Zamyšlení nad popeleční středou.
Moudrost dávných věků nás i dnes dokáže přimět k zamyšlení nad naší lidskou existencí v 21. století. Všechno závisí na tom, co si myslíme o hodnotě života a o naší schopnosti překročit včas vlastní práh, přijmout nutnou změnu, která je změnou původní uznávané kvality a po jejím přijetí v ní spolehlivě fungovat opět ve prospěch udržitelnosti života, jeho kvalit s náhledem k budoucnosti. Tím nemyslím jen život lidské populace, ale i zdrojů, na kterých je obecně život závislý. Rozhodně bychom neměli zavrhovat kontext dávné minulosti lidských civilizací s naší současnou civilizací a lidského snažení pochopit úlohu člověka, nadaného rozumem a vůlí. V našem současném bytí je vhodné přijmout dávnou výzvu civilizace, kterou nazýváme antikou - péči o duši, která je jejím hlavním poselstvím.
Středobodem péče o duši je harmonie a blaženost. Na tuto výzvu zapomínáme. Naší době říkáme uspěchaná doba. Abychom stihli všechno, co máme na starosti a věc v cílovém bodě stihli, opomineme v tom spěchu mnoho činů, které tomu předcházely a doléhají na nás informace ze všech stran v takovém návalu, že nám často uniká jejich smysl a tak tu tzv. štvanici z rohu do rohu nedokážeme zvládnout a místo snahy k získání vnitřní harmonie a blaženosti polykáme antidepresiva, která na nějakou chvíli zmírní naše znepokojené a často i rozhárané nitro, v němž zaniká hlas útěchy a rovnováhy.
Všechno závisí na každém člověku, jak se chová, jedná, koná a na jeho činech, což je věcí jeho vlastních hodnot a též hodnot, které vyznává daná společnost. Rozhodně se nehlásí k činům a jednání, které ji poškozuje a lidé najednou shledávají, že budoucnost je nejistá a potřebují se z té nejistoty vymanit. Jenže jsou ještě jiné vlivy, než je lidské konání, na které jedinec má jen malý vliv a to v něm vyvolává strach, který ničí všechny v něm nastavené jistoty a cítí, že nemá kam utéci, není schopen to v sobě vyřešit a ten strach se přenáší z jednoho na druhého. Co když všechny ty zprávy a prohlášení na uklidnění nejsou zdrojem jistoty? A rozumíme jim tak, že se vlastně nic vážného neděje a jak to přišlo, to zase odejde?
Mnozí lidé dřív konají než přemýšlí a následně se diví, kde se vzala ta nenávist, zášť a i prázdnota v mezilidských vztazích a kam se poděl klid a proč najednou nastoupily obavy, že je něco špatně a kde nepůsobí rozvaha v každodenním konání, ale projevuje se zbrklost ve snaze všechny nesnáze hned řešit a zahladit následky pochybení i když mají svou někdy dlouhou genezi a nebrali jsme na vědomí známky selhávání našich zřízení, zabezpečenými zákony, řetězcem odpovědností a konečně i spoléháním na zkušenosti a slušnost.
Najednou nelze tak snadno udržet stav, který byl dlouho funkční a dal se ovládat navyklými prostředky s tím, že to vždycky tak vyšlo a nic se nedělo. Ale dělo! Jenže nic netrvá věčně a i naše důmyslná zařízení, kterým lidé někdy slepě důvěřují, procházejí svým vývojem a náhle mohou selhat. Všechno, co je kolem nás a v naší činnosti prochází svým procesem, jako například naše sociální zřízení, které nazýváme demokracií, v níž jsou všichni rovni, vyžadující si péči a zralost lidského myšlení, konání a činů, pokud její pilíře podléhají tlaku lhostejnosti, nevědomosti, spoléhání na její stabilitu, která však není sama o sobě, ale v každém z nás, kteří se k ní hlásíme. Je to lidské zřízení, které vyzrálo dlouhými věky k dnešku a jeho křehkost je podmíněna lidskou schopností a odpovědností k rozhodnutí, že to tak bude, dokud v to lidé budou věřit. Demokracie je totiž věcí volby a víry, nikoliv jen mechanismů moci.
V první den postní doby, abychom navázali na perex, bychom měli uvažovat, jaký půst přijmeme. Není to jen ve stravě, v odstranění zlozvyků v jídle a pití, to by bylo málo. Je to v odříkání všeho, co nás může znepokojovat a přesto se tím zabýváme s jakousi touhou po informacích, které nemají pro nás hodnotu, je to o plýtvání drahocenným časem nad zbytečnostmi, které nic nepřinášejí, ale naopak nás zbrzďují od toho, co máme udělat, vykonat a učinit ne ve spěchu a chaosu, ale s rozumnou rozvahou a dát si nějaký plán, jak tuto postní dobu využít ke změnám v našem osobním životě. V tom má postní doba svou moudrost. Je to šance za čtyřicet dní změnit to, o čem víme, že je to špatně, že to ničí naši vnitřní harmonii, která není žádným přepychem, ale nutností ji nastolit a že po těch čtyřiceti dnech se mohou stát obrození lidé, které dokázali odhodit svá břemena. .
Pro tuto příležitost, pro ty, kdo se k tomu odhodlají jsem vybrala následující verše.
Kdo postaví stráž před má ústa
a mé rty uzavře pečetí obezřetnosti,
aby nepřivodily můj pád
a můj jazyk aby mne nezahubil?
Hospodine, Otče a vládce mého života,
neponechávej mne jejich záměru a nedopusť,
abych jejich přičiněním padl.
Kdo ovládne mou mysl kázní
a mé srdce moudrým káráním,
aby nešetřily má provinění
a mé hříchy aby nezůstaly bez trestu?
Aby se má provinění nemnožila
a mé hříchy nenarůstaly,
abych nepadl před protivníky
a aby se nade mnou neradoval můj nepřítel?
Hospodine, Otče a Bože mého života,
nedovol, aby se mé oči dívaly pohrdavě,
a odvrať ode mne žádostivost.
Dychtění po ženě a po obcování s ní
ať se mě nezmocní,
nevydávej mě nestoudnému chtíči!
Z knihy Ješuy Sírachovce, 22. a 23. kapitoly
Zdroj: http://bohu-a.svetu.cz/752-sirachovec-kdo-postavi-straz-pred-ma-usta.html
Přeji Vám všem šťastnou postní dobu.
Irena Aghová
Stát a právo.
Život je vzácný dar a naší povinností je ho naplnit a přinést druhým lidem ty talenty, které se během života objevily jako vzácné a přinesly do světa radost, štěstí, zdraví, pokojnou mysl a obohacení. Všechno má svůj smysl.
Irena Aghová
Antičtí Řekové besedují o lásce.
Platonovo dílo Symposion (zřejmě míněna hostina bohů) je snad nejpozoruhodnější mezi těmi dialogy, které směřují ke štěstí, blaženosti, dobrému životu pro jedince a též obec. Jde o dosažení šťastného života skrze vědění.
Irena Aghová
Antičtí Řekové si vyprávějí o Atlantidě.
Jedno z nejpozoruhodnějších vyprávění z Platónových. spisů patří mezi důkazy o existenci Atlantidy. A pokud to někdo neuznává, přesto je to krásný příběh.
Irena Aghová
Depresivní doba má své příčiny a oběti.
Říká se, že žijeme v době informací a ty kolem nás víří jako zrovna drhané peří v náhle zvednutém větru, a to peří přistává všude, lidem na oděv, do vlasů, do mysli, do stromů a na střechy domů .
Irena Aghová
Kam všichni odešli - část druhá.
Občas je dobré přeskládat knihovnu a oprášit knihy, které byly někým zastrčené v druhé řadě. A najednou se vrátí chvíle, na které dnes už nemyslíte, protože přišla jiná doba - bez poezie. Vzpomínka na brněnské básníky.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Politolog: Dělníci opustili levici a míří k populistické tyranii většiny
Vysíláme Letošní evropské volby by mohly překreslit politickou mapu starého kontinentu. Posilují totiž...
Zřícená dálnice v jižní Číně má již 48 obětí, další pátrání komplikuje počasí
Nejméně 48 lidí zemřelo v hornaté oblasti na jihu Číny, kde se ve středu po silných deštích zřítila...
Hasiči celou noc zasahovali v pralese Mionší, vodu nosili na zádech
Beskydský prales Mionší v noci zachvátil požár. Hasiči celou noc zasahovali v jeho nejvyšším...
Volby by jasně vyhrálo ANO, mimo Sněmovnu by zůstaly TOP 09 a KDU-ČSL
Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo ANO s 32,5 procenta, ODS by měla 13 procent, SPD a Piráti shodně...
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016