Nobelova cena míru pro Zelenského jako pro Obamu!

Už se ozvali politici, kteří si přejí letošní Nobelovu cenu míru udělit ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému. Přes masivní propagandu je překvapivé, že čtenáři to nepovažují za až tak dobrý nápad.

Měli bychom mít v souvislosti s Nobelovou cenou míru více soudnosti. Mám v paměti zejména udělení této ceny Baracku Obamovi po nástupu do úřadu amerického prezidenta. Tehdy probíhala válka v Iráku, se kterou většina Američanů nesouhlasila a Obama slíbil, že válku ukončí. Udělal to ale takovým způsobem, který do značné míry připomíná ukončení intervence USA v Afghánistánu. Americké jednotky byly postupně z Iráku staženy a místo režimu loajálnímu k Západu vznikl na rozsáhlém území Iráku a Sýrie tak zvaný Islámský stát. Ti, co pochybovali o smysluplnosti udělení Nobelovy ceny míru Obamovi po nástupu do funkce bez ohledu na praktické výsledky jeho politiky, tak jen mohli konstatovat, jak předvídaví vlastně byli.

Během svého druhého funkčního období se Obama přidal k intervenci proti Libyi, což později označil za svou největší chybu v prezidentské funkci.  Omlouval to tím, že se nechal přesvědčit k zásahu tehdejším britským premiérem Davidem Cameronem, který se „zasloužil“ o vystoupení Velké Británie z EU tím, že vyhlásil referendum, které prohrál. Libye je dodnes stát v rozkladu, ve kterém soupeří o moc různé islamistické skupiny a stala se místem, kudy do EU proudí ilegální migranti.  Je to navíc „okořeněno“ tím, že se lodě neziskových organizací podílejí na lovení migrantů a jejich dovozu do přístavů EU a FRONTEX, organizace, která má střežit vnější hranice Schengenského prostoru, je jakousi statistickou kanceláří, která počty migrantů počítá s přesností na osobu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se před ruskou intervencí dožadoval vstupu do NATO a po počátku ruské invaze dokonce požádal o vstup do EU. NATO se ale ústy amerického prezidenta Joea Bidena rozhodlo na Ukrajinu své vojáky neposílat. USA dokonce ještě před počátkem invaze stáhly svůj vojenský personál a Biden to komentoval tak, že pokud by na sebe Rusko a USA střílely, byl by to počátek třetí světové války. Po několika týdnech bojů Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News prohlásil, že už myšlenku na členství Ukrajiny v NATO vzdal a ekonomičtí experti odhadli termín vstupu Ukrajiny do EU na asi dvacet let.

Z toho vyplývá vlastně jedno jediné – Západ se vyjadřoval před ruskou invazí k členství Ukrajiny v NATO zcela jinak a podporoval rétoriku Zelenského tím, že na vstup do NATO má Ukrajina právo. USA tak dlouho oznamovaly termíny ruské invaze, až se z toho stal jakýsi „folklór“ kterému dokonce nevěřil ani sám Zelenskyj.

Osobně jsem toho názoru na základě vlastní zkušenosti se sovětskou invazí do Československa z roku 1968, že Západ i Zelenskyj osobně podcenil ruskou ochotu i vůli použít pro prosazení svých cílů armádu. Válka „za rohem“ je pro Evropany mnohem větší strašák než války někde v islamistických státech s naprosto stejným dopadem na civilní obyvatelstvo (viz emigrace ze Sýrie před Islámským státem a současná vlna emigrace z Ukrajiny). Argumentace tím, že se to děje „ve 21. století“ je pokrytecká, protože podobné války s účastí Západu se ve 21. století odehrávaly také (viz již zmíněný Irák a Libye) a byly zdůvodňovány také lživými argumenty – v případě Iráku se jednalo o prokázanou lež o „vlastnictví chemických zbraní“ Saddámem Husajnem. Chemické zbraně byly naopak ve velkém přítomny v Sýrii a syrský režim je nasadil proti islamistům.  

Čtenáři zde se vyjadřují k udělení Nobelovy ceny míru pro Zelenského spíše negativně. Nicméně, věřím tomu, že politika zvítězí a Zelenskyj Nobelovu cenu za mír dostane. Bude mít ale tu samou hodnotu jako její udělení Obamovi.