Vrtulníky, peníze, mouchy...

Když tak sleduji smlouvání o tom, jestli důchodcům 6 nebo 5 tisíc na roušky, jestli najednou nebo po částech, jestli těm něco ubrat a jiným přidat, jestli nebudou peníze na roušky potřebovat třeba i jiní než jen senioři...

... tak se mi - až se stydím - vkrádají na mysl kacířské vzpomínky na nápady pana Friedmana. Za padesát miliard nakoupit nové vrtulníky a zbytek do půl biliónu rozdat lidem. Každému občanovi i občánkovi bratru 45000Kč, nějakých 180000Kč pro čtyřčlenou rodinu. A každý si pak sám rozhodne, jakým způsobem je utratí a tak vrátí společnosti, do ekonomiky a potažmo i státu do pokladny.

Tolik zabitých much jednou ranou!

Opozice by nemohla kritizovat, že 500miliardový dluh je utracen netransparentně. 

100% potenciálních voličů uplaceno rovným dílem.

Žádná byrokracie, žádné politikaření, žádná mezigenerační závist.

Spotřeba krásně rozprostřená přesně podle potřeb zákazníků.

(A armádní letectvo zabezpečeno vrtulníky na roky dopředu...)

Anebo snad je tu někdo vlivný, kdo chce nechat mouchy naživu? Aby mohl politikařit? Aby mohl vymýšlet formuláře? Aby měl moc nad směrem dotací? Aby mohl uplatit jen svoje případné voliče a náležitě to propagandisticky využít? Či snad je někomu i ta mezigenerační a jiná závist a třeba i nenávist ve společnosti užitečná? 

Protože to, že by někdo měl něco proti vrtulníkům, snad možné není.

P.S.: Jo, kdeže jsou ty levné časy, kdy na vítězství v krajských volbách stačilo slíbit zrušení 30Kč u doktora!