protisměrný) průchod plynů motorem - sání vzadu a výfuk vpředu.

FP frekvence a perioda leteckých motorů

"Frekvence"a "perioda"leteckých motorů

podle aktuálních poznatků je mezi frekvencí a periodou větší rozdíl, než  by se mohlo z počátku jevit

frekvence (s inverzním časem) - by měla být něco jako prvoveličina - s maximálním časem "výkopu fotbalového míče" - ale perioda s běžným časem - který se po výkopu míče zkracuje (jinak tedy - frekvence by měla obsahovat energii výkopu - kdežto perioda vlastně jenom setrvačnost)

frekvence - ať už vyjádřená k celému úhlu ve stupních, či jiné úhlové jednotce (v radiotechnice se pro frekvenci používají Herze) - nobo jako úhlová frekvence "omega" k radiánu, nebo jako úhlová rychlost "omega" k proměnlivému úhlu (tato velčina má ještě jiný "hlavní" význam jako osová rychlost, či rychlostnost) - to vše za sekundy - nebo frekvence RPM (jako otáčky za minutu), 

tedy více stručně - frekvence f jako by byla hnaná - či hnací veličina s výchozím časen perody To - pomyslné vykopnutí a roztočení fotbalového míče - a perioda "T" jako T1, T2, T3 - kdy se otáčky - například vykopnutého fotbalového míče snižují k nule...

více téma přepočty veličin kinematika - dynamika 

kinematika a dynamika jezdec "0", pastorek "první kolo v převodu 1 frekvence", "druhé kolo převodu "2 perioda a úlová dráha", kolo vozidla a silnice "3 úhlová rychlost na ose,obvodová rotační rychlost a výsledná lineární rychlost celého vozidla" Mechanika KFD / DAV - frekvence, rychlost, zrychlení / kinematika fotbalového míče / proč rychlé vozy mají velká kola - Blog iDNES.cz 

TK proudový pohon v letectví (podrobněji v části 10)

Proudový pohon v letectví je vlastě turbokompresorový motor.

TD dvouproudový pohon v letectví (podrobněji v části 10)

Douproudový pohon v letectví je vlastně turbodmychadlový motor. Vnitřní proud plynů vytváří kompresor – vnější proud dmychadlo....(příklad v části 9 Antonov An 124 Ruslan).

OBSAH příspěvku 5

OBSAH příspěvku

Letiště Brno

rozcestník letiště, letecký průmysl, matematika a kosmonautika

úvod 1 - kde se lze setkat u letadel s hybností a momentem hybnosti

úvod 2 - hybnost a moment hybnosti letecké vrtule

úvod 3 – jak vzniká vztlak a proč vlastně letadlo letí? let Praha – Berlín Interflug 1989

1- letadla Il v Brně

2- hybnost a moment hybnosti

3 - impuls síly a změna hybnosti

4 - moment síly a moment rychlosti - a rotační (obvodová) rychlost

T - turbovrtulový pohon v letectví (podrobněji v části 10)

FP – frekvence a perioda leteckých motorů

TK – proudový pohon v letectví (podrobněji v části 10)

TD – dvouproudový pohon v letectví (podrobněji v části 10)

5 - porovnání různých metodik výpočtů výkonu, rychlosti a dalších veličin - síla - energie (práce) - hybnost

6 - Antonov An 12, paragliding a letiště Milovice

7- Iljušin Il 28p (poštovní SSSR)

8- Iljušin Il 76 (nákladní, transportní, SSSR, Rusko)

9 - Antonov An 124 Ruslan, turbodmychadlový (dvouproudový) motor

10 – druhy pohonu v letectví

5

porovnání různých metodik výpočtů výkonu, rychlosti a dalších veličin - síla - energie (práce) - hybnost

matematicko- fyzikální vztahy 

matematicko- fyzikální vztahy - výkon a silové momenty cestu síly

číslování "zón výpočtů - zóna 1 výsledný  vztah, zóna  2 střední vztah zóna 3 výchozí vztah - v opačném pořadí než na jedné z ilustrací výše

zóna 3 výchozí vztah pro výpočet výkonu a silových momentů cestou síly

výpočet síly otáčeníFo (prozatím neřešeno)

zóna 2 střední vztah pro výpočet výkonu a silových momentů cestou síly

Mo (moment otáčení) = Fo (zdrojová síla otáčení) krát r(t) (gyratační poloměr od středu kola k těžišti)

zóna 1 výsledný  vztah pro výpočet výkonu a silových momentů cestou síly

P (výkon) = Mo (moment otáčení) krát ?  (úhel pootočení podle fáze ke které se zjišťuje výkon ) 

matematicko- fyzikální vztahy - výkon a silové momenty cestou momentu hybnosti

číslování "zón výpočtů - zóna 1 výsledný  vztah, zóna  2 střední vztah zóna 3 výchozí vztah - v opačném pořadí než na jedné z ilustrací výše

zóna 3 výchozí vztah pro výpočet výkonu a silových momentů cestou momentu hybnosti

Mt (moment hybnosti) = m (hmotnost zkoumaného elementu - třeba ozubeného kola) krát r(t) (gyratační poloměr od středu kola k těžišti)

(dále stejnou cestou jako při výpočtu výkonu cestou síly)

zóna 2 střední vztah pro výpočet výkonu a silových momentů cestou síly

momentu hybnosti (de facto dvousložkový moment síly) věnován příspěvek Mechanika DHM - hybnost, moment hybnosti, změna hybnosti a letouny Iljušin v Brně Slatině - Blog iDNES.cz

Mo (moment otáčení) = Fo (zdrojová síla otáčení) krát r(t - gyratační poloměr od středu kola k těžišti)

zóna 1 výsledný  vztah pro výpočet výkonu a silových momentů cestou síly

P (výkon) = Mo (moment otáčení) krát ?  (úhel pootočení podle fáze ke které se zjišťuje výkon ) 

matematicko- fyzikální vztahy - výkon a silové momenty cestou práce a energie

zóna 2 střední vztah pro výpočet výkonu z vykonané práce - výpočet práce

W (práce) = Fo (zdrojová síla otáčení) krát v(r) (rotační rychlost otáčení v km/h - nikoli úhlová) 

teoreticky by patrně byl možný výpočet výkonu z lineárního  pohybu celého vozidla 

W (práce) = F (síla motoru pro pohyb vozidla v lineární směru) krát v (lineární  rychlost vozidla v km/h) 

zóna 1 výsledný  vztah pro výpočet výkonu a silových momentů cestou síly

P (výkon) = W (práce) děleno T (perioda - čas oběhu kola) 

matematicko- fyzikální vztahy - výkon z otáček motoru (tedy v podstatě úhlové rychlosti nebo úhlu pootočení)

zóna 2 střední vztah pro úhlové rychlosti

 ? (úhlová rychlost) = ?  (úhel pootočení motoru podle fáze ke které se zjišťuje výkon - případně úhel sešlápnutí plynu) lomeno t (čas potočení motoru podle fáze ke které se zjišťuje výkon) 

poznámka - jako samotná fyzikální veličina jsou vedeny otáčky za minutu - i když de facto jde o úhlovou rychllost

zóna 1 výsledný  vztah

 

6

Antonov An 12 a letiště Milovice

Letoun Antonov An 12 byl zkonstruván jako čtyřmotorový turbovrtulový transportní letoun, aby se stal na více než tři desetiletí byl An 12 standardním nákladním a výsadkovým transportním letounem sovětského letectva.Jde o vojenskou verzi civilního Antonovu An-10, který zase navázal na dvoumotorový An 8. Letoun zde vyobrazen na letišti Milovice, které používala Sovětská armáda. 

7

Iljušin Il 28p a letecká pošta

odkaz letecká pošta a letiště Praha Kbely Letecká pošta, jak se připojit k internetu 3.1 - pošta čí internet ? (síť a podsíť, PSČ) - Blog iDNES.cz

Iljušin v letech 1946–47 vyvíjel čtyřmotorový bombardér Il-22. Ten se do výroby nedostal, ale konstruktéři si na něm vyzkoušeli mnoho nových konstrukčních prvků. Vývoj Il-28 pak začal na konci roku 1947. Stalin požadoval frontový bombardér, který by byl schopen dopravit tunu pum na vzdálenost 2 200 km ve výšce nejméně 11 000 m rychlostí převyšující 800 km/hod.

Iljušin Il 28p

Iljušin v letech 1946–47 vyvíjel čtyřmotorový bombardér Il-22. Ten se do výroby nedostal, ale konstruktéři si na něm vyzkoušeli mnoho nových konstrukčních prvků. Vývoj Il-28 pak začal na konci roku 1947. Stalin požadoval frontový bombardér, který by byl schopen dopravit tunu pum na vzdálenost 2 200 km ve výšce nejméně 11 000 m rychlostí převyšující 800 km/hod.

Konstruktér Iljušin dostal za odměnu Stalinovu cenu
Prototyp, který vzlétl 8. července 1948, měl originální britské motory. V únoru 1949 začaly státní zkoušky. Během 84 zkušebních letů bylo ale odhaleno 80 konstrukčních závad, které si vyžádaly 4 měsíce prací. Navíc ve velení letectva bylo mnoho přívrženců Tupolevova Tu-78, což byl koncepčně podobný trochu větší letoun, než Il-28 se třetím motorem v zádi. Informace o nových letounech předávané „načálstvu” byly velmi rozdílné, podle toho, kdo fandil buď Tupolevovi, nebo Iljušinovi.

Nakonec rozhodl sám Stalin. Nařídil, aby byly vybrány tři posádky, které porovnají letové a taktické vlastnosti Il-28 a Tu-78 i jejich provozní vhodnost. Průběh porovnávacích zkoušek sám sledoval. 14. května 1949 byla kvůli bombardérům schůzka u Stalina. Ačkoli porovnávací zkoušky vyzněly ve prospěch Il-28, velení letectva stále preferovalo tupolevovu konstrukci. To diktátora rozčílilo, vadilo mu především zpoždění v zavádění nového letounu do výzbroje. Vypadalo to, že začnou padat hlavy.

8

Iljušin Il 76 - hlavní transportní letoun v Rusku

Iljušin Il-76 představila Iljušinova konstrukční kancelář už v roce 1967, poprvé ale čtyřmotorový proudový hornoplošník vzlétl v roce 1971. Svou hornoplošnou koncepcí možná trochu připomíná letouny Antonov. Hlavním zákazníkem byla sovětská armáda, pro kterou měl stroj zajistit potřebnou kapacitu k transportu lidí a těžké techniky mezi odlehlými částmi sovětského impéria, zejména na Sibiři a v Arktidě.

Iljušin IL 76 společnosti Volha – Dněpr

Schopnost těžkého Iljušinu startovat a přistávat i na zkrácených a nezpevněných plochách včetně sněhu a obejít se díky sklopné nákladové plošině bez pozemního vybavení v plné míře využívá také civilní sektor mnoha zemí světa. Argentina například využívá upravený IL-76 TD se zesíleným křídlem a podvozkem, výkonnějšími motory D-30KP a prodlouženým doletem k zásobování své nejjižnější stálé základy na Antarktidě Belgrano II.
Ruská armáda měla v roce 2021 k dispozici 112 letadel Il-76 různých verzí. Stroje jsou schopné přepravovat náklad vážící až 50 tun nebo 140 vojáků, resp. 125 výsadkářů, případně mohou přepravovat kolem 110 zraněných vojáků doprovázených zdravotnickým personálem.

Specifickou verzí je Il-78 (v kódu NATO Midas), který se od roku 1984 používá jako vzdušný tanker. Nejnovějšími úpravami pak vznikla verze Iljušin Il-76MD-90A (používá se také označení Il-476), kterých ruská armáda do roku 2022 dostala celkem 14. Letoun unese 52 tun nákladu a v případě speciální vnitřní úpravy na dvou palubách až 225 vojáků.

Iljušin Il 76 se na jednom z leteckých dnů představil také v Brně - Tuřanech. 

Především pro ruské letectvo má klíčový význam modifikace Iljušinu pojmenovaná Berijev A-50 (v kódu NATO Mainstay) určená pro včasnou výstrahu a řízení, na níž spolupracovala konstrukční kancelář G. M. Berijeva. Letoun má prodloužený trup, zařízení pro tankování paliva za letu a radiolokátor Šmel schopný sledovat současně desítky cílů na vzdálenost až 250 km. O jeden z těchto strojů Rusko přišlo 14. ledna 2024, když ho poblíž Ruskem okupované ukrajinské Kyrilivky sestřelili Ukrajinci.

Mohlo by vás také zajímat: U hranic s Ukrajinou se zřítilo ruské dopravní letadlo. Na palubě měli být váleční zajatci

Další úder přišel 24. ledna, kdy se jeden z transportních Il-76 zřídil v Belgorodské oblasti hraničící s Ukrajinou. Podle Ruských zdrojů letoun převážel 67 ukrajinských válečných zajatců určených k výměně, ukrajinské zdroje naopak tvrdily, že na palubě byly rakety S-300.

OBSAH příspěvku 6

Letiště Brno

rozcestník letiště, letecký průmysl, matematika a kosmonautika

úvod 1 - kde se lze setkat u letadel s hybností a momentem hybnosti

úvod 2 - hybnost a moment hybnosti letecké vrtule

úvod 3 – jak vzniká vztlak a proč vlastně letadlo letí? let Praha – Berlín Interflug 1989

1- letadla Il v Brně

2- hybnost a moment hybnosti

3 - impuls síly a změna hybnosti

4 - moment síly a moment rychlosti - a rotační (obvodová) rychlost

T - turbovrtulový pohon v letectví (podrobněji v části 10)

FP – frekvence a perioda leteckých motorů

TK – proudový pohon v letectví (podrobněji v části 10)

TD – dvouproudový pohon v letectví (podrobněji v části 10)

5 - porovnání různých metodik výpočtů výkonu, rychlosti a dalších veličin - síla - energie (práce) - hybnost

6 - Antonov An 12, paragliding a letiště Milovice

7- Iljušin Il 28p (poštovní SSSR)

8- Iljušin Il 76 (nákladní, transportní, SSSR, Rusko)

9 - Antonov An 124 Ruslan, turbodmychadlový (dvouproudový) motor

10 – druhy pohonu v letectví

9

Antonov An 124 Ruslan - vysokokapacitní  transportní letoun v

V Brně se na jednom z leteckých dnů objevil transportní letoun původem z Ruska v barvách Kazachstánu (pravděpodobně se jednalo o Il 76 - zde je určitá fikce a v barvách Kazachstánu znázorněn letoun Antonov An 124 Ruslan)

Kazakhstan Airlines byla letecká společnost z Kazachstánu , která sloužila jako národní vlajkový dopravce země od své nezávislosti v roce 1991 až do roku 1996. Po katastrofě srážky ve vzduchu Charkhi Dadri Kazakhstan Airlines ukončily provoz a její role vlajkového dopravce byla převedena na Air Kazachstán .

Antonov An – 124 Ruslan Kazachstan airlines

U letounu Antonov An 124 se používá turbodmychadlový, neboli dvouproudový motor - následuje tedy přehled leteckých motorů 

část 10 druhy leteckých motorů

- vrtulový a turbovrtulový motor

Vrtulové pístové nebo turbovrtulové motory, kde je urychlení proudu vzduchu vrtulí poměrně nízké, a přibližně odpovídá rychlosti letu letounu zejména při nízkých rychlostech - a tato synchronizace "obou" rychlostí je leteckých vrtulí při nízkých rychlostech vysoká a nyzává se  ve vysoké propulzní účinnosti.

- proudový (turbokompresorový) motor

Co se týče proudových (jednoproudových) motorů - rychlost plynů vycházejících z trysky motoru je podstatně vyšší než rychlost letounu, zejména při nízkých rychlostec - se zvyšující rychlostí ovšem propulzní účinnost vzrůstá - proudové motory jseu tedy vhodné pro vysoké rychlosti... 

obecná, dosud nekonkretizovaná rovnice pro výpočet proudového motoru by měla vycházet podle vzorce

v = F x k (což je obecná či předpokládaná) přepočtová konstanta mezi silou (či tahem) proudu plynů a jejich rychlostí - potažmo rychlostí proudového letounu

tzv. úhlová rychlost OMEGA (v podstatě síla) na hřídeli turbíny kompresoru proudového motoru a výstupní tah (=síla) plynů z proudového motoru

- turbodmychadlový (dvouproudový) motor

Turbodmychadlové (neboli dvouproudové motory) byly vyvinuty především - aby se zvýšila propulzní účinnost při nízkých rychlostech - což se ovšem poněkud překvapivě projevuje snížením rychlosti plynů z trysky motoru - která vlastně více odpovídá rychlosti letadla. 

- propfan (turbovrtulo-dmychadlový) motor 

Propfan je kombinace turbovrtulového a dvouproudového motoru, u které je hlavní tah vyvozen vrtulí s vysokým počtem listů o dlouhé tětivě. Vrtule (anglicky propeller) se tak začíná podobat dmychadlu (anglicky fan), proto označení "propfan".

- turbohřídelový

Turbohřídelový motor (turboshaft) je koncepčně prakticky totožný s motorem turbovrtulovým, označení turbohřídelový se však používá výhradně pro pohonné jednotky vrtulníků.