Když už vlézt „do neznáma,“ tak jedině s ochranou

Jinak bych taky mohl dopadnout podobně, jako ten úctyhodný pán, který si na sobě tolik zakládá. Vykašlal se na ochranu a ejhle, už to chytnul.  

Ono neznámo na mě vyskočilo nebo lépe řečeno celkem nepravidelně v různých nuancích vyskakuje v mailu. Tak třeba posledně:

„Ahoj Jan, Ruth netrpjelivě čeká na seznámení s tebou. Jestli chceš vědět víc, klikněte sem.“

Těmi nuancemi myslím nejen ženská jména, ale i gramatické chyby a taky odkazy, které se skrývají za tím „klikněte sem.“ Většinou směřují na nějaké exotické stránky, končící třeba „ru“ a tak podobně. A součástí odkazu zpravidla bývá taky „php“.

Technicky to „ru“ a „php“  cosi znamená, ale tím nechci zdržovat, dá se to říct i normálně: „Rychle uteč nebo budeš potřebovat honem pomoc.“ Do takových teda radši nelezu ani s ochranou. Sice by nejspíš ochránila, když už se tak jmenuje, ale stoprocentní to není, klidně může selhat. Myslím antivirová, samozřejmě, protože o té obyčejné se neříká, že může selhat, ale jednoduše prasknout. Protrhnout se. Ale to je celkem jedno, v obou případech bych mohl nakoupit cosi ošklivého.

Jako ten úctyhodný pán, jak už jsem naznačil v perexu. Občas si píšeme maily, vykáme si a on mě zásadně oslovuje „Vážený pane Pražáku.“ Mimochodem, už jsem se moc dlouho nevážil, ale to sem asi nepatří.

No a tuhle mi od toho úctyhodného pána zase přišel mail. Najednou mi neříkal vážený, ani mi nevykal, ale poslal mi kratičký vzkaz:

„Ahoj, todle je moc pěkné, určytě tě to bude zajímat.“ A zase tam byl odkaz s tím „ru“ a „php“.

Chvilku jsem nevěřil svým očím. Vždyť si ten úctyhodný pán vždycky tolik potrpěl na gramatiku. A najednou toto. Tak jsem o tom chvíli špekuloval a pak mi došlo, že si náš milý úctyhodný asi zapomněl nasadit ochranu a vlezl do neznáma. Totiž, co to povídám, neměl antivirovou ochranu a kliknul na to „ru“ s tím „php“. A nakazil se virem. Aby mi nikdo nevyčítal dvojsmyslnost, řeknu to radši jinak. Zaviroval si počítač. Takovou tou potvorou, co prohrábne kontakty a na všechny rozešle sama sebe. Aby se mohla šířit dál a dál. Ostatně to už je náplň práce virů počítačových i těch obyčejných.

No nic, pánovi jsem tehdy zavolal a velice slušně se ho zeptal, jestli si je úplně jistý, že nemá zavirovaný počítač. Jasně, že měl. Pak tvrdil, že si ho odviroval a dušoval se, že odteďka bude používat ochranu. Když mi od něj přišel podobný mail po čase znovu, už jsem ho nechal být. Zkrátka a dobře, proti gustu žádný dišputát. Když si někdo libuje v infekci, tak ať si ji pro mě za mě užívá z plna hrdla.

Říká se „na každýho jednou dojde“ nebo taky „ty seš ňákej moc chytrej.“ Takže došlo i na mě. Dokonce v práci. Měl jsem tak nějak dost napilno a najednou mi přišel mail:

Tedy jakože mám přeplněnou schránku a utrum s dalšími příchozími maily. A jestli s tím chci něco dělat, tak abych kliknul na to modré.

Jo jo, sice mě to asi neomlouvá, ale jak jsem byl v tom presu, tak jsem zapomněl přemýšlet a rovnou do toho šel. A bez ochrany. Tu měla naštěstí nasazenou firma, takže jsem to hned pěkně schytal. Napřed mě seřval prohlížet, že jako lezu někam, kam se nesmí. A pak mi volala ta, co to má u nás na starosti. Neseřvala mě, je to hodná paní. Jenom mi řekla, abych si zkontroloval, jestli jsem přece jen něco nechytil. A já se najednou před ní parádně styděl.

Takže, vážení, bacha. Až vám ode mě přijde nějaký mail, abyste klikli sem anebo tam, radši se pro jistotu nejdřív podívejte, jestli se za tím neschovává taky nějaké to „ru“ a „php“. Abyste se ode mě nenakazili, člověk nikdy neví. A až bude napříště číst nějaký můj článek, tak jedině s ochranou. Tedy mám na mysli antivirovou, aby si to někdo špatně nevyložil.