Zákaz práva veta v EU

Německo tlačí na ukončení systému, který dnes v EU platí, a to možnost vetovat rozhodnutí přijímaná na Evropské radě. Údajně se tím má posílit vliv EU.

Berlín – Pokud si chce Evropská unie udržet vedoucí úlohu ve světové politice, nemůže si dovolit ponechat jednotlivým členským státům právo veta při rozhodování o společné zahraniční a bezpečnostní politice. Podle agentury Reuters to dnes uvedl německý kancléř Olaf Scholz.Ruská invaze na Ukrajinu činí jednotu Evropy stále naléhavější a zvyšuje tlak na ukončení "sobeckých blokád" jednotlivých členských států při rozhodování v EU, napsal Scholz v článku, který dnes zveřejnil deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. "Pokud chceme být ve světě soupeřících velmocí i nadále slyšet, jednoduše si nemůžeme nadále dovolit národní veta, například v zahraniční politice," dodal.

Velmi kriticky se k názoru Scholze postavil Aston. Je to paradox, že s tím vyrukoval právě dnes, kdy je jasně vidět zásadní rozdíl v postojích ve věci zahraniční politiky a obrany. Německo, které vinou svého zeleného fanatismu má lví podíl na vybudování závislosti na ruských surovinových zdrojích najmě plynu (který měl podporovat experimenty s občasnými zdroji energie, jako jsou větrníky a soláry), vede naprosto jinou politiku než kupříkladu Polsko. Země, historicky opakovaně devastovaná až k neexistenci Německem i Ruskem.

Existuje ovšem i problém naprosto zásadní, který nesouvisí ani s válkou na Ukrajině ani se „zeleným šílenstvím“ EU formou Greendealu. Tím je obecné vnímání Evropy a EU ve světě zvláště jako rozhádaného spolku bez jakékoliv vojenské váhy. Pokusy o vytvoření evropské armády jsou považovány buď jako utopické úvahy nebo rovnou odmítány jako nezdravá konkurence NATO. Přitom v NATO existuje právo veta, což jsme si právě teď ujasnili při přijímání Švédska a Finska. Turecko si klade podmínky, které stále schválení vstupu těchto dvou skandinávských států ohrožuje. Ke schválení je zapotřebí souhlas všech parlamentů členských států NATO, a právě souhlas tureckého parlamentu, kde podle EU vládne „diktátor“ Erdogan, bude v této věci klíčový. Pokud by snad Švédsko odmítlo Turecku vydat osoby na tureckém seznamu teroristů, Erdogan by mohl schválení přijetí Švédska zablokovat.  I političtí komentátoři ve Švédsku vznášejí námitky proti tomu, aby Švédsko vydalo Tureckem požadované osoby, protože by to byla „velká cena“ za vstup do NATO.

Vliv Evropy na světovou politiku by se případným zrušením práva veta nezvýšil, pouze by se „zjednodušil“ boj s nepohodlnými vládami. V Bruselu to má nahnuté zejména Maďarsko, které se staví proti řadě sankcí vůči Rusku a Polsko, které sice k válce na Ukrajině zaujímá jasně antiruský postoj, ale má „vnitřní problémy“ s dodržováním tak zvané „vlády práva“.  A Brusel v této záležitosti „nevidí žádný posun“.

Zrušení práva veta v EU by bylo dalším krokem k federalizaci Evropy, kde by se jen zvýšil vliv Německa a Francie na politiku EU. Nicméně, byl by to jen další krok na cestě k „unifikaci“ EU. Vždyť i Česko neplní vzorně implantaci zákonů EU a údajně mu podle médií hrozí pokuta ve výši miliard korun za opožděné přijímání zákonných norem EU do českého právního řádu.  I případná federalizace EU by její postavení ve světě ale nezměnila. Stále by hrála prim Francie jako stálý člen Rady bezpečnosti a EU by zřejmě byla nucena francouzský pohled na světovou politiku přebírat i „s chlupama“.

Válka na Ukrajině jen vyostřila problémy v EU a ukázala, že EU je z pohledu Ukrajiny jen slibotechna, která leccos slíbí, ale nic zásadního není schopna ani ochotna obětovat. A to by se zrušením práva veta zcela jistě nezměnilo.