Jsem od malička slávistou. Zdá se mi, že od doby, co Slavii získal Aleš Řebíček, to s ní jde jenom a jenom z kopce.
Zpráva, že klub, kterému fandím od klukovských let, povede Jaroslav Tvrdík, je pro mne podobnou ranou, jakou bylo loňské jmenování bývalého ministra Marcela Chládka šéfem fotbalové reprezentace. Když se podíváte na web FAČR, nenajdete ale o Chládkovi ani čárku - tak „důležitá“ je ta jeho funkce.
Jaroslav Tvrdík, který se „našel“ zastupováním čínského kapitálu a jeho zájmů v ČR, se nyní stal předsedou představenstva fotbalové Slavie. Dnes již bývalý šéf Slavie Jiří Šimáně koupil Slavii ve chvíli, kdy jí vážně hrozil sestup do druhé ligy. Měl se Slavií velké plány. Ty však již jako šéf představenstva nenaplní. Přitom to byl právě on, který pro koupi Slavie získal čínský kapitál a koupi a záchranu Slavie považoval za svou občanskou povinnost.
Neuběhlo však více času než půlrok a Šimáně se dostal jako menšinový vlastník do sporu s čínským investorem a jeho odchod z funkce předsedy představenstva je jen dokladem toho, že spory musely být vážné. Od samého počátku jsem se vstupu Číňanů do Slavie obával a Jiří Šimáně byl pro mne určitou „pojistkou“ toho, že ve Slavii půjde o fotbal. Nyní se zdá, že opět půjde především o byznys spojený s fotbalem.
Již v časech Aleše Řebíčka to šlo se Slavií z kopce. Spekulovalo se o vstupu ruského kapitálu, k čemuž nakonec nedošlo. Pak však přišli Číňani, což by nakonec mohlo být pro Slavii ještě horší! Pokud bude Šimáně ze Slavie „odejit“, bude to další facka klubu s více než stoletou historií.
Závěr je pak vcelku jasný. Od doby, co se do Slavie dostal bývalý ministr Topolánkovy vlády Aleš Řebíček a nyní se v ní vlády ujímá bývalý ministr Zemanovy vlády Jaroslav Tvrdík, je fotbal ve Slavii na druhé koleji. Je zřejmé, že bývalý ministr Řebíček zatáhl Slavii do velkého maléru (viz „trenér“ z Holandska) a bývalý ministr Tvrdík by mohl jeho „dílo“ dokončit. Tak to Slavii vážně nepřeji.
