Úmrtí covid-19 – analýza časových řad

Nejtragičtější statistika sčítá počty zemřelých v důsledku nemoci covid-19. USA nejsou nejpostiženější zemí, nejvíce úmrtí zaznamenala Belgie a Česko je na druhém místě na světě.

Všechna data v této analýze jsou převzata ze serveru World in Data . Protože počty zemřelých byly a stále jsou zneužívány v politice – od poslední předvolební kampaně k prezidentským volbám v USA až k nám, kde už naplno běží předvolební kampaň k podzimním volbám do poslanecké sněmovny – je na úvod nutné konstatovat, že jakékoliv zneužití této statistiky v politice je nanejvýš odpudivé a každý, kdo se na této statistice snaží politicky „přiživit“, je parazit nejhoršího druhu.

Následující tabulka ukáže celkové počty zemřelých ve velkých státech a seskupení států k datu 1.3.2021.

Stát
EU	543965
USA	513091
	123083
Rusko	84700
Kanada	21990
Evropa	812301
	745180
	465485
Asie	397973
Afrika	103481

K výše uvedené statistice si dovolím konstatovat, že zejména údaje z Afriky budou zřejmě velmi sporné vzhledem k tomu, jak řada afrických států funguje či spíše nefunguje. Pokud srovnáme srovnatelné, tj. Evropu a Severní Ameriku, je nejpostiženějším kontinentem světa právě Evropa a počty zemřelých ve státech EU dosahují 66 % z celkového počtu zemřelých v Evropě.

V další tabulce uvedu 10 nejpostiženějších států světa podle počtu zemřelých na milion obyvatel.

Stát
Belgie	1904
Česko	1899
Slovinsko	1845
	1813
Itálie	1615
Portugalsko	1600
USA	1550
Maďarsko	1550
Španělsko	1478
Bulharsko	1466

Výše uvedenou statistiku nelze dle mého soudu považovat automaticky jako nějaký „žebříček“ a státy na prvních místech nejsou horší než státy níže. Číslo počtu zemřelých nehraje dle mého soudu až tak velkou roli.  Pokud se v USA propaganda médií před volbami pokoušela svalit vinu na počty zemřelých na prezidenta Donalda Trumpa, byl to docela hanebný mediální tah, který se však neminul účinkem a pod dojmem výkřiků, že USA jsou „nejhorší na světě“ určitě přispěl k porážce Trumpa.

Nakonec se zmíním o statistice denních přírůstků zemřelých od 1.3.2020 do současnosti. V březnu a dubnu 2020 se nejrychleji zvyšovaly počty zemřelých nejprve v Itálii, poté ve Španělsku a nejvíce pak v Belgii, kde umíralo až bezmála 30 osob na milion obyvatel denně. Podzimní vlna pandemie začala z tohoto pohledu nejrychleji v Česku následovaném Belgií, poté ve Slovinsku a Bulharsku, v Lichtenštejnsku umíralo nejvíce (až 35 osob na milion) na přelomu roku 2020/21, v lednu byl nejrychlejší přírůstek v Portugalsku a v únoru je na prvním místě Slovensko, následované Českem a Maďarskem. Nedomnívám se však, že je to důsledek nějakého masivního porušování zákazů, jak se občas dovídáme i z úst vládních politiků. O dynamice růstu či poklesu počtu zemřelých stále není zcela jasno a například Slovensko vykazuje od prosince do února vytrvalý růst, zatímco Česko mělo svůj vrchol počtu zemřelých v polovině listopadu loňského roku a další vrchol na počátku roku 2021.

Pandemie covidu je samozřejmě v centru pozornosti médií a politici dělají, co mohou. Naprostá většina vlád přistoupila k restrikcím pohybu obyvatel, což se ukazuje jako metoda, která sice funguje, ovšem za cenu vysokých ztrát v ekonomice. Česko prochází pandemií podobně, jako jiné evropské státy a je z mého pohledu nesmyslné vinit politickou reprezentaci za oběti pandemie. Belgie, v níž jsou statistiky zemřelých zvláště smutné, se jistě nezařadila na tuto pozici proto, že je v ní shodou okolností Brusel, centrum EU.

Za tvrdší kritiku však stojí (ne)dodávky vakcín proti covidu do zemí EU. Zde se ukazuje, že má EU co dohánět nejen vůči premiantovi Izraeli, ale i Velké Británii a USA. V USA existuje zajímavá statistika poklesu počtu potvrzených případů infekce od přibližně 10. ledna do současnosti, a to velmi podstatně, asi o polovinu. Podobně to vypadá i v Británii a Izrael tvrdí, že mezi novými infikovanými jsou rozhodujícím počtem právě a jenom neočkovaní. Očkování je tak zcela jistě důvodem k poklesu šíření infekce.