Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Může nám zvíře nahradit blízkého člověka?

Například sourozence, po kterém coby dítě toužíme, ale z nějakého důvodu ho nemůžeme mít, jako tomu bylo kdysi dávno u jedné mé vzdálené příbuzné? Nebo dokonce partnera?  

Julie žila v dětství jen se svou maminkou, jíž její povaha a profese evangelické farářky nutila k častému stěhování. Jako kluk jsem tehdy nepátral po příčinách, proč byly ty dvě samy a proč každých pár let měnily bydliště. Až později jsem se dozvěděl, že to bylo částečně kvůli prazvláštní povaze Juliiny mámy, s níž by ani ten nejshovívavější mužský nedokázal dlouhodobě žít. A částečně též kvůli tomu, že byla překládána z farnosti na farnost. Důsledkem obého bylo, že Julie zůstala jedináčkem a ani si nikde nestihla nebo možná nedokázala získat moc kamarádů.

Občas jsme je s rodiči navštěvovali, zajeli k nim na nedělní půlden, když Juliina maminka zrovna neměla kázání. Jednou o prázdninách, když mi bylo nějakých deset nebo jedenáct, z nějakého důvodu na poslední chvíli nevyšel dětský tábor. Moje babička byla zrovna nemocná, rodičům se nedostávala dovolená a najednou nevěděli, co se mnou, tak mě na týden odvezli k Julii a k její mamince. Dámy tehdy pobývaly v jednom menším středočeském městečku a já mohl jejich živelnou domácnost, kde se prakticky vůbec nekoukalo na pořádek, sledovat svýma klučičíma očima. Očima malého rošťáka, pro kterého je trocha toho všudypřítomného nevinného neutřeného prachu zajímavou změnou a absence přesně stanovených návratů z venku vítaným přínosem.

Julie neměla sourozence ani kamarády, ale nezdálo se, že by jí to nějak moc vadilo, jejich roli vždycky zastoupilo nějaké zvíře. V době mého týdenního pobytu u nich dominoval starý nesmírně tolerantní šedivý kocour. Dámy ho někde našly, když nebyl zrovna v nejlepší formě, možná někomu utekl nebo kohosi omrzel a sám by si už asi nalovit nedokázal. Tak se ho ujaly a Julie ho adoptovala coby svého malého brášku. Bylo to poprvé a naposled v životě, co jsem viděl, jak se kocour nechal krmit lžičkou z talířku jen proto, aby vyhověl rozmaru své „sestry pečovatelky.“ Nechal se dokonce zavinout do povijanu a vozit v kočárku pro panenky, a s trochou nadsázky můžu říct, že se tvářil, jakoby se mu to líbilo. A přitom na tom ještě nebyl fyzicky zdaleka tak špatně, aby se nedokázal normálně najíst z misky nebo ohnat a utéct, kdyby se mu cokoli nelíbilo. Byl prostě takový, že to mohlo budit dojem, jakoby se snažil nahradit Julii sourozence.

Juliina maminka byla z lidského pohledu opravdu zvláštní. Co jí pánbůh, o kterém kázala svým věřícím, nenadělil v oblasti partnerských vztahů a umění vést domácnost, to jí bohatě vynahradil v lásce k bližním. Tedy ke všem bližním, ona například k obrovskému úžasu a občas i zděšení svého okolí nehubila a dokonce ani nezaháněla vosy, ona je krmila.

A tak nebylo divu, že jediným mužským, který s ní dokázal vystát, nebyl člověk, ale pes. Její pes, jímž bylo v době mého týdenního pobytu u nich pomenší černé zvíře neurčitého věku a původu. Ten tvor se jí držel na každém kroku, jen v době jejího kázání musel trpělivě čekat za dveřmi. Jinak se však účastnil veškerého jejího počínání, při jídle seděl na vyhrazeném místě vedle židle své paní, při návštěvách známých a soukromých rozhovorech s věřícími odpočíval na pro něj vyhrazeném starém rozpadajícím se křesílku. V noci spával v nohách její postele, v různé denní hodiny jsem býval často svědkem, jak spolu ti dva „rozmlouvají.“ Z mého klučičího pohledu to vypadalo, jako by si Juliina maminka po člověčím a ten pes po zvířecím způsobu povídali o všem možném. Od řečí o každodenních povinnostech, radostech a strastech až po hluboké filozofické a náboženské rozhovory.

Ačkoli kocour je a vždy zůstane kocourem, pes nikdy nepřestane být psem, oba se řídí svými pradávnými zvířecími instinkty a skutečného člověka plně nezastoupí, dokázali tito dva do značné míry nahradit Julii a její mamince bytosti, které jim chyběly v lidském vydání. Samozřejmě, že ne doslova a ve všem, ale teď s odstupem mnoha let si troufnu říct, že v něčem uměli být dokonce i lepší. Proč? Protože žádný pes by svou paní nikdy neopustil kvůli troše neumu v partnerském životě. A žádný kocour by se nikdy se svou „adoptivní“ sestrou nesoudil o dědictví po rodičích, jak jsem to viděl v jedné úplně jiné větvi příbuzenstva.

Od těch dávných dob jsem se s Julií setkal jen párkrát. Když jsem se s ní viděl posledně, pracovala na vsi jako pečovatelka o zvířata. Kvůli své nemoci žila v bezdětném manželství a třetím členem její domácnosti byl obrovský dobrácký a na slovo poslušný teriér.

Autor: Jan Pražák | pondělí 8.7.2019 14:03 | karma článku: 25,92 | přečteno: 866x
  • Další články autora

Jan Pražák

Jak jsme s Maruškou odrovnali státního úředníka

„Nebude ti vadit, když ti řeknu něco hodně osobního, k čemu jsem se strašně dlouho odhodlávala a teprve nedávno rozhoupala?“ Položila mi Maruška nečekanou otázku při jednom z našich posezení nad kávou a větrníkem.

30.5.2024 v 14:34 | Karma: 22,38 | Přečteno: 640x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Jak ubohá migrantka bojovala s naší mateřštinou

Při cestování příměstskými autobusy z okraje Prahy je třeba dodržovat pár jednoduchých pravidel. Nic složitého, nastupuje se pouze předními dveřmi u řidiče, kterému ukážete jízdenku nebo si ji u něj prostě koupíte.

27.5.2024 v 14:34 | Karma: 31,37 | Přečteno: 1129x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

Úchyl v tramvaji

Tramvaj s číslem dvaadvacet byla toho horkého jarního odpoledne tak ze tří čtvrtin zaplněná. Několik lidí stálo, ale pokud by si člověk dal práci, našel by místo k sezení. Spočíval jsem úplně vzadu na pětisedačce v koutě u okénka.

24.5.2024 v 14:34 | Karma: 38,20 | Přečteno: 4368x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

I muži mají své biologické hodiny

„Jirko, víš, že máš ve firmě přezdívku sukničkář? Nechci ti do toho mluvit, dělej si, co chceš, ale já s tvým jednáním nesouhlasím.“ Rýpnul si do mě Michal. Kámoš a kolega, se kterým dělám v expedici už spoustu let.

21.5.2024 v 14:34 | Karma: 23,28 | Přečteno: 801x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Zrádný tajuplný úplněk

Máte rádi Měsíc? Já tedy rozhodně ano. On totiž není jen strohým kamenným nebeským tělesem, je přímo romantickou osobností, která po staletí inspiruje generace umělců k jejich tvorbě, i obyčejné lidi k potěše a zamyšlení.

18.5.2024 v 7:07 | Karma: 21,89 | Přečteno: 650x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život

31. května 2024  13:12,  aktualizováno  18:49

Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony

31. května 2024

Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...

Australský stát jmenoval tajemníka pro „pro změnu chování mužů“

1. června 2024  20:18

Guvernérka australského státu Viktoria Jacinta Allanová jmenovala poslance Tima Richardsona jako...

Papež se sešel s Čaputovou a matkami dívek, co zemřely při nehodě autobusu

1. června 2024  20:09

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se v sobotu setkala ve Vatikánu s papežem Františkem. Na...

Psa, který připomínal kostru, nalezli u chatky. Případů týrání zvířat přibývá

1. června 2024

Premium Počet brutálních případů týrání zvířat roste. Lidé z útulků říkají, že tak hrozné zacházení nikdy v...

Levné a vyrobené „na koleni“. Drogy dorazily i na Kubu, narkomafie zatím ne

1. června 2024

Premium Na Kubě, jak známo, hezky svítí sluníčko, často tam prší, takže tam dobře rostou rostliny, tedy i...

  • Počet článků 2140
  • Celková karma 28,68
  • Průměrná čtenost 1308x
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.