ze se text rozdeluje na odstavce jsme se naucili ve skole. Tenkrat se tomu ale nerikalo semestr, ale pulrok.

Kovidová situace udělala své, vidím to na vnučce. Sice v nášem státě nebyly školy dlouhodobě uzavřené, jako se dělo v jiných státech, ale stačilo to. Výuku musela vnučka zvládat sama, protože její rodiče můžou sice dohlížet, ale většinou ji s angličtinou nepomůžou. Do toho tento rok změnila školu, protože šla: v Čechách by to byla šestá třída, jiní učitelé, jiní žáci, jiná škola...

Projevilo se to u ní lajdáctvím, ale konec školy se blíží a testy si opět vytáhla na sto bodů, dokonce navržením do třídy, kde se věnují určitým předmětům více do hloubky. Tak jsem zvědavá.

Syn jí nedávno řekl: můžeš si lajdat a potom budeš přehazovat za deset dolarů na hodinu hamburgery a práce tě nebude bavit. A nebo budeš chtít dělat to, co tě baví, a to se budeš muset začít opět učit.

Co se mi líbí v Americe je, že si můžete maturitu dodělat i v pozdějším věku. Pokud chcete jít na vysokou, tak potřebujete maturitu, co tedˇ. Nakoupíte si knížky, nebo jdete na přípravku, abyste prošel maturitou. Nemusíte kvůli tomu navštěvovat čtyři roky školu.

Ministr školství za to, že někteří studenti neuspěli u maturity, většinou nemůže.

ale může, když rok co rok se to opakuje stejně tak je chyba v systému. Maturita je i ukázka kvality výuky.A je to odpovědnost školy.

Jde jen o čtenost, většina autorů těchto článků jsou středoškoláci s minimálním rozhledem a mají předem dané, co mají napsat. Chyba je v tom, že spousta maturantů na těch školách vůbec nemá co dělat. S tím dnes skoro bezcenným papírem (s výjimkou tabulkově placených míst) má problémy s uplatněním spousta z nich i tak. Školství je nemocné, od 89 jde pomalu, ale jistě stále dolů. Mám rád Vaše články, líbí se mi Váš smysl pro etiku, spravedlnost a vždy takový morální a pozitivní podtext. Těžko se mi to vystihuje. Takový dětsky dospělý pohled na svět okolo sebe. Ode mne máte nominaci.

My jsme měli štěstí já i můj bratr, že jsme se narodili v rodině vzdělanců, z první republiky a vypěstovali v nás lásku ke knize a povinnosti se učit. Já se opravdu dívám očima dětí na svět, protože se nechci drásat tím, co si lidé myslí a sdělují mezi sebou a dramatizují si život tím, že se cítí pod tíhou vůle jiných, kteří jim křivdí a ubližují. Tak se budovat stát nedá i s lidmi- voliči, kteří si zvolí někoho na koho pak roky nadávají. Nikdo nikomu nevěří a dává to najevo hořkými diskusemi na sítích. Takové nálady nemají cenu a probouzí úzkostnou atmosféru a papají Neurol a myslí si, že je to spasí. Ona cesta je, kdyby chtěli, ale většina není zvyklá porozumět textu a jsou i tací, že neumějí správně číst. A ty cpou advokátům do kapes peníze, jako že budou myslet za ně, místo aby si opatřili občanský zákoník sami.