Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Rušení nočního klidu

„Je ti jasné, Honzo, že se taháš po cukrárnách se starou protivnou netolerantní bábou?“ Vypálila na mě Maruška otázku, sotva jsme se stačili pořádně usadit nad šálky turecké kávy a talířky s lákavými větrníky.

Málokdy se mi podaří rychle zareagovat nějakým smysluplným způsobem, většinou bezradně tápu, ale tentokrát mě kupodivu něco napadlo. Pátravě jsem se rozhlédl kolem sebe a odpověděl: „Maruško, nemýlíš se? Táhle vidím mamču s malým dítětem, tuhle o kousek dál manžele středního věku a tady vpravo dvě mladé dívčiny. Ať koukám, jak koukám, tak kromě té úchvatně krásné dámy naproti sobě tady nikoho dalšího nevidím, natož nějakou protivnou bábu.“

Jak už se při své úvodní větě tvářila Maruška poněkud podmračeně, tak teď jí zasršelo v očích. Popadla ze stojánku na stole ubrousek, zmačkala ho do kuličky a prudce jím mrštila mým směrem. Onen nevinný předmět opsal vzduchem oblouk a přistál tam, kde zkrátka přistát musel. „Zasažen amorovým šípem rovnou do srdce Ti padám k nohám, princezno mých snů!“ Pokusil jsem se zadeklamovat a naznačil zhroucení ze židle avizovaným směrem.

„No, počkej, počkej, nech toho, nebo se tady nahlas rozchechtám, a přitom jsem ti chtěla říct něco vážného.“ Blesky byly pryč a Marušce sotva postřehnutelně zacukalo v kotcích.

„Promiň, už jsem zticha, povídej, přeháněj“ vybídl jsem ji.

Načež Maruška znovu zvážněla, spustila a nebyla k zastavení: „Nu, přehánět ani nemusím, Honzo. Před několika týdny jsme se v neděli vraceli s Frantou z dovolené ze Šumavy a já se den předem domluvila se svou víc než osmdesátiletou maminkou, že se u ní stavíme. Jak už jsem ti říkala, bydlí kousek od rybníka v jedné jihočeské vísce, tak jsme to měli po cestě. Byly jsme domluvené, že jí zavolám, než vyrazíme, aby věděla, kdy nás má čekat.

Ráno jsem jí chtěla brnknout chvíli po deváté, že zvedáme kotvy a tak za hoďku budeme u ní. Telefon vyzváněl, maminka to nebrala, napadlo mě, že je asi na zahradě, tak jsem to zkusila za chvilku ještě asi dvakrát, ale pořád nic. Já o ni v tu ránu dostala strach, Honzo, ani si nedovedeš představit jaký. Zblbla jsem Frantu, že to švihal, až snad porušil všechny dopravní předpisy a třásla jsem se, co se s ní stalo. Když jsme přijížděli, tak jsem koutkem oka zahlédla, že se na louce u rybníka něco děje, vypadalo to, jako by tam rozebírali nějaké podium. Ale hned jsem na to zapomněla, za chviličku jsme už byli u maminčiny chalupy, ale tam ticho jako v hrobě. Naštěstí mám náhradní klíče pořád u sebe, tak jsme vběhli dovnitř a našli ji v posteli. ‚Proboha, snad je živá!‘ Zhrozila jsem se. Mluvila jsem na ni, nereagovala a pohnula se, až když jsem na ni sáhla.

Maminka se posadila na posteli, chvilku se rozespale rozhlížela kolem sebe, pak si všimla, že už je skoro deset hodin, koukla na nás, vytáhla si vatu z uší a prohlásila: ‚Šmankote, Marienko, Františku, já zaspala, odpusťte mi to, chtěla jsem vám upéct koláč.‘

‚Jsi v pořádku, mami? Na koláč se vykašli, radši mi hned řekni, co se stalo,‘ pohladila jsem jí po ruce. Spadnul mi kámen ze srdce, že jsi to musel slyšet až tam k vám, ale pořád mi nebylo jasné, co se děje.

‚My jsme tady měli včera u rybníka muziku, Marienko, víš?‘ Spustila maminka a zvolna se zvedala z postele. ‚Tedy muziku, spíš takový randál, kdyby to byly aspoň pořádné písničky, tak bych tam na stará kolena zaskočila, ale já tomuhle modernímu nemelodickému pořvávání do monotónního rytmu nerozumím. A představ si, Marienko, že to bylo tak nahlas, že jsem vůbec nemohla usnout, tak jsem si musela vzít prášek na spaní a vatu do uší. Ráno jsem přeslechla budík, tak se vám oběma ještě jednou omlouvám.‘

‚Zaplať pánbůh, že jsi v pořádku, mami,‘ odpověděla jsem jí, ale už jsem začínala tušit a být naštvaná. ‚Prosím tě, v kolik sis brala ten prášek? A nebyl to náhodou ten dryják, který jsem ti zakázala užívat?‘

‚Byl, Marienko, byl, vzala jsem si ho o půl druhé. Byla jsem v tom kraválu tak rozhozená, že bych jinak vážně neusnula.‘

No nic, Honzo, tohle já nechápu, asi jsem fakt stará protivná netolerantní megera. Je mi sice jasné, že se lidi potřebují bavit, zvlášť ti mladí, ale co je moc, to je moc, měli by brát trochu ohledy na druhé a skončit aspoň před půlnocí. Zlobila jsem se a hned druhý den jsem zavolala na obecní úřad maminčiny vesnice, ale vzala to nějaká ženská, a když jsem jí řekla, oč mi jde, tak mě odkázala na starostu, že tohle není v její kompetenci. Toho jsem sehnala až další den, tak jsem se ho hezky od plic zeptala, co to bylo za akci, kdy to skončilo a jestli ví, že má ve vesnici lidi, kteří se potřebují aspoň trochu vyspat i ze soboty na neděli o prázdninách.

A víš, co mi ten starosta řekl, Honzo? Začal mlžit, jak to tihle političtí panáci dělají. Že prý potřebuje do vsi nalákat lidi, protože z toho má obec příjmy a navíc se tak stará o kulturní vyžití, tak zařídil výjimku do dvou do rána. A že jestli to někoho rušilo, tak se omlouvá, ale že to jinak nešlo. No, já pochopila, že se s ním nemá cenu dohadovat a radši jsem se ho ani neptala, jestli zrovna tohle vyřvávání po nocích, při kterém i kapři zhnuseně vystrkují hlavy z vody, opravdu považuje za kulturní vyžití.“

Marušku už znám hodně dlouho jako nejen zrale krásnou, ale i veskrze pozitivní a vstřícnou dámu s vytříbeným smyslem pro humor. Dnes se však neusmívala a nebylo se jí co divit, vždyť šlo o její milovanou maminku. Teď na chvilku přerušila vodopád svých slov, ale než jsem stačil zareagovat, spustila znovu: „Honzo, už je to několik týdnů a já o tom před tebou ani nechtěla mluvit, ale... Ale včera jsem se dozvěděla něco podobného, znáš to v Běchovicích?“

„Moc ne,“ přiznal jsem barvu.

„U výpadovky na Kolín je takový komplex s vnitroblokem, kde na jedné straně jsou městské byty pro staré lidi a ve zbytku klasické bydlení. Tam žije moje neteř s manželem, včera mi volala, že teď ze soboty na neděli se tam odehrálo něco podobného, taky nějaký hlučný koncert uprostřed toho komplexu bůhví do kolika hodin. Jí by to až tak nevadilo, ale ten její manžel jezdí s městským autobusem a v neděli musel vstávat na ranní. Vzpomněla jsem si na tu příhodu s maminkou a došlo mi, že on je na rozdíl od ní sice o hodně mladší, ale dryják na spaní si vzít nemůže, od rána musí být fit za volantem. Já vím, taky jsme byli mladí a ne vždy úplní beránkové, ale tohle mi připadá bezohledné, a to ještě nemluvím o lidech, kteří žijí v dosahu letních technoparty, trvajících několik dní v kuse. Ty, Honzo, co myslíš, opravdu jsem tak netolerantní, jak si připadám?“ Maruška skončila se svým svěřováním a tázavě na mě upřela své podmanivě hluboké hnědé oči.

Ta blonďatá, aktuálně maličko roztomile rozcuchaná holka mě postavila před nelehký úkol. Chtěl jsem ji potěšit, ale nemám ve zvyku říkat něco jiného, než co si myslím, tak jsem holt musel s pravdou ven: „Nejsi netolerantní, Maruško, vždyť každý máme právo na svůj klid, nejen staří lidé nebo ti, kteří mají před sebou náročný den za volantem. Mně taky vadí, když se kvůli někomu nemůžu vyspat, ale když se tak probírám svým ne zrovna svatým životem, tak se ti musím k něčemu přiznat. Taky se mi stalo, že jsem v hluboké noci pořvával po ulicích a zapomínal, že to třeba někomu vadí. Nebo se na nějakém rockovém koncertě společně s dalšími fanoušky v kotli vehementně dožadoval přídavku bez ohledu na to, kolik je hodin. Tak víš co, má krásná dámo? Já teď tak trochu zneužiju tvé přítomnosti a všem, které jsem kdy tímhle svým počínáním připravil o klid, se tady a teď před tebou dodatečně hluboce omluvám.“

Maruška němě otevřela ústa, a pak je zas zavřela. Toto kapří gesto zopakovala ještě asi dvakrát, přestala se mračit a konečně dovolila úsměvu, aby rozehrál své tóny v droboučkých vráskách kolem jejích očí. Pak pravila: „Asi máš pravdu, vždyť i já byla a možná někdy ještě i budu taková. Dovol mi, abych se připojila ke tvým omluvám a buď od té lásky, objednej nám stopičku třináctého pramene, ať máme to naše pokání čím ztvrdit až na věky. Amen.“

Autor: Jan Pražák | úterý 5.9.2023 14:34 | karma článku: 25,26 | přečteno: 1101x
  • Další články autora

Jan Pražák

To je jenom náš Pepíček, toho my tu máme skoro pořád

„Je mi strašné vedro, nevadilo by ti, kdybych dneska vyměnila kávu s větrníkem za zmrzlinový pohár? A přidáš se ke mně?“ Zeptala se Maruška jednoho odpoledne minulý týden, když jsme se po práci sešli v naší oblíbené cukrárně.

16.7.2024 v 14:34 | Karma: 13,75 | Přečteno: 265x | Diskuse | Ostatní

Jan Pražák

Příběh jednovaječných dvojčat

Rodiče mi dali jméno Kamila a přišla jsem na svět jen o pár chvil dřív než moje sestra Radmila. Už od samého začátku jsme byly úplně stejné, rozeznat nás od sebe dokázala jedině maminka.

13.7.2024 v 7:07 | Karma: 24,86 | Přečteno: 635x | Diskuse | Ostatní

Jan Pražák

Proboha, lidi, pohlídejte mi ji!

Do toho vlaku jsem se dostal vlastně náhodou. Původní záměr byl cestovat z práce domů jako obvykle metrem a busem, ale když na náměstí Republiky zahlásili náhlé přerušení provozu, otočil jsem to na Masaryčku a sednul na Elefanta.

9.7.2024 v 14:34 | Karma: 30,27 | Přečteno: 903x | Diskuse | Společnost

Jan Pražák

Usmíření na poslední chvíli

Maminka odešla od tatínka, když mi bylo pět let. Jednoho dne rozhodla, že se stěhujeme ke strejdovi Romanovi. Sbalila všechny svoje a moje věci, ani mi neumožnila se s tátou rozloučit a odjela se mnou do jiného města.

6.7.2024 v 7:07 | Karma: 30,10 | Přečteno: 898x | Diskuse | Ostatní

Jan Pražák

Ukaž, co to tady máš?

„Ukaž, otoč se... Vždyť máš ty kalhoty celé ušmudlané, tady je dokonce flek, dej to sem, rovnou je strčím do pračky. A tu košili si zítra taky vezmi čistou, prosím tebe, ať mi nechodíš do práce jako vandrák.“

2.7.2024 v 14:34 | Karma: 25,13 | Přečteno: 812x | Diskuse | Společnost
  • Nejčtenější

Novinky na iDNES Premium: Rozdáváme kola za milion korun

15. července 2024

Členství v iDNES Premium má velkou spoustu výhod. Čtenáři se dostanou ke všem prémiovým článkům na...

Trumpa při pokusu o atentát trefili do ucha. Střílel mladý republikán, nepřežil

14. července 2024  1:01,  aktualizováno  14:56

Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump přežil pokus o atentát. Na...

Zemřela Shannen Doherty. Hvězda Beverly Hills 90210 podlehla rakovině

14. července 2024  15:17,  aktualizováno  17:04

Po téměř deseti letech boje s rakovinou zemřela americká herečka Shannen Doherty, informují média....

Padaly kroupy jak pingpongové míče. Bouřky se opět hnaly Českem

10. července 2024  8:02,  aktualizováno  22:52

Česko má za sebou další tropický den. Denní maxima byla ve středu překročena na 56 z celkem 167...

Wimbledonská šampionka Krejčíková! Italku přemohla v dramatickém finále

13. července 2024  14:45,  aktualizováno  18:51

Wimbledon má opět senzační vítězku. A znovu po roce tato senzace pochází z Česka! Barbora...

Po tropické noci udeřily bouřky na Ostravsku, další vznikly na západě Čech

16. července 2024  7:38,  aktualizováno  20:07

Česko má za sebou další tropickou noc. Podle meteorologů na přibližně osmině měřicích stanic...

Zneškodnili jsme 14 tisíc členů Hamásu a půlku jeho velení, bilancuje Izrael

16. července 2024  20:05

Izraelské síly od začátku války v Pásmu Gazy zlikvidovaly polovinu vedení ozbrojeného křídla...

Podvodníci vás „ochrání“ novým trikem: Ztratili jste 5 000 eur? Dáme vám víc

16. července 2024

Premium Byli jste podvedeni? Pomůžeme vám, slibuje reklama na sociální síti. Po kliknutí na stránku se...

Bral úplatky a jednal v zájmu Egypta. V USA odsoudili senátora demokratů

16. července 2024  19:29,  aktualizováno  19:57

Americký senátor Bob Menendez bral úplatky, skrytě jednal v zájmu Egypta a dopustil se několika...

Rozdáváme Bi-Oil ZDARMA
Rozdáváme Bi-Oil ZDARMA

Maminky, pojďme si po sérii dětského testování dopřát také něco pro sebe. Ať už vás trápí strie, jizvy, dehydrovaná pokožka, pigmentové skvrny nebo...

  • Počet článků 2154
  • Celková karma 27,21
  • Průměrná čtenost 1308x
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.