Omezení autonomie vysokých škol jako významný zásah do svobod

Navrhovaným novelizovaným zněním zákona o vysokých školách zásadně mění a prolamuje svobodné rozhodování vysokých škol o majetku v obecném zájmu. "Správní rada veřejné vysoké školy§14§14 (1) Správní rada veřejné vysoké školy má nejméně devět členů, jejich počet musí být vždy dělitelný třemi. Členy správní rady veřejné vysoké školy po projednání s rektorem jmenuje a odvolává ministr tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni zejména představitelé veřejného života, územní samosprávy a státní správy. Členové správní rady nemohou být zaměstnanci dané veřejné vysoké školy. §14 (2) Členové správní rady veřejné vysoké školy jsou jmenováni na dobu šesti let. Po prvním jmenování členů správní rady se losem určí jména jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po dvou letech, a jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po čtyřech letech. §14 (3) Zasedání správní rady veřejné vysoké školy svolává její předseda, a to nejméně dvakrát ročně. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor a kvestor má právo se zúčastnit zasedání správní rady. Na žádost rektora je předseda správní rady povinen svolat mimořádné zasedání správní rady veřejné vysoké školy. Volbu předsedy, místopředsedů a způsob jednání správní rady veřejné vysoké školy upraví její statut, který schvaluje ministr." V článku se dozvíte, jak dosud, před návrhem se projevovala samosprávná působnostveřejných vysokých škol a co jsou orgány vysoké školy. A také se dozvíte, o čem rozhoduje správní rada vysoké školy.

Do akademického života znamená navrhované znění významný průlom. Nabourává výrazným způsobem autonomii vysokých škol. Nejprve. pro nezasvěcené, je nutno pohovořit o působnosti

Samosprávná působnost veřejné vysoké školy (§6 ZoVŠ)

Do samosprávné působnosti veřejné vysoké školy patří zejména: vnitřní organizace, určování počtu přijímaných uchazečů o studium, podmínek pro přijetí ke studiu a rozhodování v přijímacím řízení, tvorba a uskutečňování studijních programů, organizace studia, rozhodování o právech a povinnostech studentů, zaměření a organizace vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti, pracovněprávní vztahy a určování počtu akademických pracovníků a ostatních zaměstnanců, habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem, spolupráce s jinými vysokými školami a právnickými osobami a zahraniční styky, ustavování samosprávných akademických orgánů vysoké školy, pokud tento zákon nestanoví jinak, hospodaření vysoké školy a nakládání s majetkem v souladu se zvláštními předpisy, stanovení výše poplatků spojených se studiem.

Orgány veřejné vysoké školy

Samosprávnými akademickými orgány veřejné vysoké školy jsou akademický senát, rektor, vědecká rada nebo umělecká rada nebo na neuniverzitní vysoké škole akademická rada (dále jen „vědecká rada veřejné vysoké školy“)a disciplinární komise. Dalšími orgány veřejné vysoké školy jsou správní rada veřejné vysoké školy, kvestor.

Správní rada - o čem rozhoduje

Posláním správní rady je vydávání předchozího písemného souhlasu k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést nemovité a movité věci, zřídit věcné břemeno nebo předkupní právo a založit jinou právnickou osobu. Dále se vyjadřuje zejména k dlouhodobému záměru veřejné vysoké školy a k dalším věcem, které ji předloží rektor nebo ministr, k rozpočtu vysoké školy, k výroční zprávě o její činnosti a hospodaření a k výsledkům hodnocení činnosti vysoké školy. Činnost správní rady, která dbá o zachování účelu, pro který byla veřejná vysoká škola zřízena, o uplatnění veřejného zájmu v její činnosti a o řádné hospodaření s jejím majetkem, je tedy úkonem v obecném zájmu.

Návrh nového znění zákona je ingerencí státu do rozhodovacích pravomocí vysokých škol

To, co bylo významným průlomem do vnitřní uspořádanosti vysokých škol a jejich rozhodování ustanovením správních rad bez ingerence státu po roce 1990 se nyní vrací zpět, před rok 1989. Do rozhodování správní rady vstupuje stát. Z navrhovaných ustanovení vyplývá, že do členstva správní rady vstoupí zástupci veřejného života, krajů a státní správy a bude docházet v určitých periodách k jejich proměnách. Rektorovi a kvestorovi příluší pouze právo se zůčastnit správní rady, jejich pravomoci nejsou stanoveny. Statut cysoké školy pak bude napříště upravovat ministr.Rozhodně se musíme domnívat, že akademický život a majetky škol budou významně tímto způsobem politicky opět ovlivňovány a vysokým školám se to nebude líbit. A na cestě je další vleklý problém, který nepovede k ničemu dobrému. Kritizovaný ministr školství tak uvede významnou vzdělávací oblast do dalšího chaosu, protože se dá předpkládat, že dojde k protestům.