Falešné zprávy mohou končit masovými hroby

Historie prokázala, že jedna lživá zpráva může spustit řetězec neštěstí. S příchodem umělé inteligence to bude ještě horší.

Bývalý vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu, pan Vladimír Dzuro, se podílel na vyšetřování válečného zločinu, který se odehrál na východě Chorvatska nedaleko Vukovaru. Město obsadila Jugoslávská lidová armáda dne 16. listopadu 1991. Ranění vojáci z poražené chorvatské armády a civilisté se nacházeli v budově místní nemocnice. Podle dohod mezi jugoslávským a chorvatským politickým vedením měli být z oblasti evakuováni.

Evakuaci však neprovedla pravidelná armáda, ale příslušníci srbských polovojenských jednotek. Po svém příjezdu odvezli několik set osob na prasečí farmu Ovčara, nacházející se asi pět kilometrů za městem, v níž byl o měsíc dříve zřízen zajatecký tábor. Srbové je nejprve bili, potom zastřelili, nakonec naházeli do hromadného hrobu a zahrnuli hlínou. Vyšetřovatelé později exhumovali přes dvě stovky osob, dalších šedesát se dodnes pohřešuje nebo nebylo identifikováno.

K masakru významnou měrou přispěla fake news, falešná zpráva, která patřila k vyvrcholení agresivní srbské propagandy. Média zveřejnila informaci, že Chorvaté ve Vukovaru podřezali srbské děti. Zprávu přinesla agentura Reuters s odkazem na osobu Gorana Mikiče, který pro televizi uvedl, že sám napočítal čtyřicet jedna dětí zavražděných ve škole. Jejich těla měla být naházena do sklepa.

O den později Mikič přiznal, že žádné děti neviděl.

Falešná zpráva Srby zasáhla. Šlo přece o děti! Musíme si uvědomit, že událost se odehrála v době válečného stavu, kdy všechny účastněné strany konflikt nějak osobně poznamenal. Lidé přicházeli o své blízké, majetek, mnozí utrpěli zranění nebo jinou újmu na duševním či fyzickém zdraví. Všude panovalo napětí, strach, vyčerpanost a vztek. V takovém rozpoložení stačí málo, zvláště v podmínkách společnosti postižené válkou nebo ekonomickou krizí, aby došlo k výbuchu emocí, které přerostou do agresivního činu.

Doba se změnila.

Příchod umělé inteligence (Artificial Inteligence, zkratka AI) znamená otevření brány do nového světa. Dá se očekávat, že dojde k obdobným efektům jako v minulosti, to znamená, že technologie předběhne úvahy člověka o jejím dosahu. Jednoduše řečeno: nutné regulace přijdou pozdě.

Už teď existují programy, které vygenerují člověku k nerozeznání podobného avatara. Prakticky každý majitel chytrého telefonu nebo počítače si může stáhnout během několika sekund bezplatnou aplikaci, pomocí které vytvoří fotografii kvalitou závislou na šikovnosti a kreativitě daného uživatele. S placenými programy se lze přiblížit téměř k dokonalosti a s většími či menšími úspěchy je používají tzv. digitální teroristé. Dokáží vytvářet obrazy dějů, které se nikdy nestaly.

Jednou se může odehrát, že na sociální síti objeví video, v kterém bude mluvit premiér nějaké země. Prohlásí, že stát napadl jeho nejbližší soused a při leteckém útoku vybombardoval školu, v které zemřely stovky dětí. Jeho vystoupení doprovodí prezentace fotografií a videí s výpověďmi „očitých svědků.“ Představitel země požádá občany o pomoc, protože armáda a policie nestíhá. Je nutné pochytat všechny příslušníky sousední země nacházející se na území státu a zavřít je do táborů, které je potřeba zřídit na fotbalových stadionech. A potom...

Podobný scénář může v blízkém budoucnu vytvořit jeden šikovný hacker, který jej spustí pomocí AI v relativně krátké době ze svého počítače. Pokud něco podobného zrealizuje špičkový tým tajné služby bude falešná zpráva o to věrohodnější. K čemu povede ukázala historie: masakr na farmě Ovčara je více než vypovídající.

Existuje nějaká cesta, jak se tomuto přívalu ubránit?

To ukáže teprve čas, jaké postupy budou nejefektivnější. V každém případě je jasné, že regulace na úrovni EU nebo samotné členské země pomohou jen málo. Ověřování informací u více zdrojů je složité a prakticky nemá význam už teď, vzhledem ke způsobu jakým mediální svět mezi sebou zprávy přebírá. Jako samozřejmé se nabízí zapojení kritického myšlení. Jenže taky nebude samo spásné, protože velká část společnosti se sice holedbá tím, jak ho ovládá, jenže fakticky nemá tušení, co to vlastně je a jak ho správně aplikovat.

Možná se nakonec ukáže, že tím nejzásadnějším bude zvládání vlastních emocí. Abychom se nedostali do situace, kdy po obdržení fake news z rozčílení vezmeme do ruky zbraň a půjdeme zabíjet. Myslíte, že to není možné?

Masové hroby všude ve světě, nejen na farmě Ovčara, jsou jasným varováním.

Psáno pro iDNES.cz v dubnu 2024

Zdroje:

Životopis pana Vladimíra Dzura, web cbdb.cz:

https://www.databazeknih.cz/zivotopis/vladimir-dzuro-108393

Spolek českých právníků Všehrd, web vsehrd.cz:

https://www.vsehrd.cz/clanek-viktorin/prvni-cech-ktery-vysetroval-masakr-na-balk

Masakr na farmě Ovčara, wikipedie.cz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Masakr_na_farm%C4%9B_Ov%C4%8Dara

Různé semináře, přednášky a články o umělé inteligenci (konkrétní zdroje autor neuvádí, lze je jednoduše dohledat dotazy na AI přes Copilota v aplikaci BING, v prohlížeči Microsoft Edge nebo přímo přes Google)