Běloši volí Trumpa

Průzkumy preferencí mezi americkými bělochy vyznívají pro stávajícího prezidenta Donalda Trumpa stále příznivě. Latinoameričané a Afroameričané naopak podporují kandidáta Demokratické strany.

Naprostá většina analýz volebních preferencí z USA je převzata z webu 270towin. Velká pozornost se s médiích věnuje volebním preferencím bělošské dělnické třídy. Ta totiž může velmi významným způsobem ovlivnit konečný výsledek prezidentských voleb.

Nejprve se ale vraťme k výsledku minulých prezidentských voleb v roce 2016.  Ty, jak známo, vyhrál ke zděšení všech amerických pokrokových médií Donald Trump. V amerických médiích pak byla rozehrána hra o ruském vlivu na výsledek voleb, a to díky poslednímu významnému rozhodnutí končícího prezidenta Baracka Obamy. Poté následovaly dva roky mediální masáže americké veřejnosti o tom, že k vítězství Trumpa přispěla podvratná činnost Ruska. Tak zvaná Muellerova komise ale nakonec vydala mnohasetstránkovou zprávu, která spolupráci Trumpa s Ruskem před volbami nepotvrdila. Žádné seriózní vysvětlení porážky Hillary Clintonové se v médiích neprobíralo snad kromě zjištění, že pro Trumpa hlasoval americký středozápad s tím, že právě v těchto regionech došlo k negativnímu vývoji v tradičních amerických oborech.

Co se současné situace předvolebních Spojených států týče, snad nejobsáhlejší zpravodajství s výsledky průzkumů jak celostátních (tak zvaných národních) i v jednotlivých amerických státech poskytuje web 270towin. Některé agentury provádějí průzkumy i podle rasového rozdělení USA.  A právě tyto průzkumy jsou zřejmě klíčem k pochopení toho, jak moc je současná situace v USA v éře Black lives matter polarizovaná. Pokud by k volbám přišli právě a jenom běloši, Trump by měl vítězství v kapse. Pokud by naopak k volbám přišli jenom Latinoameričané a Afroameričané, vyhrál by kandidát Demokratické strany. Právě tyto voličské skupiny totiž ve své převážně většině tvrdí, že budou volit jakéhokoliv kandidáta Demokratické strany. Joe Biden, jehož nominace do voleb za Demokratickou stranu je prakticky jistá, tak může počítat s převážnou většinou hlasů Latinoameričanů a Afroameričanů. Nastává tedy kardinální otázka: Kolik bělochů, Afroameričanů a Latinoameričanů nakonec dorazí k volbám, podle toho se bude odvíjet výsledek voleb.

 Zatím o něco příznivěji vychází volební účast u bělochů.  Podle USAFACTS se účast bělochů nehispánského původu pohybuje kolem 66 %, bělochů včetně hispánského původu kolem 63 % a černochů kolem 60 %. Nejhorší volební účast mají Američané asiatského původu a Hispánci – pod 50% volební účasti. V amerických pokrokových médiích se ale široce komentuje vzestup počtu voličů Latinoameričanů i Afroameričanů, což mezi roky 2016 a 2020 může být až jeden milion nových voličů. Právě vzestup počtu voličů těchto dvou skupin, pokud by byl doprovázen i jejich vysokou účastí ve volbách, by rozhodně pomohl Bidenovi vyhrát volby.

Pro stávajícího prezidenta je zase nesmírně důležité přesvědčit bílé Američany, že je v jejich zájmu co největší volební účast, pokud si chtějí udržet postavení na společenském žebříčku v USA. Zajímavá je proto analýza President Trump is losing support among young white working class voters. Autor si v ní všímá poklesu voličské přízně mezi mladými bělochy – příslušníky dělnické třídy – pro Trumpa. Nicméně, onen pokles není nijak dramatický.

Preference bělochů dělnické třídy podle stáří

	18-39	40-64	65+

Největší podpoře se Trump těší u bělochů starších 40 let, důchodci v této skupině si podporu Trumpa udržují, zatímco běloši mezi 18 až 39 lety podporují Trumpa nejméně.  I tak je to ovšem stále s rozdílem patnácti procentních bodů. Další zprávy pak hovoří o tom, že klesá v této skupině Trumpova podpora u bílých žen pracujících v dělnických profesích.  

Joe Biden nedávno označil Trumpa jako prvního rasistického prezidenta. To je zcela jistě novinářská zkratka, protože v americké historii jistě byli prezidenti, kteří v otrokářském systému do poloviny 19. století neviděli žádný problém. Pomocí stejné novinářské zkratky bychom pak mohli voliče Donalda Trumpa, a právě zejména onu bělošskou dělnickou třídu, označit jako „rasistickou“. Mimochodem, některé analýzy o volbách z roku 2016 hovoří o tom, že si Clintonová vůbec nepomohla označováním voličů Trumpa jako xenofobů a rasistů. Přesto Biden opět vytahuje stejnou rétoriku – ubral jen procenta. Tvrdí totiž, že v USA žije 10-15 % „špatných lidí“, rasismus si ale ponechal. 

K rasovému problému v USA pak lze dodat i toto. Ukazuje se, že 8 let vlády prezidenta Baracka Obamy z afroamerického etnika, společnost ve Spojených státech nijak zásadním způsobem neproměnilo. Vypadá to spíše na to, že média podlehla atmosféře, kterou sama vyvolala, a to, že už je v USA po rasové stránce vše vyřešeno. Jde pak o to, zda bombastické změny ve stylu psaní černochů s velkým počátečním písmenem, bílou americkou populaci dělnické třídy nevystraší natolik, že k volbám půjde ve zvýšeném počtu.

A ještě jeden poznatek stojí za zmínku. Zatímco voliči Trumpa chtějí ve své většině volit tradičně do uren, voliči Bidena v převážné míře podporují hlasování poštou. I to je důvod sporu mezi demokraty a republikány. A souhlasím naprosto s tím, že korespondenční hlasování a přímá volební účast je něco, co nejde příliš dohromady. Ještě před vypuknutím pandemie se zdálo, že Trump vyhraje s převahou. Hospodářská krize způsobená pandemií nahrála do karet demokratům. Přesto ale i za této situace si mírná většina amerických voličů udržuje názor, že Donald Trump mandát obhájí. Uvidíme.