Muž, který zkoumal bílou nemoc, co drtila lidstvo

Zemi ničí nebezpečná bílá nemoc, smrtící pro lidi nad čtyřicet let. Pokud se najde jednoho dne lék, bude u jeho zrodu stát někdo, kdo za něj bude něco chtít.  

Uvnitř bylo šero. Venku sice svítilo slunce, ale budovu Nejvyššího světového ústavu lékařských věd stínil mrakodrap jedné finanční nadnárodní korporace. Účelné  vybavení dávalo každému návštěvníkovi jasnou představu, jaký je charakter místnosti. U každé stěny stál stůl, na něm počítač a tři monitory. Vedle nich bedny se zkumavkami, mrazící boxy a skříně se spoustou displejů a tlačítek, v nichž se vyznala pouze obsluha. Laboratoř sloužila k výzkumu léku proti největšímu nepříteli lidstva. Byla jediná svého druhu na zemi.

Uprostřed místnosti stál stolek a kolem něho dvě křesla, která sloužila asistentům šéfa laboratoře k odpočinku. Jmenovali se Kryštof a Pavel. Měli na sobě bílé pláště a popíjeli kávu ze svých velkých hrnků. Přitom probírali všechno možné.

Kryštof se zeptal: "Jak se ti tady líbí?"

"Jsem tu za trest." Pavel pokrčil rameny. "Můj bývalý šéf mě neměl rád. Jednou jsem ráno přišel pozdě do práce s trochou zbytkového alkoholu v krvi. Že jsem měl den předtím narozeniny ho vůbec nezajímalo. Přeřadil mě sem. Na práci k ničemu. "

"Říká se tady tomu.."

"Vím, jak se tady tomu říká." Pavel Kryštofa přerušil. "Konečná stanice. Nechápu, proč to lidstvo vzdalo. Jsi služebně starší. Tak mi to vysvětli."

Kryštof se zamyslel: "Spoustu věcí sám víš. Zkoumáme lék proti Čengově nemoci. Proti bílé nemoci."

"Morbus Tschengi, pane kolego, kdyby vás tak slyšel pan vedoucí. Jste vědec, tak se vyjadřujte vědecky. Proč zkoumáme něco, co někdo vynalezl před lety. Kdo to byl?"

Trailer k filmu Bílá nemoc z roku 1937, hlavní role a režie Hugo Haas. Zdroj YouTube.cz:

"Jmenoval se doktor Galén. Žádný vědec, ale praktický lékař."

"Jak je možné, že najednou zmizel ze světa?" zajímal se Pavel.

Kryštof pokrčil rameny. "Nikdo neví, okolnosti jsou značně nejasné. Někdo říká, že utekl na opuštěný ostrov a na lidstvo se vykašlal. Jiný, že ho ušlapal dav na demonstraci a přitom zničil návod na složení vakcíny, kterou nesl v kufříku. Existují i konspirační teorie. Například, že Galéna unesla mimozemská civilizace, aby nás zničila."

"Mohl z něho být miliardář. Pochybuji, že sám utekl, muselo se mu něco stát."

Kryštof se podíval Pavlovi do obličeje. "Vážně si myslíš, že tehdy mohl získat nesmrtelnou slávu? Říkalo se, že bílá nemoc zničí jednu generaci starých lidí, vyřádí se a sama zmizí. Nikdo nečekal, že Morbus Tschengi s námi zůstane navždy."

Pavel si vzdychl. "No jo, zkracuje nám drasticky život. Představ si Kryštofe, že tenkrát se člověk mohl dožít šedesáti nebo sedmdesáti let. A teď? Jak ti bude čtyřicet, objeví se ti na těle bílá skvrnka a do roka je po tobě. Je nám pět a třicet a jsme oba senioři. Život letí nespravedlivě rychle."

Kryštof pokýval hlavou. "Možná proto se dosud nikomu nepodařilo lék najít. Příroda nás uvrtala do podivného kruhu. Asi to nastavila tak, aby vakcínu našel někdo kolem padesátky, ale zároveň dala nemoci vlastnost, která brání tomu, aby se objevitel takového věku dožil. Rovnice, která nemá řešení."

Chvíli mlčeli, než Pavel pokračoval. "Myslím si, že hledání neměla věda vzdávat. Od časů doktora Galéna uběhl dlouhý čas, vyplněný řadou špatných událostí. Světová válka, studená válka, válka s teroristy, migrantská krize, ekonomická krize a nevím co dalšího. Lidstvo všechno překonalo. Dnes, když se podívám z okna, vidím samou finanční korporaci. Každý člověk se zaměřil na peníze, aby si krátký život co nejvíce užil v přepychu a zábavě. Věda prohrála souboj se zábavou. Jsme jediná laboratoř na světě, která se ještě snaží lék proti bílé nemoci najít. Ve dvou ho nikdy nenajdeme."

Kryštof poslouchal Pavlův projev se sklopenou hlavou. Zvedl ji: "Víš, co chtěl doktor Galén za svůj lék?"

Pavel se usmál: "Blbost na entou. Světový mír."

"Některé zprávy té doby hovoří o tom, že válka začala o něco později než měla. Na začátku se cosi zadrhlo. Diktátorský vůdce, který stál u zrodu světového konfliktu, zemřel na bílou nemoc. Možná chtěl nakonec mír za Galénovu vakcínu uzavřít. Jenže lék evidentně nedostal. Kdo ví, proč, podrobnosti se nikdy nedozvíme."

"Existuje alespoň nějaký zdroj informací o té vakcíně?" zeptal se Pavel.

Kryštof dopil kávu a postavil se. "Základ má v krvi domácích zvířat."

Pavel zavrtěl hlavou. "Pokud vím, to nikoho nenapadlo."

"Nikoho," řekl Kryštof, "jenom mne."

Pavel se nevěřícně na kolegu podíval: "Takže jsi našel možnou cestu k léku?"

Kryštof se odmlčel, než pokračoval. "Ne cestu, ale lék samotný. Mohu Čengovu chorobu vyléčit. Potřebuji jen klinické testy na lidech, ale víceméně jsou zbytečné. Z provedených experimentů vím, že můj lék funguje."

Pavel se rozesmál: "Jsi v této laboratoři skoro celý svůj život, ale...Považuji naši debatu za hypotetickou. Jenom mi řekni, kdyby se tak stalo, uvědomuješ si, že bys vlastně získal druhý život, v kterém budeš mít tolik peněz, že by sis mohl dovolit koupit stát? Nebo spíš světadíl? Jaký bys chtěl? Mě by se líbila Jižní Amerika."

"Já vím, ale peníze nechci," řekl Kryštof.

"A co? Snad ne světový mír?" chechtal se Pavel.

"Ne, světový mír nechci, i když ten mě taky napadl. Bylo by hezké naplnit Galénovu myšlenku. Já však chci něco jiného."

"A co?"

Kryštof stál u okna a díval se ven na mrakodrap finanční korporace. Najednou se prudce otočil.

"Zrušit Internet."

Chvíli bylo ticho. "Jsi blázen? Dokážeš si představit důsledky?" Pavel vrtěl hlavou. "A proč zrovna Internet?"

"Internet je zlo, Pavle."

"Od nikoho jsem neslyšel tak hloupý názor. Vezmi si, co všechno dobrého lidstvu přinesl. Spojuje lidi z celého světa."

Kryštof se posadil a podíval Pavlovi do očí: "Spojuje lidi?" Znova se postavil: "Pavle, lék proti Čengově nemoci je můj lék." Zjevně rozrušený pokračoval: "A já jej nedám, dokud mi neslíbí, že ho vypnou."

Pavel dostal vztek. "Vezmi si sociální sítě. Díky netu můžeš komunikovat bez problémů s kýmkoliv na druhé straně světa. Vytváří obrovskou databanku informací. Všechny zprávy máš z první ruky. Co ti vadí? Uvědomuješ si, že se zhroutí celá infrastruktura? Finance, státní úřady, jaderné elektrárny..."

Kryštof už klidně odpověděl. "Nepřesvědčíš mě. Komunikace na síti je neosobní. Nachází se v ní spousta nenávisti. Internet přinesl závislosti, před kterými drogy blednou. Hry, sázení, porno, lajky. Jsme drceni spoustou naprosto zbytečných informací, které náš mozek není schopný pojmout. Internet je horší než bílá nemoc. Samé lži a manipulace. Ničí vztahy. Likviduje lidi, protože v nich probouzí nejnižší a nejhorší zvířecí pudy. Je to nejtemnější zlo."

Znova vzrušeně pokračoval. "A já dám lidstvu na výběr. Buďto každému z vás prodloužím dvojnásobně život, nebo se bílé nemoci nezbavíte a budete mít svůj Internet, který vás postupně stejně vyhladí."

Pavel vrtěl hlavou. "Jestli se Internet vypne...Co se stane potom?"

Kryštof se rozzářil. "Potom Pavle se naplní Galénova myšlenka. Nastane světový mír. Nemyslím ten utopický, beze zbraní. Myslím mír a vyrovnanost v našich duších. Budeme zdravější. Trávit více času v přírodě. Vrátíme se k přirozenému způsobu života. Zbavíme se závislostí. Lidstvo opustí ta odporná nenávist a závist."

Tentokrát se postavil Pavel. Přešel k oknu, natáhl svou paži a ukázal směrem k mrakodrapu finanční korporace.

"Copak neznáš člověka?"

Základ příběhu tvoří děj dramatické divadelní hry Karla Čapka z roku 1937, která se jmenuje Bílá nemoc. Dílo varuje před nastupujícím nacismem a nese v sobě silný protiválečný náboj. Jeho základní téma nemá proto s povídkou nic společného.

Píseň Pochod Marodů, zpívá Jaromír Nohavica. Zdroj YouTube.cz:

Úvodní fotografie z Pixabay.com:

http://https://pixabay.com/cs/photos/youtuber-blogger-scen%C3%A1rista-zoufal%C3%BD-2838945/