Stalingrad: Boj o silo

V bitvě o Stalingrad se vedla spousta velkých a malých střetů. Typické byly bojem vedeným zblízka. Zabíjet nepřítele a dívat se mu do očí, to je něco jiného, než ho ničit na dálku letadly, děly nebo tanky.

   V pondělí 14. září 1942 dobyla německá 6. armáda po těžkých bojích kótu 102, tedy Mamajevovu mohylu. Některé jednotky německé pěchoty pronikly kolem sedmnácté hodiny už poněkolikáté na hlavní stalingradské nádraží. Ústřední přístaviště volžských plavidel se stalo cílem těžké palby kulometů Wermachtu. A vedly se další těžké boje, jedním z nich bylo obilné silo. Logicky se nacházelo poblíž jednoho z vlakových nádraží. Tato stavba z betonu a železa dominovala předmostí jako pevnost. Ve stejný den, kdy Němci obsadili Mamajevovu mohylu, pokusili se ztéci i silo.

   Na sýpku nejprve zaútočila Luftwaffe. Jí svržené bomby zapálily uskladněné obilí a objekt zčásti poškodily. Silo hájila domobrana a jeden oddíl ruského námořnictva. Necelých 50 vojáků, kteří se nechtěli vzdát. Němci se dostali do těsné blízkosti a pokoušeli se tuto betonovou pevnost zničit soustředěnou dělostřeleckou palbou a střelbou z tanků. Silo bylo nacpané obilím k prasknutí, patřilo k jedněm z největších zásobáren v zemi. Obilí zčásti hořelo a vydávalo vysokou teplotu. K obloze stoupaly sloupy černého dýmu. Po bombách, střelách a granátech nastoupila německá pěchota. 

Velitel obránců poručík Andrej Kuzjanov si zapsal: "Musíme šetřit municí. Té máme stále málo. V silu hoří obilí. Teplota je tak vysoká, že se vypařuje i voda z chladičů kulometů. Ranění nemají co pít. Je zde strašné vedro a žízeň máme také my. Kvůli prachu a kouři skoro nic nevidíme. Naše vysílačka nefunguje a nemáme kontakt se sousedními jednotkami. Granáty nám došly. Útočí na nás německé tanky. Ty kulomety co nám zbyly už nefungují. Při každém zásahu na nás padají kila betonu. Za německými tanky postupují němečtí pěšáci. Je jich asi 200. Házejí na nás granáty a my je házíme zpět."

Silo bylo ostřelováno tři dny zápalnými granáty. Němcům se podařilo proniknout dovnitř, ale muži poručíka Kuzjanova je vytlačili zpět. Němci vrátili a soustředěnými útoky se znovu a znovu pokoušeli pevnost, kterou Rusové hájili jako hrad, dobýt. Nakonec vojákům Rudé armády došla munice, přesto bojovali až do konce, už jenom s nožem v ruce. Němci nakonec rozlehlou budovu sila dobyli. Sám velitel 6. armády generál Friedrich Paulus to označil za veliký úspěch. O tom, jak muselo být obsazení sila obtížné, svědčí to, že osobně navrhl německým vojákům zvláštní nášivku na rukáv za vítězství.

  Na Stalinův rozkaz se v noci ze 14. na 15. září přepravila 13. gardová divize o síle 10 000 mužů pod velením generála Rodimceva přes Volhu. Měla jen jeden úkol: zvrátit beznadějnou situaci. Přešla do protiútoku, získala zpět Mamajevovu mohylu a už poněkolikáté se v ruských rukou ocitlo hlavní nádraží. Rodimcevova divize utrpěla katastrofální ztráty a musela být stažena, ale svůj úkol splnila. Ve městě teď nastal boj zblízka. Začalo se bojovat všude. V zahradách, domech, v jejich jednotlivých patrech a v troskách zřícených objektů z bombardování.

"Musíme se držet co nejblíže protivníka, aby jeho letectvo nemohlo bombardovat naše přední oddíly. Takový způsob boje se pochopitelně Němcům nelíbí," prohlásil velitel 62. armády generál Čujkov. V den, kdy padlo obilné silo, znova propukly až neuvěřitelně tvrdé boje, vedené o hlavní nádraží. Jako kdyby se jednalo o prestižní záležitost a ne jenom o strategický cíl. Ve čtvrtek 17. září 1942 nádraží změnilo čtyřikrát majitele. Ve stejný den v Berlíně vytisklo několik vydavatelství zvláštní vydání novin s titulkem "Stalingrad padl!". Noviny už čekaly složené v balících, když náhle byla jejich distribuce zastavena. Ministr propagandy Josef Goebels chtěl mít potvrzení od generála Pauluse. Ten mu ho však nedal.

 Příště: Stalingrad: Peklo

Zdroje: Kniha Stalingrad, autor Janusz Piekalkiewicz,

            Kniha Stalingrad, Sláva a pád 6. armády, autor Paul Carell

Web Wikipedie.cz, "Volgograd", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Volgograd

Web Wikipedie.cz, "Bitva u Stalingradu", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Stalingradu

Web Youtube.cz, "Velká vlastenecká válka, díl Stalingrad", odkaz: 

Web Youtube.cz, "Stalingrad-Ani o krok zpět", a další dva díly "Za Volhou není země" a "Ve znamení Uranu" .