- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Přítel. Přesně ví, kde je schovaný klíč od mých třináctých komnat. Sám jsem mu to místo ukázal a napoprvé odemkl. Člověk, kterému o půlnoci zavolám, že jsem někoho zabil a on se neptá proč. Jen chce informaci kde jsem a přijde mi pomoct mrtvolu zahrabat. Otázkou zůstává, kdo to pro mě udělá a pro koho jsem schopen to samé udělat já. Není to dokonalá definice slova přítel, vím. Taky jsem kvůli tomu nemusel nutně někoho zabít (tedy zatím), a budu doufat, že ani nikdo z mých blízkých nikoho nesejme.
Bojuju a rvu se. Musím, protože chci. A občas někomu spadne přilbice a já se cítím jako William Wallace. Jsem přesvědčen, že mě to nezlomí. Zabalit jsem to mohl dávno a teď to nevzdám.
Jen jediného se děsím, až spadne poslední přilbice, budu se dívat sám na sebe…
Další články autora |