Jihočeská pohodovka

Nabízím naprosto nepolitický, viruprostý, nekonfliktní a tím pádem pro čtenářskou obec možná tak trochu nudný článek. Chcete-li na chvilku zapomenout na starosti, pojďte se mnou obdivovat jeden malebný kout naší vlasti.  

Voňavá louka u Kamenného Újezdu pod „Budějicemi.“

Jeden z andělů na Schwarzenberské hrobce v Třeboni si opaluje křídlo v poledním slunci.

Lidské hemžení na třeboňském náměstí.

„Už zase jsi neposlouchal, co jsem ti říkala...“ (Třeboň, našmírováno z věže).

„Dávej pozor nebo ti ta zmrzlina spadne jako minule...“ (Třeboň, našmírováno z věže).

Můj supertajný mediální zpravodaj konečně odhalil utajovanou osvěžovnu třeboňské bílé paní.

„Miláčku, ty bys chtěl? Tak to mě napřed musíš vzít na cestu kolem světa“ (Třeboň, rybník Svět).

Zřícenina hradu Dívčí kámen...

...a tenhle obejda si myslí, že ty dívky uhlídá. 

Fontána v zámecké zahradě v Českém Krumlově.

„Počkej doma, ten včerejší večer ti rozhodně spočítám...“

„... a nemysli si, že to spravíš leknínem, o který se stejně starám já“ (stále krumlovská zámecká zahrada).

Pohodovka dvou krásných žen na lavičce u kafíčka (Český Krumlov). 

Bez vodáků by Krumlov nebyl Krumlovem. 

Vodopád v Terčině údolí. Co na tom, že je umělý... 

 ...pokud ho člověk neobejde, tak ani nepozná, že má nahoře náhon.

Víte, jak potěšit provověrného Jihočecha? Dejte si rybu, kterou sám ulovil a připravil... 

...a zapijte ji pivem, které má rád. 

Zde měl můj nekonfliktní a nudný článek skončit, ale nakonec jsem se rozhodl, že vás ještě zdržím krátkým šumavským dodatkem. Tak mi to odpusťte, ale, mezi námi, kdo by nad těmi krásami odolal?

***

Hrad Kašperk v poněkud snovém oparu.

Údolí prášilského potoka. 

Smyslná divoká orchidej. 

Kouzlo mládí. 

Tak díky a zas někdy příště...