ať si ženský dělaj co chtěj

„Seš neuvěřitelnej. Budu si dělat co chci, jasný?“ hned na to pohledná, asi třicetiletá, brunetka vstala ze židle, na stůl hodila stovku a než se ten její mátoha rozkoukal, hrdě se vynesla ze zahrádky klapajíc po kočičích hlavách.

Zajímavé bylo, že se nemlich tatáž situace opakovala o málo minut později u vedlejšího stolku, jen ona byla ještě o dekádu starší, ale snad ještě hezčí. A já se nemohl dočkat opozdilého příchodu kamaráda, abych ho samozřejmě okamžitě informoval o tom, čeho jsem byl právě svědkem.
„Jako socky nevypadaj, co?“ nenápadně pokyvuju hlavou směrem ke dvěma napuchlým sedícím bublinám.
„No právě. Takže možná maj o něco víc peněz, ale jinak to sou stejně odporně chlupatý vopičáci jako my dva. A to mě děsí. I když, tebe nemusí, nejseš ženatej,“ zašklebí se na mě. „Víš, jak sem ti říkal, že si koupim novou motorku. No tak nic nebude. Místo toho kupujem nový prsa a školný na vejšku. Chce si ji dodělat,“ dodává a v jeho hlase je znát obdiv ke své ženě.
Pro změnu se šklebím já. Ale upřímnou radostí. Vypadá to, že u nich doma je po bouřce zase dobře.

„Co si dáte?“ vytrhne nás z rozjímání servírka.

„Dám si kafe a tohlecto dvakrát...,“ kamarád bere do ruky reklamní trojstěn z papíru a výběr nejprve ukáže servírce a potom mně. Civím na obrázek dvou dívek těsně před polibkem. Nutno dodat, že pohled je to pro muže pěkný a reklama na alkohol trefná, zvláště pak s tím doplňujícím textem: Ženský ať si dělaj co chtěj.

„Hele, vole, je to tak, ženský už nás nepotřebujou,“ kopne do sebe panáka a pokračuje, „voni už si prachy vydělaj samy a když ne, tak to stejně ňák udělaj. Ta moje, jo, chtěla jako vymalovat a novou skříň k tomu. Jenže znáš mě, furt dost času. A tak ti přijdu domů a vono je to hotový. Čumim jak vejr viď. Se mi pak přiznala, ušila dvoje šaty kámošce a ten její starej to pak zmáknul za jedno odpo. Ti řikám, voni uměj udělat z prdu kuličku!“

„To je ale dobře, né?“

„Já ti něco řeknu. Já to jako beru. Já ji mám rád,“ zjihne mu hlas. „Po letech jí zase nosím kytky a vymejšlím kam vyrazíme na víkend a čím bych ji překvapil. Nebudeš věřit, ale ono jí to fakt stačí, když se jí věnuju, když vypnu telku a dám si sní kafe. Ty vole vona mě má ráda i s tou vanou,“ plácne se do vyvaleného břicha a začne se smát.

„Doneste nám to ještě jednou, prosím,“ objednávám rundu u právě procházející servírky s úsměvem.

Po kočičích hlavách se vznáší neuvěřitelné množství krásných žen. Dívám se na ty jejich nohy. A mnohým z nich by stačilo k těm nohám padnout. Všechno ostatní zařídí to jejich kouzlo s prdem a kuličkou.

„Tak at si ženský dělaj co chtěj,“ ťukáme si frťanem.
Ťukněte si taky. Když se totiž podívám na ten obrázek, docela se divím, že nás, chlapy, ty naše ženský, ještě vůbec potřebujou.

;)