Volby

Tento podzim mě to minulo. Praha není dost dobrý opravdový kraj, aby se tu dnes a zítra volilo a ani místní senátorský obvod není letos v pořadí. Tedy mohu být jen divákem z povzdálí.  

Hodně se mluví i píše o tom, jak krajské i senátní volby nejsou ty pravé, ty in a že zejména kvůli čínské breberce bude letos účast voličů obzvláště mizivá. Nevím, ale mám čerstvou zkušenost, že lidé volit kolikrát chtějí, ač nemohou.

Mám dva všední dni volna a to je vždycky vítaná příležitost pro důležitější, krásnější a chytřejší polovičku páru, aby na mne hodila jindy vlastní povinnosti. Vyšlapal jsem tak po druhé odpoledne Nuselské schody a zamířil ke škole vyzvednout  dcerku z družiny. Vyzvednutí probíhá v rámci současných trendů víceméně on-line, se živým člověkem se nepotkáte, dokud ze dveří nevyjde příslušný žák. 

Čekal jsem na ten okamžik na klandru před vchodem do školy, užíval si toho sezení zády k vozovce a v duchu vzpomínal, kolik poznámek jsem kdysi na základce za podobný posez dostal, neb to bývalo zapovězeno samotným ředitelem ústavu. Oči přivřené, říjnové sluníčko příjemně hřálo, holka nešla.

"Pane, kde se tady prosímvás volí?"

Probral jsem se ze snění a tvářil se asi dost připitoměle.

"Vždycky to bylo tady ve škole, ale dneska tu není žádná cedule, nic, nevíte, kde to je? A do schránky mi nic nepřišlo, teda roušky jo, ale lístky žádné."

Paní v nejlepších letech, to jest pořád ještě čupr, ale už má nárok na 5000 od Babiše a nemusí ráno vstávat do práce, když nechce. Zaskočila mne. Ano, tady se přece vždycky volilo a dneska jsou přece volby!

Chvilku mi to trvalo, než jsem se vzpamatoval, mezitím přišla ze dveří i Andulka a my jsme si nakonec ujasnili, že tady dneska fakt volební  místnost není.

"Tak to jsem nějak popletla. To je mi líto, víte, já volím pokaždé a ráda. Ale minule jsem asi zvolila špatně, tak jsem měla vymyšleno, jak to napravím."

Šla s námi ještě kousek cesty a vyprávěla, jak před lety udělala oslavu pro svého vnuka, který šel prvně volit, jak by to byly nějaké narozeniny. Dort, šampaňské, obálka s blahopřáním, chlebíčky, hudba z reproduktorů. A že to prý ten adolescent vzal, dokonce pozval spolužáky a spolužačky a udělali u babičky pěknej mejdan. A dodneška jí tam, když on nemůže, chodí jedna z těch spolužaček pomoci s čím je potřeba.

Koukal jsem jak z jara. A pak, že jsou mladí lhostejní a staří zapšklí... A pak, že lidé k volbám chodit nechtějí...