Hybridní válka, hybridní bitva

Jsme nepřítel Ruska. To je dáno ve vojenské doktríně Ruské federace. Rusko nás napadlo na našem území v rámci hybridní války, nevyhlášeným aktem agrese, vedeným tabulkovými vojáky, který měl za následek škody na životech, majetku.

Operaci velel generál ruské vojenské rozvědky, přímo podřízený prezidentovi Ruské federace. Velel jí z Prahy. Z ruské ambasády. 

Válka nám nehrozí. Je tady. Nepadají bomby z letadel, ale výbuchy, co zabíjejí naše lidi, tady jsou. Ono to je celé taková hra, že. Rusové proti Američanům a obrazovka PC má pozadí české. Tak ne, už to není hra. Nejsou hrou ani všechny ty proruské příspěvky generované za peníze Kremlu i bez nich, jsou to VÝSTŘELY NEPŘÍTELE NA NÁS!

Ono to zní pateticky, ale jsou to výstřely na české vlastence. Ze zákopu nepřítele. A své cíle zasahují, ne že ne. Hodně lidí zasažených nepřátelskou propagandou si klade otázky, kde je teda pravda.

Válka běží už dlouho. A nyní se rozhořela bitva, docela významná. Můžeme jí vyhrát, můžeme prohrát...Samotný konec války je v nedohlednu a bitvy mají pro celkový výsledek střetu různý význam. 

Ale pokud tahle bitva u Vrbětic jednou vejde do dějin jako okamžik, kdy se Češi konečně dokázali semknout proti zjevnému nepříteli a napříště už prokazovali slovy i činy, do kterého zákopu patří, pak to bude v dějinách svobody a demokracie euroatlantické civilizace docela pěkná kapitola.

Je to na nás, českých lidech. Nejde o zboží, fakt ne. Jde a půjde o lidi. Když už se nechcete přímo zapojit do střelby a třeba psát do diskuzí a medií svoje české názory, aspoň, prosím, nepodléhejte střelbě ze zákopů nepřítele...