Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Konečně jsi mi umřel

Sedím na terase penzionu, ucucávám kofolu z půllitru a koukám kolem sebe. Konečně po mnoha létech prožívám zas chvíle dovolené, kdy nemusím na nic myslet a můžu být sama sebou.

Před chvilkou přijela z výletu rodinka cyklistů. Sundali kola z auťáku, sedli si k vedlejšímu stolu a kluka pustili do bazénu. Taťka skočil do baru pro dvě piva, přiťuknul si s mamkou, teď spolu klábosí a sledují synka, jak blbne ve vodě s ostatními dětmi. Rozplývají se, jak se jim výlet vydařil, a plánují, kam si to namíří zítra.

Jó, Jozífku, taky jsme kdysi bývali šťastní, pamatuješ? Taky jsme jezdili na dovolené ve třech s našim Pepíčkem. Koukej na toho kluka v bazénu, vždyť je to celý on, stejně se nebojácně přetahuje o mičudu s většími kluky, jako to dělal ten náš. To byly časy, viď, ještě před tím, než ses mi dal na chlastání.

Já vím, žes tehdy měl velké plány, jak si založíš firmu, jaký budeš pán, kterého každý poslouchá a jak budeme mít peněz jako šlupek. Ze začátku to fungovalo, však vím, kšefty se jen točily, tys byl spokojený a já ti strašně moc fandila, obdivovala tě a byla na tebe hrdá.

Jenomže pak se to všechno zvrtlo, viď, Jozífku? Víš, že vlastně ani nevím, co bylo prvotní příčinou? Vždyť tys mi to neřeknul. Dlouho jsi mi nechtěl říct, že už nejsme na výsluní, dlouho jsi nedokázal přiznat, že to jde s firmou z kopce a že ses zadlužil. Pořád ses tvářil jako king, pořád ses snažil, abych já mělo všechno, nač si dokážu vzpomenout a Pepíček dostával vždycky jen to nejlepší. Pak to šlo z kopce dál a dál, ty už jsi to nedokázal před nikým hrát, začal jsi pít, postupně chlastat víc a víc.

Pamatuješ Jozífku, jak jsi mě tehdy strašně seřval? Přitáhnul jsi domů pozdě v noci pořádně pod párou, já na tebe čekala, třásla se strachem, že se ti něco stalo, když jsi mi nebral telefon a tys mi pak vyčetl, jaká jsem špatná ženská. Jak neumím vařit, postarat se o domácnost, o kluka, aby ve škole prospíval a o všechno možné další. Pamatuješ, jak jsi mi dal pár facek, pak ses nakonec sám rozbrečel a vylezlo z tebe, že jsme s prachama na dně? Tehdy jsi mi to řeknul poprvé, ale nemysli, já už dávno věděla, která bije, to každá ženská na chlapovi pozná. A víš, proč jsi na mě byl tak zlý? Potřeboval jsi sám před sebou zakrýt svoje selhání. To selhání, které jsem ti nikdy nevyčetla, ale to tys nepochopil. Stejně jako jsi nepochopil, že mi nikdy nešlo o luxus a že jeho ztráta mi byla leda tak ukradená.

Ty, velký podnikatel jsi musel najednou do práce a začít znovu makat pro jiné. I já šla dělat a Pepík už nemohl dál chodit na tu prestižní drahou školu. Mně práce nevadila, Pepík se na normální škole cítil líp, ale to tys nepřijal. Čím dál víc ses utápěl ve vlastním selhání, čím dál víc jsi chlastal. Pamatuješ, jak jsem tě přemlouvala, prosila na kolenou, abys toho nechal? Pamatuješ, jak jsi mi to snad stokrát slíbil, chvilku ses držel, abys nakonec spadnul ještě hloubš?

Pamatuješ, Jozífku, jak ses postupně prochlastal až k rakovině, jak ses mi ztrácel před očima a jak jsem byla nešťastná? Ano, býval jsi na mě zlý a hrubý, ale já byla stále s tebou. Než abych se na tebe vykašlala a nechala tě chcípnout, pořád jsem v tobě viděla toho chlapa, kterým jsi kdysi na začátku býval. Milovala jsem tě, a když jsem viděla, jak se tvé dny krátí, na jedné straně jsem věděla, že tvoje smrt mi bude úlevou a na druhé straně jsem si nedokázala představit, že o tebe přijdu.

Pamatuješ, Jozífku, jak jsi mě naposled dokázal vnímat, když jsem za tebou byla v nemocnici těsně před tím, než se ti milosrdně zastřela mysl? Mluvila jsem na tebe a ty jsi mi odpovídal ne hlasem, ale očima. Vím, co jsi mi jimi říkal a já v tu chvíli pochopila, že i ty jsi mě navzdory vší své zlobě měl až do posledních chvil rád, akorát už jsi mi to nedával znát. Pochopila jsem tě, byla ti vděčná za vše dávné dobré a krásné, a odpustila ti to ostatní.

Jestli mě, Jozífku, odněkud pozoruješ, tak teď vidíš, jak tady sedím na terase penzionu a ve svých pětapadesáti si připadám o třicet let starší. Spoustu jsi mi v našem společném životě dal a ještě víc jsi mi toho vzal. Často si připadám jako stará bába, která by se měla už tak akorát chystat za tebou. Ale když vidím dění kolem sebe, třeba ty cyklisty s malým klukem, támhle ten mladý zamilovaný pár nebo tady tu partičku lidí mého věku, jak se vesele baví...

Jozífku, ty jsi mi konečně umřel a vysvobodil tak sebe i mě z našeho společného trápení. Promiň, Jozífku, nezlob se na mě, ale já ještě potřebuju žít a jít dál...

Autor: Jan Pražák | pondělí 31.7.2023 14:34 | karma článku: 32,84 | přečteno: 1248x
  • Další články autora

Jan Pražák

To je jenom náš Pepíček, toho my tu máme skoro pořád

„Je mi strašné vedro, nevadilo by ti, kdybych dneska vyměnila kávu s větrníkem za zmrzlinový pohár? A přidáš se ke mně?“ Zeptala se Maruška jednoho odpoledne minulý týden, když jsme se po práci sešli v naší oblíbené cukrárně.

16.7.2024 v 14:34 | Karma: 22,40 | Přečteno: 662x | Diskuse | Ostatní

Jan Pražák

Příběh jednovaječných dvojčat

Rodiče mi dali jméno Kamila a přišla jsem na svět jen o pár chvil dřív než moje sestra Radmila. Už od samého začátku jsme byly úplně stejné, rozeznat nás od sebe dokázala jedině maminka.

13.7.2024 v 7:07 | Karma: 25,29 | Přečteno: 669x | Diskuse | Ostatní

Jan Pražák

Proboha, lidi, pohlídejte mi ji!

Do toho vlaku jsem se dostal vlastně náhodou. Původní záměr byl cestovat z práce domů jako obvykle metrem a busem, ale když na náměstí Republiky zahlásili náhlé přerušení provozu, otočil jsem to na Masaryčku a sednul na Elefanta.

9.7.2024 v 14:34 | Karma: 30,60 | Přečteno: 918x | Diskuse | Společnost

Jan Pražák

Usmíření na poslední chvíli

Maminka odešla od tatínka, když mi bylo pět let. Jednoho dne rozhodla, že se stěhujeme ke strejdovi Romanovi. Sbalila všechny svoje a moje věci, ani mi neumožnila se s tátou rozloučit a odjela se mnou do jiného města.

6.7.2024 v 7:07 | Karma: 30,19 | Přečteno: 908x | Diskuse | Ostatní

Jan Pražák

Ukaž, co to tady máš?

„Ukaž, otoč se... Vždyť máš ty kalhoty celé ušmudlané, tady je dokonce flek, dej to sem, rovnou je strčím do pračky. A tu košili si zítra taky vezmi čistou, prosím tebe, ať mi nechodíš do práce jako vandrák.“

2.7.2024 v 14:34 | Karma: 25,13 | Přečteno: 819x | Diskuse | Společnost
  • Nejčtenější

Novinky na iDNES Premium: Rozdáváme kola za milion korun

15. července 2024

Členství v iDNES Premium má velkou spoustu výhod. Čtenáři se dostanou ke všem prémiovým článkům na...

Trumpa při pokusu o atentát trefili do ucha. Střílel mladý republikán, nepřežil

14. července 2024  1:01,  aktualizováno  14:56

Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump přežil pokus o atentát. Na...

Zemřela Shannen Doherty. Hvězda Beverly Hills 90210 podlehla rakovině

14. července 2024  15:17,  aktualizováno  17:04

Po téměř deseti letech boje s rakovinou zemřela americká herečka Shannen Doherty, informují média....

Padaly kroupy jak pingpongové míče. Bouřky se opět hnaly Českem

10. července 2024  8:02,  aktualizováno  22:52

Česko má za sebou další tropický den. Denní maxima byla ve středu překročena na 56 z celkem 167...

„Katastrofa pro Ukrajinu.“ Trumpův výběr viceprezidenta rozklepal Evropu

16. července 2024  10:28,  aktualizováno  12:04

Jméno J.D. Vance naznačuje, kam by se mohla ubírat zahraniční politika Spojených států v případě...

Biden se nakazil covidem, stahuje se do izolace, oznámil Bílý dům

18. července 2024,  aktualizováno 

Americký prezident Joe Biden, který obhajuje v podzimních volbách mandát, se nakazil covidem....

Raketová kariéra Trumpovy snachy. Hvězdné Laře radila i rodačka ze Zlína

18. července 2024

Premium Pro snachu Donalda Trumpa Laru jsou poslední měsíce ve znamení nástupu na politické výsluní, který...

I pár stovek měsíčně udělá za dvacet let divy. Expertka o výchově ke spoření

18. července 2024

Premium O financích mluví jen pět procent žen. A podobné procento teenagerů dostává informace od rodičů...

Velký výprodej státu. Nabízí jez, pošty i hřbitovy, některé však omylem

18. července 2024

Premium Pokud se chystáte v budoucnu investovat do nemovitostí, zbystřete. Stát se hodlá zbavit více než...

  • Počet článků 2154
  • Celková karma 27,54
  • Průměrná čtenost 1309x
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.