Koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL? Děkuji, nechci!

Krize české pravice pokračuje plným tempem. Od doby, kdy Petr Fiala prohlašoval, že chce vyhrát příští volby do poslanecké sněmovny, se na postavení pravicových a středových opozičních stran nic nezměnilo.  

Předsedové ODS, TOP 09 a KDU-ČSL podepsali memorandum o spolupráci v příštích volbách do poslanecké sněmovny. Vyjadřují v něm vůli kandidovat na společné kandidátce, vyhrát volby a sestavovat vládu.

„ODS, KDU-ČSL a TOP 09 se rozhodly kandidovat společně do Poslanecké sněmovny v roce 2021,“ oznámil Fiala. „Chceme dát lidem naději, že v této zemi nebude vládnout populismus, nebudou tu vládnout prázdné fráze, nebudou tu vládnout lži,“ prohlásil šéf ODS. Cílem koalice je vyhrát volby do Poslanecké sněmovny. Fiala, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a lídr lidovců Marian Jurečka se už krátce po krajských a po prvním kole senátních voleb sešla i společně na pivo, aby demonstrovali, jak tyto strany k sobě mají blízko.

Co se piva týče, věřím, že u piva se dohodli tak maximálně na tom, že je nutné zbavit Andreje Babiše moci. Tato společná touha je jistá. Jinak je v programu těchto stran tolik disharmonických věcí, že je velmi zajímavé položit si dokonce tuto otázku: Dostane se tato koalice přes 15 % odevzdaných hlasů, což je kvorum pro trojkoalice? To považuji za ne zcela jisté.  Šlo by to obejít nějakou obezličkou typu „volební hnutí Trojkoalice“, kterému by stačilo 5 %. To by na kandidátkách mělo jak členy stran, tak nestraníky.  Zatím se hovoří o koalici stávajících stran. Tyto strany získávají v průzkumech volebních preferencí něco kolem 20 % hlasů a teoreticky by měly kvorum hravě překonat. Potíž je právě v onom slůvku „teoreticky“.

Jako dlouholetý volič pravice, tj. ODS, musím k tomuto záměru Fialy vyslovit zásadní nesouhlas. Místo toho, aby ODS hledala lídra, který dokáže oslovit opět minimálně 25 % voličů, kapituluje a nechává ve vedení tým politiků, který není schopen s ODS nic zásadního (ve smyslu posílení volebního potenciálu) udělat. Koalice je nouzové řešení, které má zajistit lepší vyjednávací pozici koaličním stranám za předpokladu, že budou sledovat společné cíle! A právě tady vidím velký kámen úrazu.

Po volbách vznikne pouze koaliční klub ODS, TOP 09 a lidovců? Nebo si každá strana postaví svůj vlastní poslanecký klub? Skoro to vidím jasně na to, že si koaliční strany své poslanecké kluby ponechají (budou mít každá předsedu poslaneckého klubu a další finanční výhody z toho plynoucí). Jaká existuje záruka, že se každá z těchto stran, pokud zůstane trojkoalice v opozici, ze společného programu nevyvlékne a nepřejde na stranu vítěze? Jenom slovo, to je nutné otevřeně pojmenovat.

Vraťme se ale k podstatě hlasování pro koalice. V našich politických vodách je to málo úspěšný projekt. Jedinou úspěšnou koalici, která vyhrála volby, byla koalice ODS a KDS v roce 1992. Ve volbách do České národní rady získala tato koalice bezmála 30 % hlasů. V tom samém roce ještě uspěla koalice Levý blok s KSČM.  Zajímavou kapitolou byla tak zvaná Čtyřkoalice, seskupení středopravicových stran, vzniklé jako protiváha tehdejší spolupráci ODS s ČSSD po volbách roku 1998 pomocí tak zvané opoziční smlouvy.  Toto seskupení dokázalo uspět ve volbách do Senátu v roce 1998 a ještě výrazněji v roce 2000. Před volbami do poslanecké sněmovny v roce 2002 se však koalice rozpadla díky tehdejší aféře s financováním dalšího člena koalice – ODA.

Protože tmelem vznikající trojkoalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 je politika „Antibabiš“, tj. pokus lídrů malých stran o vyšachování předpokládaného vítěze voleb hnutí ANO tím, že nebude mít koaličního partnera na vytvoření vlády, je případný odchod Babiše z politiky (pokud nebude moci sestavit vládu) současně zatěžkávací zkouškou pro onu trojkoalici. Už jednou se lidovci ještě v časech Miroslava Kalouska rozhodli vystoupit z řady a nabídli spolupráci ČSSD s Jiřím Paroubkem po volbách v roce 2006. Po tak zvaném volebním patu byl Kalousek ochoten uzavřít s ČSSD koalici s podporou KSČM (tj. stejný typ menšinové koalice, která je dnes u moci s podporou KSČM).

TOP 09 tak má nejen problém s Kalouskem (který oznámil konec ve vrcholové politice), ale i program, který je v řadě bodů přímo v rozporu s ODS a lidovci. Je to zejména program tolerance k migraci, který podpořili europoslanci za TOP 09 v europarlamentu. Pro koalici, v nichž jedna strana podporuje ilegální migraci do EU, lze těžko hlasovat i kdyby se ODS a lidovci zaručovali, že žádné „kvóty“ nepodpoří. Řada pravicových voličů tak může hledat alternativu a utéci ke straně, která programové nesourodosti trojkoalice využije ve svůj prospěch. Radovat by se tak mohla zejména Trikolóra Václava Klause juniora.

Je tedy možné očekávat, že se synergický, tj. spojující efekt, voličské podpory pro trojkoalici ne zcela zdaří. Odpadlíci od koaličních stran (ODS, topky i lidovců) by tak mohli oslabit volební výsledek trojkoalice a ta by mohla být dokonce ráda za překonání 15% uzavírací klausule. Prospět by to mohlo právě Trikolóře, která by naopak mohla překonat 5% uzavírací klauzuli pro jednu stranu.

Domnívám se proto, že pokus o trojkoalici ODS, TOP 09 a KDU-ČSL nevydrží zátěž programové nesourodosti i chybějících přirozených lídrů. Petr Fiala, Markéta Pekarová Adamová ani Marian Jurečka lídry nejsou. Vyjádření Pekarové Adamové jsou pro mě osobně nepřijatelná, zejména když obviňuje vládu za lidské oběti současné covidové pandemie. Jurečka se zase rád vládě podbízí a ODS nemá lídra formátu Václava Klause staršího či Mirka Topolánka, který by dokázal oslovit voliče ze všech skupin. Je to dnes spíše reprezentant politiky, pro kterou se vžil název „pravda a láska“. Pro takový politický slepenec hlasovat nemohu a nebudu.