Mechanika DPM 2 - elektro MFE 5 - výkon a kruhový diagram, asynchronní motor s kotvou

Křižík podobně jako Edison preferoval v elektřině stejnosměrné napětí, Tesla a Kolben naopak střídavou elektřinu. Pojednána matematika, výkon a zejména elektrotechnika - zejména kruhový diagram asynchronního indukčního motoru... 

Emil Kolben (1. listopadu 1862, Strančice – 3. července 1943, Terezín) se z pracovních cest vrátil roku 1896 do Prahy s cílem vybudovat zde vlastní elektrotechnickou továrnu. S podporou několika tichých společníků, z nichž nejvýznamnější byl Karel Bondy, založil 29. října 1896 komanditní společnost s názvem Kolben a spol., elektrotechnická továrna v Praze-Vysočanech. Závod stál na periferii, ale v bezprostředním sousedství silnice a železnice, s dostatečným zdrojem užitkové vody a s možností neomezeného rozšíření. Kolben byl nejen zakladatelem, ale skutečným tvůrcem a duší celého podniku. Veškeré stavební dispozice a konstrukce prvních třífázových elektrických strojů byly jeho dílem.

Již pět měsíců po zakoupení pozemků ve Vysočanech byly v prodeji první třífázové alternátory, synchronní a asynchronní indukční motory, dynama a náhony pro jeřáby.

třífázový asynchronní elektromotor a kruhový diagram

třífázový asynchronní eleltromotor s kotvou na krátko – spolehlivý dříč u nějž příliš nelze měnit rychlost – víko – rotor (kotva nakrátko uvnitř motoru) – stator (také kostra motoru – vnější část) – větrák – víko

regionální zařazení příspěvku
regionálně Vysočany – ČKD Kolbenka -> odkaz na hlavní příspěvek ČKD „16"
Kavčí hory, televizní vysílání a rok 68 -> regionálně Vysočany ČKD závodní jídelna – IVX. mimořádný sjezd KSČ „vysočanský“, utajený
regionálně Praha-Vysočany (železniční stanice)
regionálně Klatovy Restaurace-penzion „U parku“ kresba Havlíčkova 235, 33901 Klatovy IV, Česko pro část 5- novelizace 04. 02. 22 - již překreslený graf z frekvencí, periodou a amplitudou
regionální zařazení podrobněji (následuje Vysočany-Kolbenka, nádraží Praha-Vysočany za rozcestníkem hvězda/trojúhelník, Klatovy v části 5 tohoto příspěvku)
Vysočany „Kolbenka“, naposledy ČKD trakce, předtím ČKD elektrotechnika, původně Kolben a spol.
rozcestník ČKD elektrotechnika / hvězda trojúhelník
Mechanika DPM 2 - elektrotechnika MFE 5 - výkon jako moment třetího stupně a kruhový diagram, asynchronní motor s kotvou na krátko
rozcestník na téma elektromotory
rozcestník DC motor
rozcestník AC motor
hvězda - trojúhelník (Co se děje kolem elektřiny 5, Cesty elektrické energie 11) - Blog iDNES.cz
hvězda - trojúhelník 2 (Co se děje kolem elektřiny 7, Cesty elektrické energie 12) - Blog iDNES.cz
AC nebo DC motor? tzv. válka rozvodů Industriální Kroměříž - Malá vodní elektrárna Strž firmy Křižík a Simonova továrna

odkaz-> Kavčí hory a administrativa televizního vysílání – část 3.60 události roku 1968
Vysočany, Kolbenova – ČKD závodní jídelna – IV. sjezd KSČ „Vysočanský sjezd“, 22. srpna 1968

Praha-Vysočany modernizace stanice, odkaz ČKD předávací nádraží, rozcestník železniční stanice
regionální zařazení: Praha-Vysočany (železniční stanice - modernizace)

Úvaha o výkonu, řídící neznámá „y“ a výkonná neznámá „x“, rozdíl mezi x a y v rovnici a mezi osou X a y v kartézských souřadnicích
tématem příspěvku je především
elektro, ale i mechanika ( v závěru příspěvku rovněž třífázový asynchronní indukční motor a kruhový diagram) a odkazy na další příspěvky elektro - zejména elektromotory, dále matematika i mechanika

část jedna - rozdělení momentů v mechanice
spektrum veličin v mechanice (bez momentu setrvačnosti)
část dva - čas, frekvence a rychlost
nejnovější poznatky na téma mechanika - kinematika
zejména rozdíl rychlost - úhlová rychlost - frekvence
Mechanika a elektrotechnika 17 - jak se děje jeví uvnitř a vně - zejména pak frekvence
část tři - momenty ve statice - momenty v dynamice - provozu a výkonu
MOMENT SETRVAČNOSTI a úhel PSÍ 1
část čtyři - výkon jako moment 2. stupně
kuriozita: ilustrace pro moment síly - ale vzorec pro výkon
část pět - výkon v elektrotechnice a třífázový asynchronní elektromotor s kotvou na krátko a kruhový diagram (+ pokračování v bádání nad časem ve frekvenci a periodě, tedy části dva) tedy clona - čas .... Skluz (s): Poměr rozdílu synchronních otáček (\(n_{s}\)) a skutečných otáček rotoru (n) k otáčkám synchronním. Vyjádřuje se v procentech a při plném zatížení bývá obvykle 2 % až 5 %. Bez skluzu (s = 0) nevzniká žádná indukce ani točivý moment. Vliv zatížení: s rostoucí zátěží motoru skluz roste, což zvětšuje indukovaný proud v rotoru a udržuje potřebnou magnetickou sílu pro zvládnutí zátěže.
novelizace 04. 02. 22 - již překreslený graf z frekvencí, periodou a amplitudou - Restaurace-penzion „U parku“ kresba Havlíčkova 235, 33901 Klatovy IV, Česko
jak se se liší od kruhový diagram od běžného grafu XY
Kružnicový (kruhový) diagram asynchronního stroje tzv.kruhový (či kružnicový) diagram pro GRAFICKÉ zjišťování reálného výkonu či odběru proudu u třífázového asynchronního elektromotoru je vlastně zobrazením polohy koncového vektoru proudu
do komplexní roviny při různé velikosti skluzu stroje
výkon dvojím způsobem
1 výkon jako práce za čas (takzvaný definiční)
2 výkon jako rotace krát tlak (konkrétněji úhlová - neboli vnitřní rychlost krát moment otáčení)

regionální zařazení podrobněji - Vysočany-Kolbenka
Vysočany „Kolbenka“, naposledy ČKD trakce, předtím ČKD elektrotechnika, původně Kolben a spol., Elektrotechnická akciová společnost (založena 1896) - „elektro-lokomotivka“ roku 1921 se spojila s „parní a diselovou lokomotivkou v Libni, zvanou také Moravina- oficiálně Českomoravská strojírna“ - čímž vznikla Českomoravská - Kolben; roku 1927 došlo k další fůzi s karlínskou Daňkovkou (zaměřenou na stavební konstrukce - mosty, Petřínská rozhledna a strojírenskou elektrotechniku - turbíny pro hydroelektrárny...
ČKD Kolbenka je legendární průmyslový areál v pražských Vysočanech, který byl srdcem jednoho z nejvýznamnějších strojírenských podniků v československé historii. Výraz „Kolbenka“ původně označoval továrnu Kolben a spol., kterou v roce 1896 založil vizionářský inženýr Emil Kolben. V roce 1927 se tato firma spojila s dalšími podniky a vytvořila gigant Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD). Klíčová fakta o Kolbence... Zakladatel: Emil Kolben - průkopník silnoproudé elektrotechniky, který spolupracoval s Thomasem A. Edisonem i Nikolou Teslou. Zlatá éra: za první republiky a během ČSR 1948-60 a ČSST patřilo ČKD k největším exportérům elektrických (i diselových) lokomotiv, tramvají (známé vozy řady T), obřích motorů a vojenské techniky do celého světa. Areál ČKD trakce se táhi podél Kolbenovy ulice ve Vysočanech, kde lze nalézt i stejnojmennou stanici metra linky B. ČKD Trakce byla významná česká společnost specializující se na vývoj a výrobu elektrických trakčních pohonů a výzbrojí pro tramvaje, trolejbusy, lokomotivy a vozy metra. Působila v Praze ve Vysočanech (v areálu Kolbenky) a v roce 1997 se stala součástí holdingu ČKD Dopravní systémy, který v roce 2000 postihl úpadek.

rozcestník ČKD elektrotechnika / hvězda trojúhelník

Mechanika DPM 2 - elektrotechnika MFE 5 - výkon jako moment třetího stupně a kruhový diagram, asynchronní motor s kotvou na krátko

ELEKTRICKÉ KOLO Co se děje kolem elektřiny 16 ČKD – Blog iDNES.cz

rozcetník ČKD elektrotechnika

Praha Vysočany – projekt modernizace železniční stanice a rozcestník elektrotechnika k bývalé ČKD Trakce

ČKD trakce a slévárny Vysočany, ČKD lokomotivka Libeň Co se děje kolem elektřiny 16 ČKD - cívka, kondenzátor - předbíhání napětí a proudu – ČKD elekrotechnika, ČKD slévárny, ČKD lokomotivka – Blog iDNES.cz
ČKD trakce/elekrotechnika Mechanika DPM2 – elekrotechnika MFE 5 – výkon jako moment třetího stupně a kruhový diagram, asynchroníí motor s kotvou na krátko (teto příspěvek)
ČKD trakce/elekrotechnika Hvězda - trojúhelník (Co se děje kolem elektřiny 5, Cesty elektrické energie 11) - Blog iDNES.cz
ČKD trakce/elekrotechnika Hvězda - trojúhelník 2 (Co se děje kolem elektřiny 7, Cesty elektrické energie 12) - Blog iDNES.cz
ČKD trakce/elekrotechnika
ČKD trakce/elektrotechnika

Významnou roli při informování veřejnosti během „pražského jara“ a v srpnu 1968 sehrála televize Kavčí hory a administrativa televitního vysílání – část 3.68 rok 1968 – Blog iDNES.cz

část 3.60 – rok šedesátosm – pléna ÚV KSČ a Vysočanský sjezd

Lednové plénum ÚV KSČ. Třetího až pátého ledna 1968 zasedal ústřední výbor KSČ, tzv. lednové plénum, na němž došlo k odvolání prvního tajemníka Antonína Novotného - přes nemalý odpor - což ovšem bylo v zápisu s pléna formulováno „na vlastní žádost“. První tajemník ÚV KSČ Alexandr Dubček zvolený na plénu byl pak ve funkci leden 1968 až duben 1969. Antonín Novotný po odchodu z čela strany, nadále zastával úřad prezidenta ČSSR.

1968 - březen byl obdobím postupujících společenských změn a přípravných schůzi které odstartovaly tzv. obrodný proces - nebo také „pražské jaro“, ale současně i obdobím odborářských krizí. Antonín Novotný reagoval na jistý nátlak veřejných sdělovacích prodtředků - například v rozhlase se několikrát denně opakovala hlášení „žádáme Antonína Novotného aby odstoupil z úřadu prezidenta. Novým prezidentem ČSSR byl zvolen Ludvík Svoboda - čímž še vytříbila populární čtveřice představitelů „pražského jara“ - Alexandr Dubček - první tajemník ÚV KSČ, Ludvík Svoboda - prezident republiky, Oldřich Černík - předseda vlády ČSSR (mimochodem po listopadu 1989 krátce působil jako předseda Svazu měst a obcí) a Josef Smrkovský - předseda Federálního shromáždění (jinak také hrdina Pražského povstání v květnu 1945).

Zastupitelský úřad (velvyslanectví) ČSSR v Moskvě v roce 1968 jako klíčová instituce ve vztahu s Moskvou. Pracovníci velvislanectví a tehdejší depeše mapovali sílící tlak Sovětského svazu a následně zprostředkovávali kontakty během nuceného pobytu československé politické reprezentace v Moskvě. Pracovníci ZÚ se setkávali s celou škálou názorů a ohlasů, od zásadně zamítavých, přes střízlivé až po velmi optimistické. „Lednové plénum ÚV KSČ a opatření, jež na něm byla přijata, vyvolala v SSSR značnou pozornost. Je pochopitelné, že v této vzrušené atmosféře se rozšířila i řada nepřesných nebo zkreslených názorů. Byly např. vyslovovány obavy, že Československo nyní nastoupilo cestu revizionismu, že následuje příkladu Jugoslávie či Rumunska… I nadále se ozývaly hlasy, že Československo se nyní odklání od Sovětského svazu…“ Pozitivnější postoje byly patrné u inteligence, umělců a mladší generace. Určitou zárukou měla být osobnost A. Dubčeka, který v mládí žil čtrnáct let v SSSR. Podle jiných názorů to však naopak měl být právě A. Dubček, kdo se v důsledku hlubší znalosti poměrů v SSSR od něj postupně odkloní.

Obrodný proces „pražského jara“ se sestával z vícero reforem. Demokratizace politiky - byla například obnovena Sociálnědemokratická strana, vznikl Klub angažovaných nestraníků a připravovala se jistá demokratizace voleb - i když vedoucí úloha KSČ začleněná od roku 1960 nebyla nijak jednoznačně zpochybněna. Československo mělo být změněno ve fedarativní republiku - Ústavní zákon o československé federaci byl vlastně jediným výsledkem kterým obrodný proces přinesl do následujících dvou destiletí.

Šikova reforma z roku 1968 se týkala ekonomiky. . Koncepce počítala se zavedením tržních prvků a tzv. socialistického podnikání, přičemž klíčovým prvkem zapojení pracovníků byla účast pracujících na řízení podniků prostřednictvím nově zřizovaných rad pracujících. Rady pracujících: orgány v podnicích tvořené zaměstnanci a odborníky, které měly spolurozhodovat o směřování podniku

Dubnové plénum ÚV KSČ proběhlo od 1. do 5. dubna 1968 a představovalo zásadní mezník Pražského jara. Hlavním výsledkem tohoto zasedání bylo oficiální přijetí Akčního programu KSČ dne 5. dubna 1968, který nastínil cestu tzv. „socialismu s lidskou tváří“ a reforem tehdejšího politického i ekonomického systému.

Drážďany (23. března 1968): první velké setkání představitelů socialistických zemí po nastoupení Alexandera Dubčeka do čela KSČ, kde popruhé či poprvé ostřeji zazněla kritika československých reforem a nastíněna možnost jejich potlačení vojenskou intervencí.

Moskva (8. května 1968): Tajná schůzka zástupců „varšavské pětky“ (bez účasti ČSSR), kde se gradoval další nátlak na pražské vedení.

Moskva (červen 1968): Probíhala zde další jednání a štábní cvičení Varšavské smlouvy (tzv. Šumava), která sloužila jako krytí pro shromažďování vojsk u československých hranic.

Schůzka v Čierné nad Tisou (nedaleko slovensko-ukrajinských hranic a města Čop) proběhla od 29. července do 1. srpna 1968. Šlo o dramatické setkání československého vedení v čele s Alexandrem Dubčekem a sovětské delegace vedené Leonidem Brežněvem, které bylo posledním pokusem odvrátit sovětskou invazi.

20. a 21. srpna 1968 v noci došlo ke vstupu vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy na území Československa. Vojenské útvary pěti států Varšavské smlouvy překročily státní hranice, na letiště Praha-Ruzyně dosedly vojenské letouny Antonov An-12 se sovětskou imatrikulací. 21. srpna ráno se pracující jako obvykle dopravovali na pracoviště - na ulicích však mohli zahlédnout tanky. Ludvík Svoboda byl jediný představitel Československa s jehož legitimitou sovětské vedení počítalo. Dělnicko-rolnická vláda byl pracovní název pro plánovaný administrativní útvar - který měl nahradit československé vedení. 21. srpna bylo Československo prakticky státem bez vlády - neboť nejvyšší státní a straničtí představitelé byli toho dne letecky přemístěni do Moskvy.

22. srpna se v tzv. „velké jídelně“ ČKD Elektrotechnika (či Trakce) při Kolbenově ulici Praha 7, Vysočany - sešlo shromáždění delegátů na chystaný mimořádný sjezd KSČ, který se měl konat v září 1968 a svoje shromážděmí označili jako XIV. mimořádný sjezd KSČ – pak označovaný jako „vysočanský“.

Jako koordinátor a předsedaící Vysočanského sjezdu KSČ dne 22. srpna 1968 vystupoval Věněk Šilhán. Vysočanský sjezd zvolil nový Ústřední výbor a předsednictvo - tajemníkem ÚV KSČ byl rovněž zvolen Věnek Šilhán - který byl pověřen zastupováním a výkonem funkce prvního tajemníka ÚV KSČ za Alexandra Dubčeka, který byl v té době sovětskými vojsky internován v Moskvě.

Ovšem na Vysočanském sjezdu bylo přítomno jen cca 10 % delegátů ze Slovenska, což se později za počínající normalizace stalo jedním z hlavních argumentů pro zneplatnění tohoto sjezdu (navíc byla porušena posloupnost sjezdů – celostátní sjezd se měl konat jako poslední).

V Moskvě byly internovanými československými představiteli nakonec podepsány tzv. Moskevské protokoly - které legalizovaly pobyt sovětských vojsk na území Československa a současně umožnily návrat vedení ČSSR do vlasti - sovětskou stranou bylo přislíbeno i jisté omezené pokračování reforem - ve výsledku toho ovšem z reforem mnoho nezbylo - snad jenom federalizace.

Ve dnech 26.–28. srpna 1968 se konal mimořádný sjezd Komunistické strany Slovenska, kde byl prvním tajemníkem zvolen Gustáv Husák a kde byl vysloven distanc vůči závěrům a legitimitě Vysočanského sjezdu, přičemž bylo argumentováno zejména porušením posloupnosti - nejdříve sjezd na Slovensku a na závěr sjezd ČSSR.

Ludvík Svoboda se po srpnu 68 podruhé stal členem předsednictva Ústředního výboru KSČ.

Dubnové plénum ÚV KSČ, které se konalo 17. dubna 1969, bylo zlomovým momentem československých dějin. Alexandr Dubček byl na zasedání odvolán z funkce prvního tajemníka ÚV KSČ a do čela strany byl zvolen Gustáv Husák. Tento mocenský zvrat znamenal definitivní konec reformám a začalo období zvané normalizace.

rok 1969

Ludvík Svoboda (prezident ČSSR), Gustáv Husák (generální tajemník ÚV KSČ), Lubomír Štrougal (předseda vlády), Alojs Indra (předseda Federálního shromáždění)

V osobě Ludvíka Svobody se sešel úřad presidenta s hodností armádního generála. Jeho druhé funkční období bylo de facto ze zdravotních důvodů předčasně ukončeno v roce 1975 na základě pro tento účel přijatého ústavního zákona č. 50/1975 Sb.

rozcestník Ludvík Svoboda
Mlýn v Nezamyslicích / Ludvík Svoboda – část 3 zatčení v Nezamyslicích 1941 a Miroslav Svoboda, část 7 Ludvík Svoboda po roce 1948 – Blog iDNES.cz
Mechanika DPM2 – elelktrotechnika MFE5 výkon a kruhový diagram třífázového asynchronního motoru s kotvou na krátko -> odkaz Kavčí hory, administrativa televizního vysílání část 3.60 "události roku šedesátosm“ -> pléna ÚV KSČ a Vysočanský sjezd v jídelně bývalé „Kolbenky“ ČKD elektrorechnika Praha-Vysočany (tento příspěvek)
Kavčí hory a administrativa televizního vysílání – část 3.60 události roku 1968 – Blog iDNES.cz

ELEKTRICKÉ KOLO ČKD Praha-Vysočany předávací nádraží ČKD tzv. Východní nádraží Co se děje kolem elektřiny 16 ČKD – Blog iDNES.cz

Praha-Vysočany modernizace stanice, odkaz ČKD předávací nádraží

rozcestník železniční stanice Stanice Havlíčkův Brod a střídavé lokomotivy S 489.0, S 499.0 a S 699.0 RZ rozcestník dopravní cesta a železniční stanice – Blog iDNES.cz
regionální zařazení: Praha-Vysočany (železniční stanice - modernizace)

Praha-Vysočany – projekt modernizace železniční stanice 2024

Vysočany - železniční stanice zde od roku 1871 - od počátku navržena jako společná, ostrovní pro dvě železniční společnosti.
231 - číslo trati podle stávajícího jízdního řádu - původně vycházela ze stanice Praha-Těšnov směrem Praha-Vysočany - Lisá nad Labem - Velký Osek /kde se větvila a neméně důležitá trať směřovala na Hradec Králové - v úseku Velký Osek – Hradec Králové pod číslem 020 Prag Nw.Bhf – Gross Wossek – Königrätz – Lichtenau (Zahnradbahnen auf FCB) www.facebook.com, v úseku Hradec Králové – Týniště nad Orlicí jako součást tratě 021 a v úseku Týniště nad Orlicí – Choceň Lokomotivy atejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 – část 2 stanice Choceň – Blog iDNES.cz jako součást tratě 026 Elektřina na železnici 2 – část 6 trať 025 Choceň – Týniště nad Orlicí – Blog iDNES.cz)
231 je dvojkolejná - od 70tých let elektrifikovaná trať stejnosměrnou soustavou DC 3000V - v rámci PID obsluhovaná linkou S2.
070 číslo trati podle stávajícího jízdního řádu vycházející původně z Praha hl. n.Úzkokolejkou do České Kanady – část 2A spojení Čech a Rakouska Prag Franz Joseph Bahnhof (erste Bahnhof 1871 – 1900) a dále směr Vysočany - Všetaty - Turnov je neelektrifikovaná jednokolejná trať - v rámci PID obsluhovaná linkou S2.
070 - zajímavost: po ukončení provozu na nádraží Praha-Těšnov motorové vlaky směřující od Všetat a Mělníka neezajížděly do vnitřní Prahy - ale byly vypravovány ze stanice Praha-Vysočany.
Praha-Vysočany od roku 2024 … během roku 2023 proběhla kompletní přestavba stanice a za své vzala původní výpravní budova - ovšem ostrovní koncepce stanice zůstala zachována, vznikla dvě nová ostrovní nástupiště a jedno na okraji - pokladna nově v suterénu v úrovni podchodu.

Mechanika  DPM 2  - elektrotechnika  MFE 5 - výkon  jako moment třetího stupně a kruhový diagram, asynchronní motor s kotvou na krátko

ČKD Elektrotechnika - pravděpodobně totéž co ČKD Trakce (GPS 50.11131 severní šířky 14.50697 východní délky) - tedy tato továrna na elektrotechniku byla součástí velkého strojírenského koncernu Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD), který byl známý hlavně výrobou lokomotiv a tramvají. A právě pro elektrické lokomotivy a tramvaje vyhotovovala ČKD elektrotechnickou výzbroj. Ele Po rozpadu ČKD v roce 1998–1999 byla továrna přejmenována na Kolbenka a.s. a areál v pražských Vysočanech následně prodán.

Hlavním tématem příspěvku „Mechanika DPM 2 - elektro MFE 5 - výkon a kruhový diagram, asynchronní motor s kotvou“ je sice třífázový asynchronní elektromotor s kotvou (rozcestník R1 - 3f AC motor s kotvou) - ale u trakcí pro tramvaje, či elektrické lokomotivy převládala napájecí soustava o DC napětí -z tohoto důvodu zde v rozcestníku R1 odkaz na DC elektromotory.

obsah 

rozcestník rozvody a výroba

úvaha o výkonu, řídící neznámá "y"  a výkonná neznámá "x", rozdíl mezi x a y v rovnici a mezi osou X a y v kartézských souřadnicích   

rozcestník elektro a mechanika

část jedna m - rozdělení momentů v mechanice, spektrum veličin v mechanice

část dva m - čas, frekvence a rychlost (původní příspěvek) 

část tři m  - momenty ve statice - momenty v dynamice - provozu a výkonu

část čtyři  m - výkon jako moment druhého stupně 

a hlavní námět příspěvku

část pět e/m  (elektro) - výkon v elektrotechnice a  třífázový asynchronní elektromotor a kruhový diagram (první pokračování části 2  tedy v bádání nad časem ve frekvenci a periodě)

rozcestník rozvody v průmyslu, rozcestník "střídavý motor"

rozcestník na téma elektromotory

AC motor Mechanika  DPM 2  - elektro MFE 5 - výkon a kruhový diagram, asynchronní motor s kotvou (tento příspěvek)

rozcestník DC motor

Industriální Kroměříž - Malá vodní elektrárna Strž firmy Křižík a Simonova továrna - Blog iDNES.cz (v rámci příspěvku též pojednána tzv. válka rozvodů - Edison / Tesla / Křižík)

Co se děje kolem elektřiny 5/ na rádiových vlnách 6 - AC/DC napětí, frekvence, amplituda - Blog iDNES.cz v příspěvku rovněž zmíněn rozdíl AC/DC - i u motorů

CEE 16 - DC rozvody, stejnosměrný motor a magnet / Brémy a Východní Frísko 1999 - Blog iDNES.cz

rozcestník AC motor

AC motor Mechanika  DPM 2  - elektro MFE 5 - výkon a kruhový diagram, asynchronní motor s kotvou  (tento příspěvek, současně příspěvek na téma výkon v mechanice i elektrotechnice )

Hvězda - trojúhelník (Co se děje kolem elektřiny 5, Cesty elektrické energie 11) - Blog iDNES.cz

Hvězda - trojúhelník 2 (Co se děje kolem elektřiny 7, Cesty elektrické energie 12) - Blog iDNES.cz

AC nebo DC motor? tzv. válka rozvodů Industriální Kroměříž - Malá vodní elektrárna Strž firmy Křižík a Simonova továrna - Blog iDNES.cz

rozcestník na téma rozvody a výroba

Cesty elektrické energie 1 - přenosová a distribuční soustava energie - Blog iDNES.cz

Cesty elektrické energie 3p - rozvody a jištění v průmyslu Zetor a Zbrojovka - Blog iDNES.cz členění rozvodů především z prostorového hlediska

Tento příspěvek by měl přinést především porovnání obdobných veličin v mechanice a elektrotechnice, především veličiny výkon

jako jsou například

mechanický výkon - elektrotechnický výkon

rychlost v mechanice - napětí v elektrotechnice

a tak dále...

odkaz na hlavní rozcestník na téma elektrotechnika Co se děje kolem elektřiny... AC, DC proud - rozcestník na téma elektrotechnika - Blog iDNES.cz

dalším příspěvkem - kde se porovnávají obdobné veličiny v různých oborech je příspěvek Co se děje kolem elektřiny 5/ na rádiových vlnách 6 - AC/DC napětí, frekvence, amplituda - Blog iDNES.cz který přináší především informace o veličinách vyskytujících se u rozhlasového vysílání - nicméně obdobné veličiny se rovněž vyskytují v mechanice

 

Úvaha o výkonu, řídící neznámá "y"  a výkonná neznámá "x", rozdíl mezi x a y v rovnici a mezi osou X a y v kartézských souřadnicích   

úvaha na téma grafy

x a y v rovnici a grafu kartézských souřadnic není totéž

řídící neznámá "y"  a výkonná neznámá "x", tedy x a y jak se zapisuje v rovnici
a osy X a Y v  kartézských souřadnicích   není zdaleka totéž  - vlastně se jedná o dvě zcela odlišné záležitosti

neznámé z rovnice - a to jednak řídící (vnější souhrnná) neznámá "Y" a to jednak výkonné neznámé na opačné straně rovnice, případně i další neznámá z - se v grafu - neboli kartézských souřadnicích ve všech případech zobrazují na ose "Y" - či přesněji promítají se pod různými úhly - neboť jejich reálný průběh je někde v meziprostoru mezi osami y a x 

jednotlivé sledované veličiny - tedy neznámé y, x, případně z jako funkce v prostoru xy mají různou strmost - přičemž nejméně pozvolná je výsledná (řídící či vnější) funkce "Y" - což je c elektrotechnice zpravidla napětí U, v mechanice zase síla F - vnitřní neznámé z rovnice - tedy neznámé "X" mají zpravidla strmější průběh - v elektrotechnice se zpravidla jedná o proud nebo výkon - v mechanice zase moment otáčení (neboli síly) a výkon 

 Elektřina – je z hlediska matematiky funkce – a mezi matematické funkce vesměs patří i zákony – které se v elekrotechnice vyskytují – tedy zejména Ohmův zákon a jeho varianta Hobkinsonův pro magnetizace.

Matematická funkce je základním atributem matematiky – a matetematická funkce je vlastně přepočet mezi dvěma neznámými – a to neznámou y a neznámou x.

Z hlediska matematiky – a snas ještě víc elektrotechniky vůbec není jedno – která neznámá se zvolí za x a která za y – vlastně se to ani zvolit nedá – je to dáno.

Obvykle se jedna neznámá nazývá „závislá“ neznámá – pravděpodobně je míněno y na levé straně funkce – a druhá neznámá nezávislá neznámá – čímž je pravděpodobně míměno x na pravé straně funkce. Jenomže toto označení zase tolik informací nepodává.

Tedy zde bylo zaveno vlastní označení – y jako „identifikační“, či „souhlasná“ neznámá – a x jako prováděcí neznámá

co je to výkon jako veličina vlastně?

výkon je vlastně dvousložková veličina

výkon se dá zjistit vícerým způsobem - třeba podle definice práce krát čas

ovšem výkon lze také zjistit přímo ze zdroje pohybu, a zdroje pohybu jsou obvykle dva

výkon odpovídá násobku mezi vyjádřením rotace a násobkem pro veličinu tlak

nebo přesněji - takovými párovými veličinami které definují výkon rychlost a síla

nebo ještě přesněji by se dal základní vzorec pro výkon definovat jako

výkon je rychlost krát moment síly

alternativou v elektrotechnice by byl zase vztah

výkon je napětí krát proud

Když se řekne elektřina - co se vlastně vyrábí?

Napětí U  je na prvním místě. Elektrická energie E,elektrický výkon P  a proud I jsou vlastně odvozené veličiny které se dají vyjádřit násobky či odmocninami napětí U+ dalšími neelektrickými veličinami - délka či poloměr nebo průměr, délka jako funkce času - tedy dráha a časoběrný interval.

Z hlediska spotřebitele je pak podstatnou veličinou zase výkon spotřebiče P.

při výrobě elektřiny napětí U je na 1. místě, výkon P je napětí krát proud

obsah 

rozcestník rozvody a výroba

úvaha o výkonu, řídící neznámá "y"  a výkonná neznámá "x", rozdíl mezi x a y v rovnici a mezi osou X a y v kartézských souřadnicích   

rozcestník elektro a mechanika

část jedna m - rozdělení momentů v mechanice

část dva m - čas, frekvence a rychlost (původní příspěvek) 

část tři m  - momenty ve statice - momenty v dynamice - provozu a výkonu

část čtyři  m - výkon jako moment druhého stupně 

část pět e/m  (elektro) -výkon v elektrotechnice a  třífázový asynchronní elektromotor a kruhový diagram (první pokračování části 2  tedy v bádání nad časem ve frekvenci a periodě)

rozcestník AC motor a rozvody v průmyslu

odkazy na úvod

rozcestník na téma výkon

VÝKON ELEKTROTECHNIKA

rozdělovník veličin v elektrotechnice  (hlavních veličin vycházejících z Ohmova zákona)

rozdělovník hlavních a odvozených hlavních veličin Ohmova zákona - z prava do leva:; energie ze sítě / vykonaná práce - kwh - kapacita baterie Ah - výkon P Watty - proud I Ampéry - odpor/impedance Ohmy - napětí Volty

VÝKON ELEKTRO

Mechanika DPM 2  - elektrotechnika MFE 5 - výkon - jako moment třetího stupně, kruhový diagram (tento příspěvek)

"malé výkony" u elektrospotřebičů Co se děje kolem elektřiny 12 - Ohmův zákon pro zvídavé 5 - napětí a výkon baterky - Blog iDNES.cz

výkon elektrického obvodu po zprovoznění spotřebiče  Co se děje kolem elektřiny 7 - Ohmův zákon pro zapojený obvod - funkce a integrál - Blog iDNES.cz

Co se děje kolem elektřiny 3 - Zenerova proti nadměrnému odběru, výkon a příkon - Blog iDNES.cz

elektrotechnické jednotky a veličiny Co se děje kolem elektřiny 11 - Ohmův zákon pro zvídavé 4 - watthodiny a ampérhodiny - Blog iDNES.cz

výkon "velké elektrárny" Cesty energie E - jak platit za elektřinu QR kódem, elektřina, plyn a ekonomika, HUTE - Blog iDNES.cz

výkonost elektrických vozidel Akumulace elektrické energie 1 - autobaterie a elektromobil - Blog iDNES.cz

rozvody v průmyslu Cesty elektrické energie 11 - rozvody a jištění v průmyslu - Blog iDNES.cz

rozcestník osciloskop  - a měřící přístroje pro výkon, proud a napětí

"osciloskop 1" Co se děje kolem elektřiny 8 - Ohmův zákon pro nezapojený obvod - jak vzniká napětí - Blog iDNES.cz

"osciloskop 2"  Co se děje kolem elektřiny 7 - Ohmův zákon (2) a tři verze pro zapojený obvod, osciloskop - Blog iDNES.cz

"osciloskop  prakticky 4" Co se děje kolem elektřiny 4 - osciloskop - Blog iDNES.cz

"osciloskop a wattmetr 5" Co se děje kolem elektřiny 12 - Ohmův zákon pro zvídavé 5 - napětí a výkon baterky - Blog iDNES.cz

MECHANIKA I ELEKTRO

Porovnávání alternativ výpočtů  (mechanika DPMW) 

Co se děje kolem elektřiny 11 - Ohmův zákon pro zvídavé 4 - watthodiny a ampérhodiny - Blog iDNES.cz  (výkon z práce) 

Mechanika DPM výkon okamžitý z frekvence, nebo statistický z práce - nákladní vozy - Blog iDNES.cz

Mechanika KFD / DAV - frekvence, rychlost, zrychlení / proč rychlé vozy mají velká kola - Blog iDNES.cz (porovnávání výpočtu rychlosti statistického výpočtu rychlosti dráha lomeno čas a výpočtu rychlosti přepočtem z frekvence) 

Výkon a matematika (mechanika A - DPMA) 

výkon a příkon Co se děje kolem elektřiny 3 - něco dalšího o diodách - Blog iDNES.cz

Nádraží a vlak - rychlost a zrychlení - mechanika integrálních a diferenciálních počtů - Blog iDNES.cz

výkon elektrického obvodu po zprovoznění spotřebiče  Co se děje kolem elektřiny 7 - Ohmův zákon pro zapojený obvod - funkce a integrál - Blog iDNES.cz

VÝKON MECHANIKA

spektrum veličin v mechanice (bez momentu setrvačnosti)

k nákresu níže

Spektrum veličin začíná vlevo dole - což je rozběhový moment setrvačnosti, po rozběhu pohonu se mění na  moment síly a moment otáčení (torque), které jsou sice označovány jako ta samá veličina, ale podle bádání zde by moment síly by mohl být něco jako "zrcadlová" veličina k momentu otáčení -moment otáčení by se měl vytvářet z rotace (OMEGA) kterou vytváří síla a moment síly by se měl vytvářet přepočtem z výkonu což je vlastně síla krát rychlost) - a dále z práce, což je jako výkon vynásobený časem práce, a z práce vydělením dráhy a dalšími přepočty by měl vzniknout moment síly- stejná veličina jako moment otáčení.

veličiny na ilustraci níže zprava do leva z prava - tedy v protisměru hodin

úhlová rychlost OMEGA - přenásobená poloměrem kola  r na moment otáčení Mt- ten znovu vynásoben úlovou rychlostí OMEGA vychází výkon P - z výkonu po přenásobení dobou provozu by se měla vytvořit práce W , z práce vynásobené dráhou pak síla F - výnásobenímsíly F a poloměru kola by se měl vytvořit rovněžmoment otáčení Mt -- v tomto případě nazývanýmoment síly Mt - v podstatě by ale mělo jít o stejnou veličinu 

Mechanika - moment síla a výkon  (mechanika DPM) 

společné přepočty pro veličiny mechaniky pohybu KFD/DPM

přepočty veličin hřídel / obvod - např. úhlová rychlost na ose - obvodová rychlost nebo moment síly - síla Mechanika A3/ KFD 3 rozcestník matematická mechanika a jak měří siloměr přes rychlost sílu - Blog iDNES.cz

Mechanika DPM (výkon z rychlosti a momentu otáčení) - dynamika / přepočty sil a momentů (rozjezd - jízda - rychlost a síla - výkon)

"první díl" Mechanika DPM 1 - Výkon, nebo točivý moment - proč má traktor velké zadní kolo a je pomalý? - Blog iDNES.cz  pojednáván především moment otáčení neboli síly (moment 1. stupně) a výkon (moment 2. stupně) - přepočet síly na obvodu  a momentu otáčení na ose + výpočet výkonu vnitřní cestou - úhlová rychlost krát moment otáčení  - v části 3 tohoto příspěvku

Mechanika DPM 2  - elektrotechnika MFE 5 - výkon - jako moment třetího stupně, kruhový diagram (tento příspěvek)

Mechanika DPM 2 výkon okamžitý z frekvence, nebo statistický z práce, moment setrvačnosti - nákladní vozy 2 - Blog iDNES.cz

a nákladní vozy 3 (rozjezd sanitky) Mechanika A3/KFD - radián, frekvence, rozjezd a výkon sanitky, rozcestník Avia - Blog iDNES.cz

s výkonem  pak přímo souvisejí převody Převody mechanické (kolo a pastorek) a elektrické (trafa) - vozy Mercedes a vojenství - Blog iDNES.cz

STROJE PODLE DRUHŮ (užitkové automobily a jejich modifikace)

album stavební stroje Dálniční most přes Křešické údolí 3 - kinematika stavebních strojů a stavba mostů - Blog iDNES.cz (závěr tohoto příspěvku)

album jeřáby Mechanika JB /DPMW přístavní jeřáb - jak se připojit k internetu 4 (přirovnání k přístavu) - Blog iDNES.cz - závěr tohoto příspěvku

rozcestník nákladní a užitkové automobily (včetně sanitek)

nákladní vozy 1 Mechanika A1/KFD - radián, druhy frekvence, rychlá nákladní vozidla a jejich rozjezd 1 - Blog iDNES.cz

nákladní vozy 2 Mechanika DPM 2  - elektrotechnika MFE 5 - výkon - jako moment třetího stupně, kruhový diagram (tento příspěvek)

Mechanika DPM 3 /W výkon okamžitý z frekvence a statistický z práce - nákladní vozy 3 - Blog iDNES.cz

rozdělení příspěvků na téma mechanika

MECHANIKA a MATEMATIKA

Mechanika pohybu

Mechanika KFD - linie frekvence - rychlost (linie kinematika - dynamika)

Mechanika DAV - statistická, okamžitá rychlost a zrychlení / rychlé vozy mají velká kola - Blog iDNES.cz  pojednávající hlavně o přepočtech perioda - frekvence - úhlové pootočení - úhlová rychlost a rychlost

dále příspěvek Mechanika A/ KFD 3 rozcestník matematická mechanika a jak měří siloměr přes rychlost sílu - Blog iDNES.cz příspěvek srovnává především dva zdroje pohybu - statickou sílu - ze které plyne moment síly (z něhož částečně vyplývá i soustružnický efekt) a kinematickou sílu - ze které zase vyplývá rychlost 

Mechanika DPM - dynamika - přepočty sil a momentů (rozjezd - jízda  výkon)

"dvouapůltý díl" přepočty "osa - obvod / úhlová rychlost - rotační rychlost" Mechanika KFD / DAV - frekvence, rychlost, zrychlení / proč rychlé vozy mají velká kola - Blog iDNES.cz

Mechanika DPM výkon okamžitý z frekvence, nebo statistický z práce - nákladní vozy - Blog iDNES.cz

Mechanika DAV (PM)  - dynamika - rychlost a zrychlení

Mechanika DAV - statistická, okamžitá rychlost a zrychlení / proč rychlé vozy mají velká kola - Blog iDNES.cz  pojednávající hlavně o přepočtech perioda - frekvence - úhlové pootočení - úhlová rychlost a rychlost - zde zrychlení a jeho odvození z frekvence

naopak zrychlení jako "dvousložková veličina" - pohyb rovnoměrný a pohyb zrychlený Vlak a mechanika integrálních a diferenciálních počtů - rozcestník pro mechaniku pohybu - Blog iDNES.cz

Mechanika DAV(PM) - Holešov - vzlet letounu Z 142 a okamžitá a statistická rychlost - Blog iDNES.cz

Letecké měřící přístroje a odpovídající veličiny, letiště Žatec a Mig 29 - Blog iDNES.cz příspěvek zase porovnává různé varianty výpočtu výkonu

Mechanika A/ DAV (PM) - zrychlení neboli vzlet - Blog iDNES.cz

Mechanika DHM - mechanika hybnosti a méně obvyklých veličin (dvojitých momentů) 

Mechanika DHM - hybnost, moment hybnosti, změna hybnosti a letouny Iljušin v Brně Slatině - Blog iDNES.cz

(Mechanika JB - mechanika jeřábů a bagrů - více praktická verze mechaniky hybnosti)

Dálniční most přes Křešické údolí 3 - kinematika stavebních strojů a stavba mostů - Blog iDNES.cz

Mosty od klenbových po vysuté (statika 2) - soustava staticky (ne, pře) určitá - Blog iDNES.cz album stavebních strojů 

Mechanika JB2 - Cesty elektrické energie 8 (pojistky 3 + mostové jeřáby) - Blog iDNES.cz 

Mechanika JB /DPMW přístavní jeřáb - jak se připojit k internetu 4 (přirovnání k přístavu) - Blog iDNES.cz

Matematická mechanika

Mechanika A  - úhly a míry

Matematická mechanika A/ KFD - Ludolfovo číslo a radián - přepočty různých druhů frekvence - Blog iDNES.cz

se pak zabývá spíše matematickými přepočty - či převody - třeba úhlová frekvence k radiánu, celoúhlová frekvence, otáčky za minutu atd...

Oblouková míra - stupně, Ludolfovo číslo a radiány (výkon a točivý moment 4) - Blog iDNES.cz

(Mechanika integrálů a derivací v rámci Mechaniky DPM)

což je i hlavní rozcestník pro mechaniku pohybu  Vlak a mechanika integrálních a diferenciálních počtů - rozcestník pro mechaniku pohybu - Blog iDNES.cz

Statika

Mechanika SK  - statika staveb a konstrukcí

Cesty elektrické energie 10/ stavba 3 - rozvody a stavba - administrativa a výkres - Blog iDNES.cz

Mechanika SM  - statika mostů

odkaz na původní rozcestník "mechanika" - tedy i statika

Nad ohybovými momenty u jednoduchých mostů (statika 1) -rozcestník pro mechaniku - Blog iDNES.cz

obsahem příspěvku je především

elektro, ale i mechanika   ( v závěru příspěvku rovněž třífázový asynchronní indukční motor a kruhový diagram) a odkazy na další příspěvky elektro - zejména elektromotory, dále matematika i mechanika

obsah 

rozcestník rozvody a výroba

úvaha o výkonu, řídící neznámá "y"  a výkonná neznámá "x", rozdíl mezi x a y v rovnici a mezi osou X a y v kartézských souřadnicích   

rozcestník elektro a mechanika

část jedna m - rozdělení momentů v mechanice

část dva m - čas, frekvence a rychlost (původní příspěvek) 

část tři m  - momenty ve statice - momenty v dynamice - provozu a výkonu

část čtyři  m - výkon jako moment druhého stupně 

část pět e/m  (elektro) -výkon v elektrotechnice a  třífázový asynchronní elektromotor a kruhový diagram (první pokračování části 2  tedy v bádání nad časem ve frekvenci a periodě)

rozcestník AC motor a rozvody v průmyslu

část šest  m - nákladní vozidla s hybridním pohonem (v přípravě) 

část jedna  - rozdělení momentů v mechanice
----------------------------------------------------------------

otázka může znít - co je to vlastně moment v mechanice? mohlo by se říct moment síly - ale to je možná příliš zúžený pojem - ale proč ne ...

moment síly je vlastně záběr síly - síla, či tíha působící na nějaký předmět - nejnázorněji automobil projíždějí po mostě  by přímo a stoprocentně patrně zabírala jen v místě, když automobil přejíždí právě přes podpěru - pokud síla nezabírá přímo proti sobě - ale záběr se děje s nějakým posunem - vytváří se moment - který lze s jistým zjednodušením označit jako moment síly

momenty v mechanice by bylo možno rozdělit

na momenty zcela bez času - což jsou zejména momenty ve statice - neboli momenty 0tého stupně - důležité zejména u konstrukcí mostů

a pak by následovaly momenty u pohybujících se mechanizmů - které lze rozdělit zda je zde veličina čas zastoupena pouze jednou na momenty 1.stupně - neboli kinematické momenty

jistou zajímavostí je moment setrvačnosti - podobně jako statické momenty zcela bez času - platný zejména pro rozjezd strojů  u strojů v provozů pak platí již moment otáčení - což je standartní moment v kinematice, kde veličina čas figuruje jednou

a momenty 2. stupně - výkony - které by bylo možno zařadit jako momenty v dynamice, u kterých veličina čas figuruje dvakrát - a tímto momentem 2, stupně je výkon P

spektrum veličin v mechanice (bez momentu setrvačnosti)

k nákresu níže

Spektrum veličin začíná vlevo dole - což je rozběhový moment setrvačnosti, po rozběhu pohonu se mění na  moment síly a moment otáčení (torque), které jsou sice označovány jako ta samá veličina, ale podle bádání zde by moment síly by mohl být něco jako "zrcadlová" veličina k momentu otáčení - moment otáčení by se měl vytvářet z rotace (OMEGA) kterou vytváří síla a moment síly by se měl vytvářet přepočtem z výkonu což je vlastně síla krát rychlost) - a dále z práce, což je jako výkon vynásobený časem práce, a z práce vydělením dráhy a dalšími přepočty by měl vzniknout moment síly- stejná veličina jako moment otáčení.

Pokud se počítá výkon, moment otáčení, síla nebo rychlost  - časem se nenásobí, ale dělí - jelikož je obsažen ve frekvenci - tedy jmenovateli zlomku - výchozí hodnota času na ose x jako by byla jedna (což je i interval frekvence)...

Poprvé se frekvencí dělí když se počítá rychlost (úhlová na ose) - i obvodová na obvodu kola - potažmo i moment otáčení (síly) na ose kola.

Jelikož výkon je tlak - přepočítaný na sílu (síla je tlak děleno plochou) - síla přepočítaná na práci vynásobením dráhou - a práce přepočítaná na výkon - vydělením práce časem (de facto frekvencí pohonu) -   tedy výkon je na obvodu v principu jednosložková veličina vycházející z tlaku - výkon se ovšem na obvodu jenom počítá - jeho "sídlem" je osa kola - kde se výkon projevuje (a počítá) jako dvousložková veličina - vycházející z přepočtu  síla x rychlost (ovšem převedena z obvodu na střed kola) a vzorec se tedy modifikuje na veličiny působící na ose - což je  moment síly krát  úhlová rychlost ,  což jsou v principu ty samé samé veličiny - jenom moment otáčení je rovněž úhlová rychlost  navíc vynásobená  poloměrem kola, tedy úhlová rychlost se ve výpočtech vyskytuje  vlastně dvakrát...

(- pro úplnost - v grafu není zahrnut moment setrvačnosti - neboť moment setrvačnosti nezahrnuje čas) v grafu tedy zleva  úhlová rychlost OMEGA - přenásobená poloměrem kola  r na moment otáčení Mt- ten znovuvynásoben úlovou rychlostí OMEGA vychází výkon P - z výkonu po přenásobení dobou provozu by se měla vytvořit práce W , z práce vynásobené dráhou pak síla F 

zcela obdobný graf vychází i pro elektrotechniku

obsah 

rozcestník rozvody a výroba

rozcestník rozvody a výroba

úvaha o výkonu, řídící neznámá "y"  a výkonná neznámá "x", rozdíl mezi x a y v rovnici a mezi osou X a y v kartézských souřadnicích   

rozcestník elektro a mechanika

část jedna m - rozdělení momentů v mechanice

část dva m - čas, frekvence a rychlost (původní příspěvek) 

část tři m  - momenty ve statice - momenty v dynamice - provozu a výkonu

část čtyři  m - výkon jako moment druhého stupně 

část pět e/m  (elektro) -výkon v elektrotechnice a  třífázový asynchronní elektromotor a kruhový diagram (první pokračování části 2  tedy v bádání nad časem ve frekvenci a periodě)

rozcestník AC motor a rozvody v průmyslu

část šest  m - nákladní vozidla s hybridním pohonem (v přípravě) 

část dva  - čas, frekvence a rychlost
-----------------------------------------------------

nejnovější poznatky na téma mechanika - kinematika 

zejména rozdíl rychlost - úhlová rychlost - frekvence

Mechanika a elektrotechnika 17 - jak se děje jeví uvnitř a vně - zejména pak frekvence - Blog iDNES.cz

malá poznámka k veličině jako takové - ve výpočtech či znázorněních se vlastně lze setkat se dvěmi formami času

1. (časo)sběrný čas (ve směru osy x) - který jak známo jde pouze jedním směrem (zde značen modře)

2. čas provozní - který není směrově omezen, neboť motor, jak rovněž známo, může mít i zpětný chod
- tento provozní čas v podstatě lze pojmout jako totožný s frekvencí - rozsah od 0lové frekvence kdy osa provozního času přiléhá k ose X a stáčí se k ose Y - čímž připomíná sešlápnutí pedálu s plynem od minima po maximum (zde značen fialově)

frekvence - de facto je totéž co provozní čas (přesněji převrácený čas, inverze času)

úhlová frekvence (omega) k radiánu, běžná frekvence (f) k celému úhlu 360 st, i otáčky za minutu je vlastně ta samá veličina - kterou lze vzájemně převést
úhlová rychlost (omega) je vlastně rovněž frekvence - úhlová frekvence s proměnlivým úhlem (při přepočtech je tedy třeba rovněž zohlednit konkrétní velkost úhlu)

frekvence je z hlediska délky bezrozměrná jednotka

rychlost (v) a perioda (T)

rychlost je podíl (či srovnání, poměr)
délkové jednotky s
s provozním časem (tedy frekvencí)
a časem na časosběrné ose x - přesněji intervalu na časosběrné ose

tento interval na časosběrné ose je buď

zanedbatelně malý - v případě rychlosti v

nebo jedna (vteřina či minuta) v případě periody T

v výsledné hodnotě - či jednotce rychlosti (m/s, km/h)
by jednotka času měla figurovat vlastně dvakrát
a to
1. jako jednotka provozního času (což je převrácená frekvence)
2. jako interval času na časosběrné ose (který je ovšem buď zanedbatelně malý, nebo jedna)

s obou důvodů se tedy druhá jednotka času ruší

podle této teorie by m/s - tedy metry za sekundu měly být m/1s - tedy metry za jednu sekundu

tedy jako příklad rozbor této fiktivní jednotky

metry (vzdálenost)  lomeno jedna  (jedna vteřina jako časosběrný interval na ose x) krát (počet sekund jako provozní hodnota na výkonnostní ose y)

Obvodová rychlost je ta samá veličina jako výstupní lineární rychlost vozidla - lineární rychlost je vlastně rozvinutá obvodová rychlost. 

konec části dva 

obsah 

rozcestník rozvody a výroba

úvaha o výkonu, řídící neznámá "y"  a výkonná neznámá "x", rozdíl mezi x a y v rovnici a mezi osou X a y v kartézských souřadnicích   

rozcestník elektro a mechanika

část jedna m - rozdělení momentů v mechanice

část dva m - čas, frekvence a rychlost (původní příspěvek) 

část tři m  - momenty ve statice - momenty v dynamice - provozu a výkonu

část čtyři  m - výkon jako moment druhého stupně 

část pět e/m  (elektro) -výkon v elektrotechnice a  třífázový asynchronní elektromotor a kruhový diagram (první pokračování části 2  tedy v bádání nad časem ve frekvenci a periodě)

rozcestník AC motor a rozvody v průmyslu

část šest  m - nákladní vozidla s hybridním pohonem (v přípravě) 

následuje 

část tři - momenty ve statice - momenty v dynamice - provozu a výkonu
--------------------------------------------------------------------------------------------------------

část dva - momenty ve statice - momenty v dynamice - provozu a výkonu
--------------------------------------------------------------------------------------------------------

momenty "0 stupně"-  statické momenty
---------------------------------------------------

zcela bez času (čas se ve "statice měří na desítky let)

ohybový moment - asi nejzákladnější moment ve statice

moment kroucení - ve statice vzniká u přečnívajích konců přes podporu - například u krakorců

kroutící moment rovněž figuruje u kinematických mechanismů - jedná se o součin hmotnosti a ramene (tedy zcela bez veličiny času) - tento kroutící moment je poměrně důležitý při rozjezdu vozu

moment setrvačnosti - ovšem i v mechanice pohybu - dynamice figuruje výkonnostní veličina - moment - zcela bezčasová - a touto veličinou je 

rozjezdový moment -moment setrvačnosti - zkoumá především příspěvek ->

Mechanika DPM/W výkon okamžitý z frekvence, nebo statistický z práce - nákladní vozy - Blog iDNES.cz

zde malá ukázka

a především zkoumán úhel záběru plynu při rozjezdu

MOMENT SETRVAČNOSTI  a úhel PSÍ 1
úhel PSÍ1 - úhel pedálu při záběru plynu když se stroj rozjede je výchozí veličinou pro stanovení 
MOMENTU SETRVAČNOSTI

momenty prvního stupně -provozní momenty v dynamice
--------------------------------------------------------------------------------
(momenty s frekvencí, jednou násobené hodnotou času)

typickým momentem je v tomto případě jemoment síly, u motorů se vlastně jedná základní veličinu - podle které se posuzují provozní vlastnosti motoru - točící moment

pokračování původního příspěvku

momenty druhého stupně - výkon v dynamice
-------------------------------------------------------------
(momenty s rychlostí, podruhé násobené hodnotou času)

typickým "momentem druhého stupně"
je výkon

velikost výkonu by se měla stanovit dvojím způsobem

1/ měřením
2/ přepočtem z momentu otáčení (který zahrnuje i druhé vynásobení hodnotou inverzního času ve frekvenci)
výsledek by měl být totožný

(výkon je vlastně dvousložková veličina kde se započítávají dva zdroje pohybu - rotace (tzv. úhlová - možná přesněji vnitřní rychlost - a tlak - což je vlastně moment otáčení, neboli moment síly) 

úhel záběru plynu - a jeho vliv na výkon a točivý moment

pro zobrazení výkonu a dalších vlastností motoru
je poměrně důležitá veličina 
kterou je úhel ze kterého vychází úhlová rychlost
úhel by bylo například možno nazvat
"úhel záběru plynu"

úhel záběru plynu a jeho vliv na  - moment setrvačnosti a moment točení - zkoumá především příspěvek ->

Mechanika DPM/W výkon okamžitý z frekvence, nebo statistický z práce - nákladní vozy - Blog iDNES.cz

výkon dvojím způsobem

1 výkon jako práce za čas (takzvaný definiční)

1 výkon jako rotace krát tlak (konkrétněji úhlová - neboli vnitřní rychlost krát moment otáčení) 

 

obsah 

rozcestník rozvody a výroba

úvaha o výkonu, řídící neznámá "y"  a výkonná neznámá "x", rozdíl mezi x a y v rovnici a mezi osou X a y v kartézských souřadnicích   

rozcestník elektro a mechanika

část jedna m - rozdělení momentů v mechanice

část dva m - čas, frekvence a rychlost (původní příspěvek) 

část tři m  - momenty ve statice - momenty v dynamice - provozu a výkonu

část čtyři  m - výkon jako moment druhého stupně 

část pět e/m  (elektro) -výkon v elektrotechnice a  třífázový asynchronní elektromotor a kruhový diagram (první pokračování části 2  tedy v bádání nad časem ve frekvenci a periodě)

rozcestník AC motor a rozvody v průmyslu) 

 

část čtyři   - výkon jako moment 2. stupně
------------------------------------------------------------

pokračování úvah z úvodu příspěvku

veličina výkon - kromě obecně známým vyjádřením - tedy práce dělená časem - lze vyjádřit vícerým způsobem

(dlužno podotknout - definiční vzorec pro výkon - tedy práce lomeno čas spíš podává souhrnnou statistickou informaci o výkonu - už třebas proto, že práce může probíhat s různou intenzitou, s přestávkami - a takto vypočítaný výkon zahrnuje i prodlevy)

z vícerých vzorců pro výkon je vcelku zajímavý příspěvek na španělské Wikipedii - kde je výkon definován jako síla krát obvodová rychlost (pokud se zjišťuje výkon z obvodu kola vozu) nebo úhlová rychlost krát moment síly (pokud se výkon zjišťuje na ose kola)

- zde rovněž možno zmínit - že obě výstupní  či výsledné veličiny - zde zkoumaného pohybujícího se vozidla - mají maximum přesně naopak - rotační či obvodová rychlost narůst s téměř nulové velikosti na ose na maximum na obvodu 

a moment síly (či moment otáčení) má maximum uvnitř kola - a směrem vně slábne

a zde (na obrázku dole)  určitá kuriozita - ilustrace pro moment síly, ale vzorec pro výkon

výkon je "dvousložková veličina" - vlastně se jedná o násobek úhlové (neboli vnitřní) rychlosti a momentu síly (nebo ještě obecněji - rychlosti a tlaku)

a zde (na obrázku výše) určitá kuriozita - ilustrace pro moment síly, ale vzorec pro výkon

obsah 

rozcestník rozvody a výroba

úvaha o výkonu, řídící neznámá "y"  a výkonná neznámá "x", rozdíl mezi x a y v rovnici a mezi osou X a y v kartézských souřadnicích   

rozcestník elektro a mechanika

část jedna m - rozdělení momentů v mechanice

část dva m - čas, frekvence a rychlost (původní příspěvek) 

část tři m  - momenty ve statice - momenty v dynamice - provozu a výkonu

část čtyři  m - výkon jako moment druhého stupně 

část pět e/m  (elektro) -výkon v elektrotechnice a  třífázový asynchronní elektromotor a kruhový diagram (první pokračování části 2  tedy v bádání nad časem ve frekvenci a periodě)

rozcestník AC motor a rozvody v průmyslu 

odkazy na úvod

 

část pět  - výkon v elektrotechnice a třífázový asynchronní elektromotor s kotvou na krátko a kruhový diagram (+ pokračování v bádání nad časem ve frekvenci a periodě, tedy části dva)
--------------------------------------------------------------------

Bez skluzu (s = 0) nevzniká žádná indukce ani točivý moment.Vliv zatížení: S rostoucí zátěží motoru skluz roste, což zvětšuje indukovaný proud v rotoru a udržuje potřebnou magnetickou sílu pro zvládnutí zátěže.

ve výchozí ilustraci (malý světlý diagram uvnitř)

čas zakreslen poněkud neobvykle na  ose y (tedy ose okamžitých hodnot)

z výše uvedeného bádání by tedy mělo vyplývat že se jedná nikoli o čas jako časosběrnou veličinu, ale o čas jako provozní veličinu (což je v podstatě převrácená frekvence - a vzhledem k tomu, že je tento "provozní čas" orientován po ose y - jedná se maximální frekvenci - zjišťovaná veličina je tedy srovnávána s maximálními otáčkami motoru)

dokreslená část na žlutém podkladu je pokus pootočit osy tak - aby byl čas na časosběrné ose y - což je vlastně již nadbytečné - jelikož z výše uvedeného vyplývá, že se jedná o provozní hodnotu času, tedy vlastně formu frekvence

jednoduchý kruhový diagram při proměnlivém zatížení motoru

z

kde se zkoumaná veličina zapisuje v rovnici - a kde se zobrazuje a načítá v grafu

zápis rovnice X = Y na ntou

v případě elektřiny  U = P na ntou (zjednodušená rovnice pro napětí v síti)

v exponenciálním tvaru U na druhou = P na ntou (je li zkoumán výkon elektrárny)

zpravidla není totožný se zobrazením v kartézských souřadnicích (tedy grafu xy, případně xyz)

v kartézských souřadnicích se průbeh funkce  X zobrazuje v kolem meziosy xy

ale čte na ose y

zatímco zjišťovaná veličina  Y se zobrazuje poblíž osy y (nebo přímo na této ose), kde se rovněž čte její hodnota

KRUHOVÝ DIAGRAM

kruhový diagram indukčního motoru - dva odlišné případy znázornění elektrofyzikálních veličin
ve výchozí předloze je napětí "U" poněkud neobvykle znázorněno nahoře - tedy na ose "y" a proud "I" na ose "X"

současně je původním předloha doplněna převodem proudu na osu y jakožto výkonné veličiny - a napětí na osu x jakožto stavové veličiny

kruhový diagram  pro AC motor - na rozdíl od běžného kartézského grafu XY jako by zkoumal "zkoumanou" veličinu nikoliv s časem - ale s napětím

pokud by se zkoumané veličiny zapsaly do rovnice, pak by vyšlo

něco jako Y =  X na ntou

případněI =P na ntou

malá odbočka k průběhu "vnitřních veličin v elektrotechnice" 

perioda T

z dřívějšího příspěvku (s tím, že průběh periody je zakreslen přesně naopak - tedy červeně orámované elipsy - by měly byt na začátku časosběrné osy a postupně se zmenšovat)

tedy na výkonnostní ose y by měla být

doba otáčky (při referenční intervalu frekvence - což je jedna vteřina) - tedy čas jako provozní veličina (inverze frekvence) - a podle této veličiny by se měla měnit výška elipsy periody

na časosběrné ose x 

interval frekvence - tedy jedna vteřina

a co se týče standartní rychlosti "v"

v toto případě by se měla zobrazovat jenom hodnota provozního času na ose y

neboť interval na časosběrné ose x je zanedbatelně malý, teoreticky by měl odpovídat frekvenci snímače

což je trochu zasvědceným z časů chemické fotografie - například kinofilmové 

ze dvou hodnot, které se nastavují

tedy clona - čas

právě hodnota čas - tedy interval na časosběrné ose

možná z trochou  nadsázky ba zacloněný objektiv o okamžiku snímku šel připodobnit k periodě..., ale to je již poněkud volné přirovnání

regionální zařazení příspěvku pro část 5 – novelizace 04. 02. 2022

Klatovy Restaurace-penzion „U parku“ kresba Havlíčkova 235, 33901 Klatovy IV, Česko pro část 5- novelizace 04. 02. 22 - již překreslený graf z frekvencí, periodou a amplitudou

Klatovy-Rybníčky „penzion U Parku“ – kresba někdy z roku 2022

novelizace 04. 02. 22

již překreslený graf z frekvencí, periodou a amplitudou 

Frekvence = počet otáček za minutu, ve frekvenci se srovnávají dvě veličiny - jednak pomyslný zdroj pohybu - "potenciál" - tedy u elektrické varianty frekvence napětí - a pak čas, který má ovšem ve frekvenci jednotkovou hodnotu - tedy číslici jedna - která jak známo vlastní hodnotu nenásobí ani nedělí - z kinematického hlediska se tedy frekvence jeví jako rovnoměrně přímočarý pohyb

Perioda = "doba otáčky za minutu" - tedy doba otáčky a převrácená frekvence -což je jedna vteřina, jde vlastně o doplňkovou veličinu k frekvenci - která podává informaci o době trvání jedné otáčky ,

perioda vlastně zahrnuje dvě hodnoty času

- dobu otáčky na ose y (doba jedné otáčky - tedy výkonnostní čas periody - nebo také perioda v užším smyslu)

a

-časosběrný interval na ose x (jedna vteřina - což je vlastně jednotkový čas frekvence)
 

perioda má tedy tvar elipsy jejíž rozměr na ose x je dán dobou otáčky a rozměr na osy x je jedna vteřina - interval frekvence

v příspěvku výše byl zmíněn tzv.kruhový (či kružnicový) diagram  pro GRAFICKÉ  zjišťování reálného výkonu či odběru proudu u třífázového asynchronního elektromotoru -> čímž bylo nastíněno jako téma elektrotechnika

jak se  se liší od kruhový diagram od  běžného grafu XY

 

třeba pootočením os než je obvyklé - tedy hodnoty výkonů na ose y - a statistické hodnoty na ose x

budiž tedy znovu připomenuta koncepce běžného grafu (se zaměřením na hodnoty leteckých měřících přístrojů)

z tohoto důvodu zde opět připomenut diagram XY kde jsou jednotlivým osám přičleněny různé fyzikální veličiny - lišící se především intervalem času - ke kterému jsou tyto veličiny snímány

osa Y výkonová osa - čas t - mikrointerval snímače

mezi osa XY provozní osa - perioda T - jedna sekunda

(a ještě při pokusu u úplnou přesnost - ještě jedna meziosa - meziosa XXY rozjezdová osa - kde se mění moment setrvačnosti na moment otáčení - čas dle intervalu od startu do rozjezdu)

osa x statistická osa - celkový čas, doba letu, doba jízdy ... případně zdolaná vzdálenost

z hlediska uživatele jsou důležité výkonové veličiny na ose y

obvykle nejvíc sledovaná rychlost

z provozních veličin na ose XY pak zejména otáčky motoru

(přísně pojato - otáčkoměr vlastně neměří frekvenci - ale obvodovou rychlost - frekvence je ostatně - jako další provozní veličiny - třeba moment otáčení poměrně nenázorná veličina - protože frekvence je stejná bez ohledu na poloměr - kdežto obvodová rychlost se s poloměrem mění)

nu a z veličin na ose X - tedy statistických veličin je nejsledovanější především výška na výškoměru

PRAVDĚPODOBNĚ DŮVODEM POOTOČENÍ KRUHOVÉHO DIAGRAMU VŮČI BĚŽNÉMU GRAFU BUDE DŮVOD VÝPOČTŮ a to GRAFICKÉ ODEČTY u kruhového diagramu a BĚŽNÉ VÝPOČTY  u standartního grafu XY

TOLIK TEDY MENŠÍ POODBOČENÍ K RŮZNÝM ZOBRAZENÍM DIAGRAMŮ A NYNÍ ZPĚT VLASTNÍ PŘÍSPĚVEK - který by měl pokračovat tématem KRUHOVÝ DIAGRAM

pokud by měl diagram výše jiný popis - kdy by jako nulová byla brána mezosa XY s frekvencí jako provozní bezčasovou hodnotou - na ose x by bylo možno odečítat velikost periody (tedy čas jedné otáčky motoru)

tedy opět 

elektrický

část pět (pokračování v elektrotechnice) - třífázový asynchronní elektromotor a kruhový diagram 

třífázový asynchronní eleltromotor s kotvou na krátko – spolehlivý dříč u nějž příliš nelze měnit rychlost – víko – rotor (kotva nakrátko uvnitř motoru) – stator (také kostra motoru – vnější část) – větrák – víko

Kruhový (či kružnicový) diagram by měl mít  účel  
odečet reálného výkonu a reálnou spotřebu proudu 
při určitém jmenovitém skluzu 
- a to grafickou metodou -
tedy v podstatě za pomocí kružítka a pravítka.

Přičemž dost podstatným jevem -
typickým právě pro zkoumaný stroj 
tedy třífázový asynchronní motor 
je oproti magnetickému poli statoru 
určité zpoždění - neboli SKLUZ.

právě například velikostí SKLUZU 
se od sebe  různé motory můžou odlišovat.

Kružnicový (kruhový) diagram asynchronního stroje 
je vlastně zobrazením polohy koncového vektoru proudu 
do komplexní roviny při různé velikosti skluzu stroje. 

Skluz (s): Poměr rozdílu synchronních otáček (\(n_{s}\)) a skutečných otáček rotoru (n) k otáčkám synchronním.
Vyjádřuje se v procentech a při plném zatížení bývá obvykle 2 % až 5 %.
Vztah pro skluz: \(s = \frac{n_s - n}{n_s}\
Výkon motoru (P): Mechanický výkon na hřídeli, který se odvíjí od krouticího momentu a otáček rotoru. Výkon – je dvousložková veličina (v principu vzájemný násobek dvou podobných veličin... v mechanice je výkon „v principu“ násobek síla krát rychlost – v elektritechnice násobek napětí krát proud – zde se ovšem výkon třífázové asynchronního elektromotoru spíše počítá mechanickou cestou – a to nikoli jako násobek základních veličin síla a rychlost – ale veličin odvozených (například přenásobených pákou) ... konkrétně moment otáčení (synonimum pro kroutící moment) krát otáčky motoru.
Vztah mezi výkonem a skluzem: vznik točivého momentu: rotor se musí otáčet pomaleji než magnetické pole statoru, aby docházelo k indukování proudu v rotorovém vinutí.
Bez skluzu (s = 0) nevzniká žádná indukce ani točivý moment.
Vliv zatížení: S rostoucí zátěží motoru skluz roste, což zvětšuje indukovaný proud v rotoru a udržuje potřebnou magnetickou sílu pro zvládnutí zátěže.
Třífázový asynchronní motor totiž trochu funguje jako magnet – přesněji elektromagnet.
Stator – je napájený třífázovým elektrickým proudem – i když nejsou vyjímkou ani jednofázové indukční motory.
Stator indukuje otáčivé elektromagnetické pole – které otáčí rotorem – a rotor přenáší rotační pohyb prostřednictvím hřídele (matematicko fyzikálně přesně – přenášenou veličinou na ose hřídele není moment otáčení – ale tzv. úhlová rychlost OMEGA – kterou lze také možná definovat jako „rychlost záběru síly na ose hřídele“.

kruhový nebo ktružnicový diagram třífázového asynchronního motoru?

jak se konstruuje kruhový diagram

na základě poznámek 

Napětí na svorkách motoru je pro kreslení toho diagramu považováno za neměnné (tedy až na to, že se jedná o střídavé napětí). I frekvence střídavého proudu je tam stálá. Myslím si, že vůbec nechápete, co a v jakém měřítku v tom diagramu je. On totiž vůbec neodpovídá běžnému pojetí vztahu veličin, jak si jej nejslíš představujete.

také v elektrotechnice se lze počítat výkon dvojím způsobem

výkon dvojím způsobem

1 výkon jako práce za čas (takzvaný definiční)

1 výkon jako rotace krát tlak (konkrétněji úhlová - neboli vnitřní rychlost krát moment otáčení) 

obsah 

rozcestník rozvody a výroba

úvaha o výkonu, řídící neznámá "y"  a výkonná neznámá "x", rozdíl mezi x a y v rovnici a mezi osou X a y v kartézských souřadnicích   

rozcestník elektro a mechanika

část jedna m - rozdělení momentů v mechanice

část dva m - čas, frekvence a rychlost (původní příspěvek) 

část tři m  - momenty ve statice - momenty v dynamice - provozu a výkonu

část čtyři  m - výkon jako moment druhého stupně 

část pět e/m  (elektro) -výkon v elektrotechnice a  třífázový asynchronní elektromotor a kruhový diagram (první pokračování části 2  tedy v bádání nad časem ve frekvenci a periodě)

rozcestník AC motor a rozvody v průmyslu

 

rozcestník AC motor

Hvězda - trojúhelník (Co se děje kolem elektřiny 5, Cesty elektrické energie 11) - Blog iDNES.cz

Hvězda - trojúhelník 2 (Co se děje kolem elektřiny 7, Cesty elektrické energie 12) - Blog iDNES.cz

Mechanika  DPM 2  - elektro MFE 5 - výkon a kruhový diagram, asynchronní motor s kotvou  (tento příspěvek)

AC nebo DC motor? tzv. válka rozvodů Industriální Kroměříž - Malá vodní elektrárna Strž firmy Křižík a Simonova továrna - Blog iDNES.cz

rozcestník rozvody v průmyslu

Zbrojovka a Zetor Cesty elektrické energie 3p – rozvody a jištění v průmylu – Zbrojovka a Zetor – Blog iDNES.cz