Roušky pro seniory – za dobrotu na žebrotu

Jan Hamáček čelí soustředěnému útoku kvůli rozesílání roušek pro seniory starší šedesáti let. Nejprve se do situace vložil SÚKL a nyní i Úřad na ochranu osobních údajů.

Úřad pro ochranu osobních údajů prověřuje postup ministerstva vnitra. Důvodem jsou nejasnosti okolo toho, jak resort pod vedením Jana Hamáčka (ČSSD) získával adresy a další údaje z evidence osob, které následně předal České poště, a to bez souhlasu seniorů. Ministerstvo se na základě vyjádření Hany Malé pro iRozhlas.cz hájí tím, že stanovilo poště získaná data zlikvidovat bez zbytečného odkladu po ukončení distribuce. Resort se podle ní navíc opíral o zákon o evidenci obyvatel, podle něhož je ministerstvo „uživatelem veškerých údajů vedených v informačním systému, pokud je to nezbytné pro výkon jeho působnosti.“ 

Nad postupem státních orgánů, které mají nás občany údajně chránit před nekvalitními léky (SÚKL) a před zneužíváním osobních údajů za účelem možných podvodů apod., už nekroutím hlavou. Jestliže jsem postup SÚKL označil za poněkud „na hlavičku“, dotaz redaktora Lidových novin ohledně ochrany osobních údajů nás, dříve narozených, považuji za obyčejnou provokaci.  Zdá se, že vládní gesto, na jehož základě jsem spolu s dalšími několika miliony seniorů dostal čtyři roušky (dvě už jsem odnosil) a respirátor, má být skutečně zneužito v současné předvolební atmosféře.

Existuje zřetelný zájem kromě vykreslení české vlády jako poskytovatele předvolebního úplatku udělat z tohoto vládního gesta i problém „správné“ distribuce údajně zdravotnického materiálu a obvinit Českou poštu, spadající pod Jan Hamáčka, z nedovolené manipulace s osobními daty, tedy s adresami českých seniorů. Vidíte, oni nejen uplácí své věrné voliče, ale ještě vedle toho porušují zákony České republiky. Tak právě toto si máme myslet.

O tom, že poskytnutí roušek zdarma nemá příliš velký praktický význam, jsem již psal. Znovu si ale musíme připomenout ne tak dávnou rouškovou historii. Na počátku virové pandemie roušky nebyly vlastně na celém světě v takovém množství, aby pokryly poptávku. Byly státy, které se kvůli tomu na počátku pandemie bránily vydávat omezení pro obyvatele a povinnost roušky nosit. Češi a Češky se opět ukázali jako nadaní improvizátoři. Během několika dní se rozjela domácí výroba roušek často v desítkách až stovkách kusů. Koho by tehdy napadlo starat se o naše zdraví tím, že ony po domácku vyrobené roušky v zaručeně nesterilním prostředí by mohly nás, jejich uživatele, nakazit. Vysmáli bychom se mu. A přesně tak ale dnes argumentuje SÚKL, a sice, že jsme do schránek dostali roušky, které mohou být infikované, nemají český návod na upotřebení (!!!) a byly proto rozeslány v rozporu se zákonem.

A Úřad pro ochranu osobních údajů se nyní pídí, jakým způsobem získala Česká pošta data nás, seniorů, když na to údajně nemá kompetenci. Zrovna dnes jsem ale dostal do schránky volební lístky pro krajské volby. Jakým to způsobem jsem je vlastně dostal prostřednictvím České pošty? Naprosto stejným, jako adresy osob starších šedesáti let. Podle ÚOOÚ je problém v tom, že Ministerstvo vnitra může ze zákona poskytnout adresy osob pro rozesílání volebních lístků, ale ne pro rozesílání údajně zdravotnického materiálu. Naprostý Kocourkov. Pošta dostane adresy nás všech a pak je musí zničit a vše je o.k. Když ale dostane adresy asi třetiny osob žijících v tomto státě, pracuje s nimi stejně jako v případě rozesílání volebních lístků a poté je zničí, je to špatně?

Pokud jsem kritizoval věcnou stránku „roušek pro seniory”, to, co se dnes děje v případě „vyšetřování“ způsobu distribuce, je nehorázné plýtvání státními prostředky. Konečně, česká opozice říkala, že rozesláním asi 15 milionů roušek se stát nechová hospodárně. Kolik papíru se spotřebuje a kolik lidí „vyšetřuje“ způsob distribuce roušek, to sice může stát jenom desetitisíce, či možná statisíce korun, je to dle mého soudu ještě trestuhodnější plýtvání státních prostředků než v případě rozeslání roušek. Hodně lidem to totiž mohlo pomoci.  Vyšetřování SÚKL a ÚOOÚ nepomůže vůbec nikomu, má jen poškodit muže v „červeném svetru“ a českou vládu obecně.

Kolem covidu se dnes děje tolik pitomostí, že je všechny jenom popsat by zabralo spoustu času. Na celém světě je z toho dnes jen a jen politikum nejvyššího řádu a téměř všichni politici se snaží na této vlně nehorázně parazitovat. A daří se jim to.