Diskuse předsedů KSČM, ODS a TOP 09 byla ve znamení prohlášení premiéra Bohuslava Sobotky o podání demise. Výhodu měl Vojtěch Filip, který byl v době tiskovky Sobotky na Hradě u prezidenta Miloše Zemana.
Předsedové opozičních stran se v diskusním pořadu Události, komentáře shodli z hlediska stávající situace více méně na všem. Předseda KSČM Vojtěch Filip měl jistou výhodu tím, že byl shodou okolností v době tiskové konference Bohuslava Sobotky u prezidenta republiky a mohl tak sledovat jeho bezprostřední reakci na záměr Sobotky přinést prezidentu republiky „do konce týdne“ svou demisi.
Ještě v hlavním zpravodajském pořadu na ČT v Událostech promluvil prezident Miloš Zeman o tom, že se krátce dopoledne setkal se Sobotkou. Pro ČT Zeman řekl, že v případě, když by mu Sobotka přinesl žádost o odvolání Andreje Babiše z vlády, zeptal by se ho, zda žádost byla projednána podle koaliční smlouvy a zda s ní Babiš jako předseda ANO souhlasí. Respekt pak přinesl krátkou zprávu o tom, že se teprve na základě krátkého setkání Sobotky se Zemanem premiér Sobotka rozhodl pro to, že podá demisi on jako předseda vlády. Reagoval tak na to, že mu prezident naznačil, že by nemusel s odvoláním Babiše z vlády souhlasit?
Filip pak v diskusi předsedů stran prohlásil, že své rozhodnutí Sobotka s nikým nekonzultoval a proto to působilo jako blesk z čistého nebe. Jinak by se mu nemohlo podařit takovou zprávu utajit, aniž by tu informaci někdo ze Sobotkova okolí nevynesl do médií. Zdá se, že skutečně uhodil „hřebíček na hlavičku“. Filip sice nevyloučil, že o tomto kroku mohl Sobotka přemýšlet delší dobu. Opět ale upozornil na „zajímavou“ shodu, že se svou demisí přišel Sobotka v den, kdy ve sbírce zákonů vyšel zákon o vyhlášení termínu voleb do poslanecké sněmovny v druhé polovině října. Tímto okamžikem vstoupil v platnost a uzavřela se možnost uspořádat předčasné volby například v zářijovém termínu.
Petr Fiala se postavil za předčasné volby co nejdříve, nejpozději koncem června. Miroslav Kalousek namítal, že je to termín „nereálný“ vzhledem k zákonným lhůtám. Daleko větší problém by však byl s tím, aby pro předčasné volby hlasovalo 120 poslanců poslanecké sněmovny. Již jednou tak poslanecká sněmovna učinila, a to po demisi Petra Nečase v roce 2013, když Miloš Zeman jmenoval úřednickou vládu. Sněmovna tak chtěla omezit délku úřadování této úřednické vlády a ta stejně vládla až do počátku roku 2014, protože Zeman dlouho váhal se jmenováním Sobotky premiérem. Nebude tedy po této zkušenosti žádná velká ochota poslanců zkrátit si příjem o několik měsíců, když by se mohl scénář roku 2013 naplnit podruhé.
Dlouhé diskuse o Sobotkově demisi z úst politologů, ústavních právníků a politických komentátorů vedly v podstatě k jedinému závěru. Sobotka skutečně překvapil a ze všeho nejvíce zřejmě členy své strany. Tím, že předal rozhodnutí do rukou prezidenta si „naklonil“ i své vnitrostranické odpůrce (Zimola, Tejc), protože posílil důležitost prezidenta, který vnitrostranické opozici v ČSSD rád dopřává sluchu. Z mého pohledu by měl Sobotka po své demisi jako premiér opustit i pozici předsedy ČSSD, protože je to jediná naděje jak vyvést ČSSD z totálního volebního propadáku pod 10% a udržet si naději na dvouciferný volební výsledek. Končí Sobotkova éra „slušného“ premiéra, a to stejně neslavně jako éra „slušného“ Petra Nečase. Pokusy „udržet“ vládu a nějak dovládnout se budou muset obejít bez Sobotky, možná bez Babiše. V každém případě však z této situace vyjde ČSSD oslabena. To, co se očekávalo až po podzimních volbách tak proběhne v následujících dnech. ČSSD musí hledat nové tváře, protože ty dosavadní figury selhaly. Dnešní situace přináší i další poučení - čím víc se voličům „podkuřuje“, tím méně je tato politika nakonec účinná. Každý si nakonec myslí, že si přidání zaslouží a je to „normální“ a nevidí žádný důvod za tuto politiku „děkovat“ volebními lístky při volbách.
