Princip kolektivní viny

Rád bych zareagoval na článek kolegyně blogerky Libuše Pálkové „Vraždit kvůli bezpečnostním rámům?“ Respektive nad myšlenkou, v níž se pozastavuje nad demolicí domu, ve kterém vrah bydlel.

Princip kolektivní viny je pro nás moderní Evropany něčím naprosto nepředstavitelným. Pokud vím, tak přímo v našem státě jej naposledy uplatňoval komunistický režim, který například znemožňoval studia a jinak komplikoval život potomkům rodičů, kteří měli nějaký politický škraloup.

Naproti tomu z pohledu radikálního islámu je princip kolektivní viny jedním z hlavních pilířů této zrůdné ideologie. Pokud se příslušník toho kterého národa odváží nějakým způsobem zneuctít (rozuměj kritizovat) islám a jeho myšlenky, pak je třeba celý tento národ potrestat. Respektive opakovaně trestat stále dokola, což je hlavním důvodem teroristických útoků, páchaných v současné době radikálními islamisty v Evropě.

Někde mezi těmito póly pohledu na princip kolektivní viny stojí Izrael. Tedy stát, který prakticky dennodenně čelí vražedným útokům, podobným tomu, při němž islámský radikál zavraždil kvůli instalaci bezpečnostních rámů tři Izraelce. Izraelské úřady zareagovaly mimo jiné tím, že nechaly zbourat dům, ve kterém bydlel útočník se svou rodinou.

Všimněme si na tomto konkrétním případu jednoho významného rozdílu. Islámský radikál trestá ve jménu kolektivní viny jakékoli Izraelce smrtí, zatímco izraelské úřady trestají ve jménu kolektivní viny pouze vrahovu rodinu a pouze rozbouráním domu. Za zmínku stojí i fakt, že vrahův otec zcela otevřeně s činem svého syna souhlasil.

Chápu, že pro autorku článku, coby evropsky smýšlejícího člověka, je jakékoli uplatňování principu kolektivní viny nepředstavitelné. Na druhou stranu bychom se však měli snažit pochopit jednání Izraelských úřadů. Ty totiž používají tento princip pouze v nejnižší možné míře a jen proto, že se snaží umožnit svým občanům prostě přežít. Přežít v ohni teroristických útoků, jejichž četnost si evropsky smýšlející člověk též nedokáže dost dobře představit.

Zjednodušeně řečeno kdyby radikální islamisté nevraždili Izraelity za to, že jsou to Izraelité, kteří nevyznávají islám a nepodřizují se jeho myšlenkám, nikdo by je neomezoval stavbou bezpečnostních rámů a netrestal bouráním domů jejich atentátníků.

Odkaz na článek „Vraždit kvůli bezpečnostním rámům?“ je zde.