Vnuk, co poslouchal dědečka, kterého okrádal syn
Po nástupu do nemocnice následují vstupní vyšetření a pohovor s ošetřujícím lékařem. Pokud se ví, co člověku je, stane se z něj pacient. Přijde plánovaný zákrok a krátké čekání, než se třeba zacelí rána po chirurgickém noži. Potom operatéři vytáhnou stehy, přijdou výstupní vyšetření a šup ven. Parky, které se dříve budovaly okolo zdravotnických zařízení a pomáhaly v dlouhé rekonvalescenci, bývají poloprázdné, nepočítáme-li, že jsou využívány jako místo pro kouření. Je to dobře, protože v nemocnici se málokdo dlouho zdržuje. Většina dění se odehrává dopoledne.
Čas mezi vyšetřením, vizitami a operací je k nevydržení. Jsou pacienti, kteří si řeknou: "Konečně se vyspím!" nebo "Těším se, až si přečtu konečně knížku!" Zvláštní kapitolou jsou workoholici, kteří při každé příležitosti vytáhnou notebook ze skříňky a doufají, že v klidu dodělají všechnu práci, kterou stejně nemají nikdy hotovou. Někdy se nelze ubránit myšlence, zda až ulehnou do rakve, budou mít v klíně rozložený počítač, stejně jako tomu bylo na nemocničním lůžku.
Samozřejmě se lze procházet po chodbě nebo si zajít do bufetu. Ovšem pokud je pacient schopen. Když ne, nezbude mu nic jiného než ležet a převalovat se. Stejně jako se převaloval v jeden den já. Kniha přečtená a bez notebooku. Zbylo mi jen škubání v hojící se jizvě a béžové kachličky na protější stěně. Nejdřív jsem je počítal zleva doprava a potom zase zpátky. Naštěstí pokaždé výsledek neseděl, takže jsem musel začínat znova a znova. Převaloval se i starší pán, ležící se mnou na pokoji. Postel měl u okna a vzdychal. Nedivím se, protože zákrok, který absolvoval, zanechal bolestivé následky.
Asi sedmdesátiletý muž stál na každé vizitě s rovnými zády, Měl na sobě erární pyžamo, bílé jako jeho vlasy. Dohladka oholený obličej se na každého usmíval. Já se neusmíval, protože byla neděle odpoledne, čas návštěv a nikdo za mnou neměl přijít. Pán návštěvu čekal, protože si vzal zrcátko a pečlivě si učesal pár pramínků vlasů, které mu na hlavě zbývaly.
"Dědo!" ozvalo se od dveří. Do pokoje vlétl malý kluk s modrýma očima. Přiběhl k posteli, sedl si na židli bez opěradla a vložil svou ručku do dědečkovi dlaně.
"Kde máš tatínka?" zeptal se pán. Stačil se ještě ke mě otočit: "To je můj vnuk a jmenuje se Péťa!" Při vyslovení chlapcova jména se muži chvěl hlas. Nešlo přehlédnout, jak je na chlapce hrdý.
Vnuk odpověděl: "Pije kafe na chodbě a telefonuje. Dědo, než přijde, řekneš mi pohádku?"
Odpovědí mu byl úsměv. Najednou jsem spatřil zázračnou proměnu sténajícího pacienta v pohádkového dědečka, který příjemným hlasem podával úplně obyčejný a jednoduchý příběh. Podepřel jsem si hlavu a poslouchal jeho příjemný hlas. Vyprávěl o dvou čarodějích, hodném a zlém.
Malý Petr držel dědečka za ruku a bez přerušování poslouchal. Jeho otec vrazil do pokoje bez zaklepání zrovna v okamžiku, kdy zazvonil zvonec a pohádky byl konec. Muž středního věku, s břichem pod dlouhou černou bundou, které se převalovalo jako péřový polštář. Neoholený, s malou bradkou a vyvalenýma divokýma očima, připomínal zlého kouzelníka.
"Zdarec, dědo." Nečekal na odpověď a pokračoval. "Tak co, jak dlouho se tady budeš ještě válet?" V tu chvíli mě napadlo, že existují situace, kdy je lepší být v nemocnici bez návštěvy.
Aniž by pán něco odpověděl, dodal. "Tady nesu plnou moc na důchod, zajdu pro něho na poštu. Zase mi chybí na nájem. Podepiš sem." Vytáhl z bundy papír a pero, položil je na noční stolek a ukazováčkem důrazně poklepal na místo podpisu. Pán beze slova podepsal doklad na nočním stolku a se sklopenýma očima ho synovi vrátil zpět.
Muž se podíval na plnou moc a vykřikl, až sebou malý Petr škubl: "Jsi normální? Jasně jsem ti ukázal, kde máš papír podepsat. To je tak těžké, dělat co řeknu? No, doufám, že mi to teď na poště ty báby uznají." Zakroutil hlavou.
Potom se postavil k oknu a díval se přes ně ven. Pochybuji, že sledoval jaro, které si razilo cestu ze země vzhůru do nebe přes větvičky stromů a stonky trávy. V jeho očích se odrážela prázdnota, která vypadala jak mlha kávové barvy.
Návštěva dlouho netrvala. "Jdeme!" zavelel za chvíli. Péťa se s dědou vzájemně pohladili po ruce. Žádný dotaz ze strany zlého kouzelníka, jak se daří otci, až do konce návštěvy nepadl. Jakmile odešli, pán zasténal a převalil se na bok. Slyšel jsem, jak se snažil dusit vzlykání. Nevím, zda plakal bolestí po operaci nebo studem nad chováním vlastního syna.
Večer jsem nemohl usnout. Až do noci mi v uších zněl rým z básně Jana Nerudy, který si pamatuji ze školy. Je o Dědově míse: "Až se tobě bude třásti ruka, koryto ti synek udělá."
A přece...
Napadlo mě, že v životě nefungují pokaždé zažitá schémata. Snad až jednou vnuk vyroste a jeho otec zestárne, bude s k němu chovat jinak, než viděl doma. Možná se z malého chlapce stane správným mužem.
Bude po svém dědovi. Pohádkově laskavý.
Skupina Rangers zpívá píseň Otec a syn. Zdroj: YouTube.cz
Jan Neruda "Dědova mísa"
V kamnech praská, dědek každou chvíli
svadlé ruce sobě zahřívá,
kolo vrčí, syn si s prací pílí,
nádobu si z dřeva vyrývá.
Kolečko si divnou píseň šumí,
vnoučeti se očka kmitají -
"Hele, co náš táta všecko umí,
jak mu tříšťky z rukou létají!
Dřevo ukradl jsi v panském lese -
komu děláš z něho koryto?
"Dědovi; - již se mu ruka třese,
nádobí už všechno rozbito."
"Nauč mne to!" - "Vida toho kluka,
nač by tvá to ruka uměla?!"
"Až se tobě třásti bude ruka,
koryto ti synek udělá!"
V kamnech praská, dědek shrben pláče,
svadlé ruce syn mu zulíbá,
kolo mlčí, vnouče kolem skáče -
"Táto, proč se kolo nehýbá?"
Úvodní fotografie použita z Pixabay.com:
https://pixabay.com/cs/photos/k%C3%A1va-kav%C3%A1rna-tabulka-j%C3%ADdlo-p%C3%ADt-2242212/
Jan Šik
Mužovo zrcadlení v jeho osamělých dnech
Způsob žití v současném světě přináší mnoha lidem osamění. Přesto být sám nikdo nemusí. Jak kdo svůj vymezený čas stráví, si nakonec každý zvolí sám.
Jan Šik
Kelímková válka
Je to tady. V České republice vypukla opravdová válka a ne ledajaká. Jde přece o vratný kelímek. A to je vážná věc.
Jan Šik
Falešné zprávy mohou končit masovými hroby
Historie prokázala, že jedna lživá zpráva může spustit řetězec neštěstí. S příchodem umělé inteligence to bude ještě horší.
Jan Šik
O osamělých seniorkách, které dostávají údery do obličeje
Bezdůvodný útok musí být sám o sobě děsivý pro každého. Tím spíše, jedná-li se o starší osamělou ženu.
Jan Šik
Láskyplné hřbitovní poznání s hezkými slovy pro milovaného
Svým nejbližším říkáme tak málo hezkých slov. Abychom k tomuto poznání došli potřebujeme buď čas nebo náhlou událost. Třeba smrt.
Další články autora |
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci
Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...
OSN schválila den památky obětí genocidy v Srebrenici. Srbové protestovali
Valné shromáždění OSN schválilo návrh, aby si svět každý rok připomínal genocidu v bosenské...
Nepotřebujeme, aby nám z centra diktovali, jak se máme chovat, řekl Okamura
Přímý přenos Zhruba tisícovku příznivů dokázalo přitáhnout opoziční hnutí SPD na svůj hlavní mítink před...
Další zádrhel v digitalizaci stavebního řízení. ÚOHS zarazil zakázku
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna ve čtvrtek zamítl problematickou...
Alternativu pro Německo vyloučili z europarlamentní frakce, chce se odvolat
Europarlamentní skupina Identita a demokracie s okamžitou platností vyloučila Alternativu pro...
Dvojdům ve vysokém standardu 129 m2, pozemek 479 m2
Artistů, Praha
14 900 000 Kč
- Počet článků 409
- Celková karma 18,74
- Průměrná čtenost 1351x
"Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině. Zachytit nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině". William Blake
Seznam rubrik
- Osobní
- Společnost
- Recenze
- První světová válka
- Druhá světová válka
- Bitvy naší historie
- Fotoblog
- Próza
- Koncentrační tábory
- Tajné společnosti
- Odstřelovači
- Historie
- Křížové výpravy
- Nezařazené