Propaganda pozitivní diskriminace v USA deformuje společnost

Je smutnou vizitkou médií nejen v Česku, že jen opakují mediální klišé amerických progresivních médií. Po prvním černošském prezidentovi tu máme první viceprezidentku a nyní prvního homosexuála v administrativě.

Budoucí americký prezident Joe Biden v úterý oznámil, že do pozice ministra dopravy v nadcházející vládě nominoval svého někdejšího soupeře z demokratických primárek Petea Buttigiega. Buttigieg se v roce 2015 veřejně přihlásil k homosexualitě, zprávy o jeho nominaci do Bidenovy vlády proto oslavuje řada skupin na podporu práv komunity LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transsexuálů). Pokud by jej do funkce potvrdil Senát, stal by se prvním otevřeně homosexuálním členem amerického kabinetu v historii USA.

Pamatuji si docela dobře, jak americká média hodnotila souboj Donalda Trumpa s Hillary Clintonovou v roce 2016. Tehdy to byl souboj „první ženy na funkci prezidenta“ proti „rasistovi a xenofobovi Trumpovi“. Ten byl navíc podle médi „příliš starý“ na to, aby mohl vykonávat úřad.  Když nakonec Demokratická strana vybrala Joea Bidena jako svého kandidáta, jeho věk nevadil a stal se tak nejstarším nově zvoleným americkým prezidentem.  A americká média oslavují další prvenství, která se chystá Joe Biden zařídit jmenováním své administrativy. Kromě viceprezidentky Kamaly Harrisové, která je první „neběloškou“ v úřadu, to bude první černoch velící armádě atd. atd.

USA ale mají i jiná prvenství, o kterých se média nijak zvláště nerozepisují. Po smrti George Floyda, Afroameričana, který zemřel na následky zásahu policistů v Minneapolisu, stoupl jen v tomto městě počet vražd několikanásobně. Podle některých zpráv by za to mohla nečinnost policie, která byla doslova ochromena hnutím Black lives matter. Vždyť v samotném Minneapolisu existovala zóna, ze které se policie stáhla a vůbec v ní nezasahovala.  Počet vražd ale stoupl významně v celých USA. Přičítá se to obecně k propagandě „odeberme peníze policii“, která se bojí vykonávat svou práci.

Je smutnou skutečností současného světa, že se společenská normalita dostává i do ústavy. Příkladem je Maďarsko, které schválilo ústavní zákon o tom, že rodiče jsou muž a žena. Ve světle progresivních médií se jedná o další „důkaz“ toho, že je Maďarsko na štíru s tak zvaným právním státem.

S pozitivní diskriminací se v USA začalo již před desítkami let. Černoši měli a mají snazší přístup na vysoké školy, stačí jim menší počet bodů k přijetí u zkoušek. Běloši už proti tomu protestují a byli slyšet v éře Donalda Trumpa.  Sám Trump označil tento systém za diskriminační pro bělochy. Ve státě, kde se černoch píše s velkým písmenem na začátku a běloch s malým se ale není co divit. Domnívám se, že využívání respektive zneužívání postavení menšiny se dnes projevuje právě v americké politice. Pokud v politice nezáleží příliš na tom, co si myslíte a hájíte, ale kandidát vycítí šanci prorazit tím, že se přihlásí k homosexualitě, je rázem vše jinak. Kdo by se „opovážil“ kritizovat politiku onoho dobrého muže, když by mohl dostat nálepku „homofoba“.

V USA se jeden novinář odvážil kritizovat užívání titulu „doktora“ u budoucí první dámy USA. Devětašedesátiletá Bidenová pracovala většinu života jako učitelka. V roce 2007 získala doktorát v oblasti vzdělávání. Předtím, než se s Bidenem přestěhovala do Washingtonu, učila na komunitní škole v Delawaru, na veřejné střední škole nebo v psychiatrické léčebně pro dospívající. Ostatně, známe to i u nás, když se i v Česku rozdávají vysokoškolské tituly v docela obskurních vědách. Progresivní média ihned přišla s tím, že se jedná o „sexistickou“ kritiku – rozuměj ve stylu toho, že první dáma je žena. Docela se „těším“ na to, až se v USA stane „první dámou“ muž. Spojené státy k tomu mají nakročeno velmi výrazně.