Babišovy kauzy aneb alibismus nejvyššího státního zástupce

Pavel Zeman, náš nejvyšší státní zástupce, se vyjádřil k rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ve věci střetu zájmů Andreje Babiše. Rozhodnutí označil za „nesprávné“, ale nepožádal o jeho přezkoumání.  

„Po prostudování všech relevantních podkladů lze dospět k závěru, že obviněný z pozice zakladatele a obmyšleného svěřenského fondu a na podkladě pravidel fungování svěřenského fondu v jeho Statutu disponuje prostředky, díky nimž fakticky a nepřímo (prostřednictvím svěřenského správce a Rady protektorů) vykonává v obchodních korporacích provozujících média rozhodující vliv. (...) Rozhodnutí správního orgánu je nesprávné,” stojí v dokumentu ze 17. července, který podepsal Zemanův podřízený, státní zástupce Zdeněk Snášel.

Proti rozhodnutí Krajského úřadu ale Pavel Zeman nepodal správní žalobu, protože: „Musím vycházet ze znění zákona, který mi říká, že mohu podat správní žalobu, je-li dán závažný veřejný zájem. V tomto směru mám za to, že pokud bych v podobném případě jakéhokoliv jiného občana České republiky nepodával správní žalobu, tak ji nemohu podat ani v případě ministerského předsedy, neboť bych mu tím sjednal nevýhodu před zákonem,” vysvětlil.

Ze stejných důvodů údajně nezbavil Andreje Babiše obvinění z dotačního podvodu, protože by mu tím poskytl výhodu. Nějak se mi ta argumentace našeho nejvyššího státního zástupce nezdá – nebo nepozdává??

Nejprve se vraťme k rozhodnutí o zastavení trestního stíhání ve věci údajného dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo. Státní zástupce nejprve zbavil obvinění několik osob, mezi nimi například byl Jaroslav Faltýnek, předseda poslaneckého klubu ANO. Poté byl návrh na zastavení trestního stíhání podán i na zbývající obviněné včetně rodinných příslušníků Andreje Babiše a Pavel Zeman vyhověl všem rodinným příslušníkům a zamítl zprostit obvinění Babiše a jistou paní, která žádost o dotaci podepsala. Velmi „logicky“ bychom mohli tvrdit, že tím, že Zeman zbavil obvinění Babišovy rodinné příslušníky, udělal tak proto, že se jedná právě o rodinu premiéra, tj. že Zeman zajistil výhodu před zákonem právě rodinným příslušníkům. Babiše v tom Zeman nechal proto, že kdyby tam nechal jen tu nebohou paní, co to „podepsala“, musel by čelit kritice politické opozice, že tak udělal ze „strachu“ před Babišovým vlivem. A přesto podle právních analýz, které jsem k případům dotačních podvodů v minulosti četl, se právě právníci vyjadřovali tak, že právě ten, kdo údajně „podezřelou“ žádost podepíše, se vystavuje nejvyššímu riziku trestního stíhání.  Stíhat onu nebohou paní samotnou by ale nebylo v zájmu politiků, kteří potřebovali mít na Babiše nějakou pořádnou kauzu. A Čapí hnízdo bylo na ráně. Proto byla na počátku kauzy zatažena do stíhání celá Babišova rodina a dnes zbyl mezi stíhanými jenom premiér. A důvod je bohužel veskrze politicky motivovaný. Jsem proto velmi zvědav na to, k čemu dozorující státní zástupce dospěje nyní, po téměř jednom roce a po žádosti Zemana, aby „lépe“ vysvětlil své rozhodnutí a vzal do úvahy „všechny okolnosti“.

Co se podání správní žaloby na výsledek rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, který rozhodl o tom, že Babiš není ve střetu, je velmi podivné žonglování Zemana s pojmem „závažný veřejný zájem“. Obvykle totiž od státních zástupců slýcháváme, že aktivity politiků v rozporu se zákonem nebo dobrými mravy jsou předmětem veřejného zájmu. V případě údajného střetu zájmů českého premiéra by se tak podle všeho mělo jednat o závažný veřejný zájem. Jestliže je navíc Zeman přesvědčen o tom, že Babiš ve střetu zájmu je (jak v doprovodném textu tvrdí), pak by zcela jistě správní žalobu na rozhodnutí úřadu podat měl.  A měl by jí podat na každého občana Česka v podobné situaci. Existují přeci případy, kdy se politik i na místní úrovni dostane do střetu zájmu, když přihlásí dokonce jím vedenou firmu do veřejné soutěže a ta pak zvítězí právě díky tomu, že za ní stojí místní vlivný politický boss. I v tomto případě se to dá zařídit, že vše je formálně v pořádku a střet zájmů z toho čouhá na sto honů.

V případě střetu zájmů českého premiéra lze vycházet z toho, že Babiš splnil požadavky zákona a svěřil svou firmu do svěřenského fondu. Pokud zákon nestanovuje, že rodinní příslušníci majitele nemohou být jmenováni do pozic ve svěřenském fondu, Babiš plní to, co mu zákon předepisuje. Že to podle Pavla Zemana a podle opozičních politiků není správné a že Babiš prostřednictvím svých rodinných příslušníků může dál firmu ve svěřenském fondu ovládat, je pak nedostatek české právní úpravy!

Docházíme tak k „objevu“ Ameriky. Zákony dělají a přijímají jenom lidé a velmi často jsou do nich záměrně i bezděčně zaneseny podmínky, které umožňují jejich obcházení. Vyjádření Pavla Zemana ke kauze Babišova střetu zájmů proto považuji za absolutně alibistické. Dle mého názoru měl Babiše v kauze Čapí hnízdo po přezkoumání zbavit obvinění včetně oné „podepisovatelky“, protože v roce podání žádosti o podporu farma Čapí hnízdo nárok na podporu měla. V kauze střetu zájmů měl naopak Zeman podat správní žalobu, když je přesvědčen o tom, že Babiš ve střetu zájmu je. Alespoň bychom se dozvěděli, co si o tomto případu myslí správní soudy.