Vlasně jsem na slovo NEVÍM naprosto alergická. Tímto slovem pouze „odpinkneme“ zodpovědnost na někoho jiného. Šéfe, kolego, já nevím! Ufff. A tím jsem z obliga. Fajn, ne?
Pokud řídíte tým lidí, určitě se s obdobným jednáním setkáváte. Často se takto zbavují zodpovědnosti podřízení vůči svým nadřízeným či dalším kolegům. Já sama bych dříve ve výše uvedené situací začala rozdávat rady či doporučení, jak by se vše dalo vyřešit. Jsem přece šéf, musím vědět co a jak. Ale pozor, v tom je právě ten kámen úrazu. Sice by bylo po mém, ale v důsledku bych si nijak nepomohla.
Začnete-li se takto chovat, svůj tým nikdy nenaučíte samostatně rozhodovat ani jednat a už vůbec ne samostatně myslet. Právě naopak. Všichni se velmi rychle naučí, že šéf má na vše řešení, proč oni by se tedy namáhali. Zvyknou si s každým, i malicherným problémem chodit za vámi. Vše tedy bude na vás a vy se nestihnete věnovat ničemu jinému než řešení problémů a rozhodnutí, která budete dělat za ně. ZA NĚ. Nestihnete se tedy věnovat úkolům, které jsou pro vaši pozici klíčové. Přicházíte tím o svůj čas a dostáváte se do stresu.
A pokud se něco se nepovede, máte to na talíři. Co asi uslyšíte? To říkal šéf. Dělal jsem jen to, co mi doporučil. V tom já nemám vůbec prsty. Jdi za šéfem, ten mi tohle poradil. Pokud ale vše klapne, OK. Nikdo ani nehlesne, nepřijde vám poklepat na rameno a poděkovat za úžasnou radu.
A nejen to. Tímto způsobem se připravujete o jiné varianty či postupy, které vy z vaší pozice nevidíte. Co si budeme nalhávat, všichni disponujeme svým „omezeným repertoárem“ řešení, který vznikl na základě našich zkušeností a znalostí. Slovo NAŠICH je zde podstatné. Ale ostatní lidé v týmu mají třeba úplně jiné zkušenosti a jejich pohled na daný problém se diametrálně liší od našeho. Tím, že se budeme snažit všechno řešit za ně, se často ani nedozvíme, že existuje třeba mnohem levnější, jednodušší či efektivnější cesta. Nehledě na skutečnost, že se váš kolega úplně jinak postaví k realizaci úkolu, který mu byl přidělen, a úplně jinak bude reagovat, pokud s návrhem na řešení či s novým postupem přijde on sám.
Proč tedy nevyužít kreativity, zaujetí i chuti svých podřízených k dosažení společného cíle? Příště se tedy podíváme na to, jak přivést lidi k samostatnému myšlení.
