Etika

A zas ti zatracení novináři. Všechno po...pokazí. Přitom zrovna teď je potřeba, aby zodpovědní měli klid na práci. Novinářská etika? Pche...

Koho zajímá, co si doopravdy myslí ministryně o premiérovi, či jak a kde tráví noci ministr? Copak nám nedávají dost správných a užitečných informací oficiálně, copak nedbají o naše blaho do roztrhání těla a na sebe nemyslí, životy nasazují, jako včera večer pan ministr zdravotnictví, když ve svém volnu šel, zatnul zuby a pracoval, jednal s jiným významným politikem, vsadil bych se, že se radili, zda ta opatření konečně zaberou a jak docílit, aby jim lidé věřili. 

Snad se dohodli a našli způsoby, jak pošramocenou důvěru národa získat zpátky a jak poddané, pardon voliče donutit, aby naplnili svým odhodláním, kázní a ochotou k obětem cíle, které nám mocní vytýčili, to jest porazit čínskou breberku na hlavu a aby bylo líp a aby jim to příště zase hodili.

Snad se dohodli a povede se a najednou pic - nějakej šťoura jim do toho hodí bleskově vidle! Vážně nevím, jak si s tím poradí, ale třeba se nějakej paragraf na pisálka najde, když už máme tenhle nouzový stav. Ministr vnitra by mohl vědět, na místě novopečeného bílého lva dal bych s ním co nejdřív řeč, zašel na jedno, určitě se v tak vážné chvíli přemůže, karanténa nekaranténa, a poradí.

Tak snad to dobře dopadne. (A tuhle poslední větu myslím vážně...)