Devět bran: Situace v českých rodinách a "sociálky"

Znovu, při pohledu na zubožené dítě, jsem se dívala na počet i způsob týraných a zničených dětí. A tentokrát si kladu otázky: Jak to, že nikdo neprošetřuje oznámení sousedů, že je pravděpodobně některé dítě týráno? Jak to, že ani policie nic nepodnikne? Protože máme takové svobody, garantované zákony a já si myslím, že by se tato situace měla už opravdu začít řešit a preventivně. http://www.lidovky.cz/pripad-tyraneho-chlapce-socialka-o-muceni-vedela-ale-nezasahla-p6v-/ln_domov.asp?c=A110201_120101_ln_domov_sm

Situace je vážná

Úmluva o právech dítěte - úplný text

http://www.pionyr.cz/umluva/umluva.htm

I když děti jsou do určitého věku nesvéprávné, přesto Úmluva o dětských právech dítěte tuto nesvéprávnost zmírňuje. A musí být aplikována v různých řízeních, kde se jedná o zájmy dětí. Je tato Úmluva jako mezinárodně právní dokument kus papíru v očích kompetentních lidí, kteří mají za úkol  chránit zájmy dětí anebo není aplikovatelný na zničené a zmučené dítě, i když už několik let, jak vyplývá z článku cit, v perexu jeho utrpení trvá a nikdo nic neudělal pro jeho záchranu?

Stát asi bude muset přitvrdit a veřejnost bude situaci s týráním dětí sledovat

Denně čtu noviny a snad nemine týden, aby se zase neobjevila nějaká otřesná zpráva o týraných, vyhladovělých, zanedbaných, umučených a zavražděných dětech. I maličkých. A nejen pro ně cizími lidmi, ale vlastními rodiči či příbuznými.

V tomto ohledu upozorňuji na zákon č. 359/1999 Sb. zákon o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, s účinností od 1. dubna 2001. Hlavní směry péče jsou v zákoně stanoveny takto:

• Stát je odpovědný za ochranu dětí před tělesným nebo duševním násilím, za ochranu jejich zdravého vývoje z hlediska fyzického, psychického a mravního a ostatních aspektů integrity dítěte jako nositele práv daných Ústavou, Listinou základních práv a svobod a práv vyplývajících z mezinárodních závazků ČR (Úmluvy o právech dítěte); stát však nenahrazuje povinnosti a odpovědnost rodičů, nezasahuje do jejich postavení jako nositelů rodičovské zodpovědnosti, nejsou-li práva nebo vývoj dítěte ohroženy ;
• orgány s obecnou působností na úseku ochrany dítěte jsou soudy a orgány určené tímto zákonem; do doby jednoznačného vymezení rodinných vztahů v novém kodexu občanskoprávním, se považuje za vhodné ponechat některé úpravy povahy sociálně-právní ochrany aplikované soudy v současném zákoně o rodině;
• vůdčím pravidlem pro orgány sociálně-právní ochrany vyjádřeným i v systematice zákona je princip preventivního působení na rodinné vztahy, jsou-li zasaženy tak, že přichází v úvahu působení veřejné moci; opatření sociálně-právní ochrany jsou hierarchicky uspořádána ve vnitřně provázaný celek umožňující volbu nástrojů podle konkrétní situace, v níž se dítě nachází;
• uceleně se formulují pravidla pro kontakt s cizinou ve věcech sociálně-právní ochrany dětí včetně začlenění existujícího Ústředí pro mezinárodněprávní ochranu mládeže jako samostatného orgánu sociálně-právní ochrany řízeného Ministerstvem práce a sociálních věcí do struktury sociálně-právní ochrany. Zajišťují se potřebné návaznosti na návrh ratifikovat Úmluvu o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení;
• důraz je položen na ochranu dětí před sociálně patologickými jevy (tj. prevence rizikového vývoje dětí a minimalizace důsledků působení sociálně patogenních vlivů);
• nově se koncipuje sledování výkonu ústavní výchovy, aniž by však tento zákon zasahoval do struktury a pravidel pro činnost zařízení zřizovaných v působnosti Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a zčásti též Ministerstva práce a sociálních věcí;
• vymezují se jasná pravidla pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče (organizace, postup, spolupráce jednotlivých subjektů, náplň poradenství pro náhradní rodinnou péči);
• umožňuje se, aby se k vymezeným činnostem sociálně-právní ochrany na principu dobrovolnosti přihlásila veřejnost reprezentovaná fyzickými nebo právnickými osobami chtějícími účastnit se tohoto společenského úkolu. Určité činnosti představující zásadní zásah do postavení dítěte nebo osob za ně odpovědných však budou vyhrazeny státním orgánům

Podle mého názoru, už je na čase, aby byl zřízen státní dohledový orgán nad prací lidí, kteří mají uvedený zákon v praxi aplikovat a dohlížel na jejich působení. A velmi ráda bych se dozvěděla, jak byl tento zákon aplikován úředníky sociálně-právní péče například v případě malého Dominika. Protože podle mého názoru tu jde o selhání lidí, kteří mají sice nahlášeno, že je v jejich sousedství dítě týráno, ale nezakročí. Protože bití a mučení dětí není v žádném případě normální a není měřitelné, zda jde o obvyklé fackování, ke kterému se přidá i trest hladověním či zavírání do temných prostor. Všechno je stejné utrpení.Ombudsman pro ochranu dětí

Proč by nemohl existovat pro děti úřad ombudsmana? Ten by ideálně naplnil znění úmluvy a děti by mohl i doprovázet k soudu a řešit velmi účinně jejich problémy. Myslím, že by se našlo mezi právníky i lékaři dost specialistů, kteří by se mohli této alarmující situaci začít věnovat. A i lidé, kteří vystudovali fakultu sociálních studií. Chápu, že pro mnoho lidí to může být velmi stresující záležitost, ale pokud bude klesat životní úroveň, budou se tyto problémy prohlubovat. Možná, že přebývá mnoho úředníků, kteří nemají dostatečné pravomoci do takových problémů zasahovat. Ale děti potřebují naléhavou pomoc, aby jejich životy nekončily předčasně v mukách a utrpení. Nehledě na množící se sebevraždy dětí. A na to žádné Modré linky a jiné iniciativy už nestačí. Je třeba začít co nejdříve o tom přemýšlet. Všichni, kteří takové hrůzy touží z naší společnosti odstranit.© Maura, 02/2011