Jsem naprostým diletantem

Naprostým diletantem určitě ve více oborech, ale v jednom ve svém diletantství zcela vynikám. A tak si kladu otázku, jestli jsem v tom sám nebo zda se ke mně někdo z vás přidá.

Leč popořádku. Byl jeden z nejžhavějších dní uplynulého týdne a my se s manželkou na chvíli ochladili v útrobách boskovického zámku. Procházeli jsme malebné komnaty plné starobylého nábytku a dávných obrazů, a s libostí jsme si vychutnávali klasické umění, které pohladilo naše oči.

Pak jsme se vrátili ven do vedra zámecké zahrady a chtěli si od toho pomalého courání na chvilku odpočinout. Zahrada jevila jisté známky rozestavěnosti a na blízkých plastových židlích byly nějaké hadice, které si tam odložili řemeslníci. Tedy takhle jsem si to aspoň myslel a chtěl jsem ten bordel sundat dolů do trávy s tím, že ho tam pak vrátím zpátky. Už, už jsem sahal po těch černých rourách na prostřední židli...

…když mě najednou Soňa zastavila varováním, že na stolku je nějaká cedule, že se ohledně těch nepořádných řemeslníků hluboce mýlím a že se nejedná o žádný bordel, nýbrž o výstavní kousek supermoderního výtvarného umění. Zarazil jsem se na poslední chvíli, přečetl ten nápis...

...a opět už poněkolikáté jsem si uvědomil, jaký jsem ohledně moderního výtvarného umění diletant. Prostě kdyby mě manželka včas nezarazila, tak bych to umělecké veledílo zničil podobě, jako už se to stalo několika uklízečkám ve významných galeriích, které takové výtvory považovaly za jakýsi odpad.

Možná to někdo z vás vnímá podobně a stalo by se vám úplně to samé, ale možná se ve vás mýlím a v moderním umění se vyznáte. V takovém případě mi dozajista zodpovíte otázky, které mi od toho dne vrtají hlavou a kvůli nimž nemohu usnout:

Je odpadkový koš na prvním obrázku součástí uměleckého díla nebo není?

Patří pojízdný gril s krabicí s odpadem na následujícím obrázku do téže expozice a vytvořil toto slavné dílo stejný autor, přestože u něj chybí popiska?

Leč dosti žertů, teď chvilku vážně. Jakkoli obdivuji skutečné mistry opravdového výtvarného umění a před jejich díly hluboce smekám, mám za to, že to nejkrásnější, co za celé veky věků kdo vytvořil, pochází od samotné matičky přírody. A my, maličtí lidé z bezvýznamného druhu homo sapiens jsme se naučili od praautorky přírody pouze opisovat.

Inu, posuďte sami, naše kroky v onom z nejžhavějších dní uplynulého týdne později směřovaly za dalším ochlazením do jedné z jeskyní Moravského krasu. Řekněte, dokázal by takovou nádheru vytvořit někdo z nás lidí?

Závěrem mně, naprostému diletantovi v oboru výtvarného umění dovolte vyslovit názor, co od té praautorky přírody považuji za úplně nejkrásnější. Je to žena, přátelé, feministky nechť mi laskavě prominou. A zdaleka ne pouze žena, disponující takzvanou komerční krásnou, protože na každé ženě lze nalézt něco nádherného. Ale ano, i na vás, vážená paní. A na vás, milá slečno, také. Nehledejme tuto krásu jen v plných ňadrech a oblých bocích, nalézejme ji třeba v hloubce očí nebo laskavosti duše. A to není vůbec málo, nemyslíte?

A teď mi odpusťte, pánové, že sem jako příklad té ženské krásy nevložím žádný obrázek. Každý si místo něj představte tu svou.